Zraněný a krvácející muž, jehož v hospodě na Šumpersku ubodal frustrovaný číšník, v posledním telefonátu o pomoc řekl své známé, že leží ve sklepě. Právě tam ho pak po tomto osudném omylu marně hledali policisté. Muž tak zemřel doslova jen o pár metrů vedle.
„Volal, že ho pobodali a hodili do sklepa. Myslela jsem si, že to je sranda. Ale on zase volal, že není,“ vzpomínala dopoledne u olomouckého krajského soudu známá zavražděného.
V rozmezí několika minut jí volal třikrát, uvěřila až napočtvrté. Její známý zemřel loni 19. srpna v hospodě v Rudě nad Moravou. Tamní číšník Karel Kašpar ho ubodal. Přiznal se, za vraždu mu teď hrozí až dvacet let za mřížemi.
„Bylo slyšet takové sípání. Špatně dýchal, asi mi volal z posledních sil. Používal množné číslo, ani jednou neřekl, kdo ho pobodal,“ vybavila si žena.
Známá a policisté hledali pobodaného ve sklepě. Ležel jinde
Policisté se po prvním neúspěšném hledání do podniku vrátili až večer. Po Kašparově přiznání je zavolal jeho majitel. Šli najisto do šatny u kuchyně. Host byl ale dlouho mrtvý, lékař ho už ani neoživoval.
Osudnou se zavražděnému stala výhra v automatu. „Vypil asi patnáct piv, vyhrál 1 400 korun. Měl jsem ale u sebe jen pětitisícovku, takže jsme se domluvili, že si pro peníze přijde druhý den,“ popsal již dříve Kašpar.
Peníze mu měl dovézt jeho šéf. Nepřijel, výherce si čas krátil popíjením. Zřejmě mu ale došla trpělivost, zadním vchodem se vypravil za Kašparem. Ten v kuchyni krájel cibuli, s nožem v ruce šel otevřít. Náhle ucítil škubnutí u kapsy s číšnickou peněženkou.
„V tu ráno mi proběhlo hlavou… Všechno, co se za ty roky ve mně nastřádalo. Chytl jsem ho a bodl. Určitě několikrát, ale přesně nevím, nedokážu si to vybavit. V ten moment jsem si neuvědomoval, že jsem ho pobodal,“ vylíčil souzený muž.
Obžalovaný je nekonfliktní člověk, tvrdí jeho známí
Po prvním útoku host ještě žil, telefonoval o pomoc. Kašpar se k němu ale vrátil. Dle svých slov dostal strach a znovu bodl a pak šel obsluhovat. Soudu vše vysvětloval frustrací, fyzickým a psychickým nátlakem. Příčinou podle něj bylo, že posledních pět let pracovat téměř v kuse.
„Byl jsem vyčerpaný. Byl jsem pořád v hospodě, neměl jsem šanci se kamkoli dostat. Pan majitel mi ani nevyplácel řádně mzdu,“ hájil se.
To, že Kašpar stále pracoval, potvrdil i jeden z hostů, další ho označili za nekonfliktního člověka. V tom se s nimi shodla i známá zavražděného.
„Znám ho už ze základní školy. V životě nikdy nikoho nenapadl,“ řekla. Dle psychiatra, jenž Kašpara hodnotil jako soudní znalec, netrpí žádnou duševní chorobou či závislostí. Verdikt padne nejspíše na konci září po výslechu dalšího znalce. Z dopoledního jednání se omluvil.
