Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Exsenátora zachránila před podmínkou změna zákona, navrhl ji spolustraník

  4:54aktualizováno  4:54
Pět let se táhla kauza přerovských zakázek, za něž skončili u soudu politici a úředníci v čele s bývalým primátorem a senátorem Jiřím Lajtochem. Obžalované nakonec zbavila viny změna zákona schválená po prvním odsuzujícím rozsudku a před rozhodnutím odvolacího soudu. Navrhl ji Lajtochův kolega z ČSSD.

Přerovské politiky a úředníky v čele s bývalým primátorem a senátorem Jiřím Lajtochem (vpředu vlevo) nakonec soud zprostil obžaloby kvůli změně zákona. | foto: Tomáš Frait, MF DNES

V roce 2011 je začala vyšetřovat protikorupční policie, v dubnu 2014 pak kvůli nim státní zastupitelství po dlouholetých sporech žalobců podalo obžalobu a téhož roku v listopadu dokonce padl první nepravomocný rozsudek udělující expolitikům a úředníkům z přerovského magistrátu v čele s bývalým primátorem a senátorem Jiřím Lajtochem podmínky.

Klíčová chvíle kauzy zakázek na opravu zimního stadionu a stavbu domova důchodců z let 2008 a 2009 však nakonec přišla až loni 14. ledna. A hlavně úplně jinde než v soudní síni. Odehrála se totiž v jednacím sále Valdštejnského paláce, kde zasedá Senát.

Ten tehdy projednával novelu zákona o veřejných zakázkách a schválil pozměňovací návrh zvyšující u zakázek limit pro vícepráce bez nutnosti vypsání výběrového řízení.

Místo 20 procent už tak bylo možné bez nového tendru zahrnout do zakázky až třicetiprocentní navýšení ceny. V přerovské kauze byl přitom rozsah víceprací 22,4, respektive 24,5 procenta. Změnu navrhl Lajtochův spolustraník z Olomouckého kraje Martin Tesařík.

Zvýšení limitu na 50 procent neprošlo, na 30 už ano

„Byl vám rozdán na stůl můj pozměňovací návrh... Je v podstatě velmi jednoduchý. Číslovku 20, to znamená 20 procent víceprací, které umožňuje současný zákon, bych navrhoval změnit číslovkou 30, čili 30 procent.“

To jsou klíčová slova pro výsledek přerovské kauzy. Podle veřejně dostupného archivního záznamu je loni v lednu vyslovil Tesařík během projednávání novely zákona o veřejných zakázkách.

Nutno říct, že nebyl jediným senátorem, který navrhl zvýšení limitu. Několik dalších napříč politickými stranami navrhlo dokonce posunout hranici až na 50 procent. Během rozpravy totiž další sociálnědemokratický senátor Radko Martínek upozornil, že Česko má na vícepráce nejpřísnější limit z celé Evropské unie.

V následné debatě senátorů z různých stran poté několikrát zaznělo, že ministerstvo pro místní rozvoj chystá na rok 2016 nový zákon, v němž bude limit stanoven na 50 procent. I proto někteří senátoři rovnou navrhovali v novele stejné číslo. Jiní byli ovšem proti s tím, že jde o příliš velkou toleranci, jež povede k podhodnocování cen zakázek stavebními firmami při výběrových řízeních, aby následně vítěz kvůli vícepracím cenu zakázky zase zvýšil.

Kauza zakázek

V přerovské kauze byli vedle Jiřího Lajtocha obžalováni ještě jeho někdejší náměstek Josef Kulíšek z ODS a dva radní Václav Zatloukal z ČSSD a Jaroslav Čermák z ODS. Politiky na lavicích obžalovaných doplňovali ještě dva úředníci magistrátu Pavel Gala a Jiří Raba.

Případ se týkal let 2008 a 2009, kdy Přerov pod Lajtochovým vedením stavěl domov důchodců a opravoval zimní stadion. Obě zakázky výrazně přesáhly původní rozpočet a vícepráce, jež byly větší než zákonem daných dvacet procent, dělala stejná firma bez zákonem nařízeného výběrového řízení.

Vyšetřovatelé a státní zástupci také zjistili, že stejná firma se podílela na budování Zatloukalova rodinného domu a také na stavbě bazénu u Lajtochových. Oběma na práce vystavila faktury, na splacení statisíců korun však stavitel nijak nespěchal. Například Zatloukal dokonce podle obžaloby fakturu na 3,1 milionu uhradil pouze částečně, a to ve dvou zálohách 290 tisíc a 500 tisíc korun. Společnost přitom pohledávku nevymáhala, až jí ve finále uplynula promlčecí lhůta.

Proti byla i ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová (ANO) s tím, že na to v zákoně nejsou potřebné kontrolní mechanismy. Navýšení na 50 procent nakonec neprošlo. Ovšem následný Tesaříkův návrh senátoři jasnou většinou 67 ku 7 schválili (stejný limit nakonec zůstal i v novém zákoně, který platí od letoška - pozn. red.).

Zákon poté i s pozměňovacím návrhem putoval do Sněmovny, která ho schválila, a posléze ho podepsal prezident.

Spása „last minute“

Díky tomu novela začala platit už v březnu 2015. Což pro obžalované z přerovského případu bylo doslova v poslední možnou chvíli. V listopadu 2014 je totiž soudce olomouckého okresního soudu Petr Sušil potrestal podmínkami a zákazy veřejných funkcí za trestné činy sjednání výhody při zadání veřejné zakázky a zneužití pravomoci úřední osoby.

Žalobce ani odsouzení ovšem s verdiktem nesouhlasili a v únoru 2015 se případem začal zabývat odvolací soud. Ten v červnu prvoinstanční rozsudek zrušil. Důvod? Především právě změna, která mezitím začala platit - pouhé tři měsíce před konečným verdiktem.

Že pro výsledek kauzy byla právě úprava schválená senátory zcela zásadní, je zřejmé i z vysvětlení odvolacího soudu.

„Krajský soud ve zrušovacím usnesení vyšel ze závěru, že trestnost činu se posuzuje podle zákona účinného v době, kdy byl čin spáchán, přičemž podle pozdějšího zákona se posuzuje jen tehdy, jestliže to je pro pachatele příznivější. Nepovažoval tak za možné, aby obžalovaní byli okresním soudem odsouzeni za překročení limitu 20 procent, neboť v době rozhodování okresního soudu již tento limit neexistoval a nově stanovený vyšší limit 30 procent překročen nebyl,“ uvedl mluvčí soudu Michal Renda.

Netušil jsem, že změna ovlivní soud, říkají oba politici

Možnost, že by zvýšení limitu navrhl v Senátu proto, aby v klíčové fázi soudního procesu pomohl stranickému kolegovi z regionu, s nímž ho vždy pojily dobré vztahy, Tesařík odmítá.

„V řadě zemí EU je limit pro vícepráce 50 procent a tento limit někteří zákonodárci také navrhovali. Výslednou podobu zákona musel schválit Senát, následně také Poslanecká sněmovna a nakonec podepsat prezident. Že bude soud při opakovaném projednávání brát v potaz novou podobu zákona, jsem samozřejmě netušil. Dávat práci mou i ostatních senátorů a poslanců do podobných souvislostí může jenom blázen,“ reagoval na dotaz MF DNES.

Také Lajtoch prohlásil, že mezi změnou zákona a jeho trestní kauzou žádná souvislost neexistuje.

„Projednávání té novely jsem sledoval v tisku, protože se o tom hodně diskutovalo už zhruba od roku 2012. Návrhy na změnu na 50 procent pak padaly prvně ve Sněmovně už v době, kdy jsme byli poprvé odsouzeni, s tím, že je špatný a musí být upraven,“ řekl Lajtoch.

„O tom, že bude mít změna zákona dopad na naši kauzu, jsem nevěděl, stejně jako to, že ji navrhl pan Tesařík. A nikdy jsme to ani spolu nekonzultovali. Navíc myslíte, že by senátoři a následně i poslanci hlasovali pro změnu zákona jen kvůli naší kauze? Řada případů z praxe ukázala, že ten zákon potřebuje změnu a to bylo jejím důvodem,“ dodal politik.

Faktem je, že důkaz, jenž by svědčil o vědomé, či dokonce cílené „politické“ pomoci souzeným, neexistuje. I tak ovšem zůstává přinejmenším pozoruhodný příběh o tom, jak závažnou a vleklou kauzu dokázal náhle ukončit jediný drobný zásah do zákona, který přišel pro obžalované v pravý čas.

Soudce musel použít zákon nejvlídnější k obžalovaným

Postup soudů řídících se novelou zákona, která vstoupila v platnost roky po zadání sporných přerovských zakázek i po zahájení soudních přelíčení, může znít pro laiky nepochopitelně, právníky ale nepřekvapil. Vychází totiž z principu takzvané retroaktivity dané trestním zákonem.

„Z něj zjednodušeně řečeno vyplývá, že soud rozhoduje podle aktuální podoby zákonů, jež platí v den, kdy padne verdikt. Ovšem za podmínky, že tento nový zákon - který může začít platit celé roky poté, co se měl daný skutek stát - je z hlediska trestu pro obžalovaného výhodnější,“ vysvětlil Jan Fuchs z pražské advokátní kanceláře Stránský Fuchs Křeček.

Použití později přijatého trestního zákona za podmínky, že to bude pro pachatele příznivější, je podle něj dáno i Listinou základních práv a svobod.

„A právě to se stalo v popisovaném případu. Zaprvé daná novela platí právě nyní a platila i v době, kdy o případu jednal odvolací krajský soud. Zadruhé, nynější novela je svými dopady pro obžalované mnohem výhodnější - de facto je vyviňuje,“ shrnul Fuchs. V kauze byl totiž rozsah víceprací 22,4 a 24,5 procenta a do nově zvýšeného limitu se tak vešly.

Zatímco olomoucký okresní soud tak při svém prvním rozsudku rozhodoval podle původního zákona, odvolací krajský už musel vzít v potaz novelu, která začala platit dokonce až po zahájení projednávání kauzy. A proto rozsudek zrušil.

Soudce okresního soudu Petr Sušil v září 2015 sice poněkud překvapivě svůj odsuzující rozsudek zopakoval, odvolací ho ale letos v březnu ze stejných důvodů opět zrušil a v květnu tak Sušil „kapituloval“ a šestici mužů osvobodil.

„S ohledem na závazný právní názor odvolacího soudu jiné rozhodnutí než zproštění všech obžalovaných z obou dvou trestných činů pro okresní soud nebylo možné,“ zdůvodnil Sušil svůj verdikt a potvrdil tak, že jiný než osvobozující rozsudek vynést nemohl právě kvůli novelou změněnému limitu.



Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.