Soudce Vladimír Hendrych při odůvodnění verdiktu vyzdvihl, že se souzená žena sice hájila tím, že dotyčného chtěla jen postrašit, ale sama věděla, že k tomu zvolila prostředky, jimiž je možné zabít. Doložil to i tím, že Groerová sama potvrdila, že dříve podobnými injekcemi uspávala i zvířata.
„Mohla použít například nějaké placebo. Ale zrovna si vybere takovou látku. Tady zřejmě o postrašení nejde. Nikdo si bez laboratorních výsledků nemůže bez možnosti jakýchkoli následků dovolit tento lék aplikovat. Vidíme v tom naprosto přímý úmysl, když použila právě tuto látku. Je to pokus vraždy s rozmyslem a nic jiného,“ zdůraznil Hendrych.
Podotkl také, že Groerová po vpíchnutí injekce neudělala nic, aby svému bývalému partnerovi pomohla. Pouze ho nechala odejít z domu.
„Je tu třeba zhodnotit zcela výjimečně okolnosti, které nastaly. Pokus byl spáchán nezpůsobilým předmětem. Přiznám se, že za zhruba třicet let své praxe jsem se poprvé setkal s tím, že by pachatel ke svému činu použil neúčinný prostředek,“ doplnil Hendrych.
Při rozhodování o trestu zohlednil obtíže, které injekce muži způsobily. „Byly poměrně bagatelní, odezněly celkem záhy,“ vysvětlil soudce. Šlo tak podle něj sice o společensky nebezpečný pokus vraždy ovšem s málo závažným následkem.
Muž měl křeče a problémy s dýcháním
Podmíněný trest, k němuž si obhájkyně i žalobkyně ponechaly lhůtu na zvážení odvolání, odůvodnil také tím, že s výjimkou tohoto excesu je souzená žena slušným člověkem.
„Museli jsme zohlednit dosavadní život obžalované,“ dodal Hendrych. Jako další polehčující okolnost doplnil, že Groerová již zaplatila požadované náhrady škody.
Šestapadesátiletá zdravotnice podle obžaloby v květnu 2013 v rodinném domě v Dlouhomilově na Šumpersku muži píchla pod záminkou očkování látku, kterou využívají anesteziologové. Následně mu ale řekla, že do hodiny zemře. Muže, který poté trpěl křečemi, dvojitým viděním a měl problémy s dýcháním, museli ošetřit lékaři.
Podle žalobkyně si žena byla dobře vědoma toho, že se látka používá v anestezii a rychle paralyzuje svalstvo. Vzápětí si látku aplikovala sama a spolkla lék Lexaurin, protože si uvědomila, že „udělala hloupost“ a chtěla spáchat sebevraždu.
Měl uštěpačné poznámky, tak jsem si řekla, že ho vytrestám
U soudu Groerová tvrdila, že látka, kterou bývalému partnerovi aplikovala, byla již pět let prošlá a neúčinná.
„Ten den mě vytáčel různými uštěpačnými poznámkami. Řekla jsem si, že ho také vytrestám. Nachystala jsem si látku, byla prošlá pět let. Kdyby to fungovalo, reakce by nastala okamžitě, ne za hodinu. Navíc se látka aplikuje do žíly, ne do svalů,“ hájila se žena, která po incidentu už práci zdravotní sestry nevykonává.
„Chtěla jsem ho naštvat a postrašit. Věděla jsem, že je úzkostlivý na svůj zdravotní stav,“ řekla žena, které hrozilo až 18 let vězení, případně ještě o dva roky více pokud by soud její jednání posoudil jako dopředu promyšlené s cílem muže zabít.
O aplikaci látky v injekci musí rozhodnout lékař
Podle znalce Vladimíra Černého poměrně riskovala. „Pokud vyjdeme ze studií, které se zabývají poklesem účinnosti látky s dobou, tak účinnost by měla být velmi nízká a efekt by nemusel být žádný,“ uvedl Černý.
Zároveň ale upozornil, že účinnost látky bez rozboru nelze objektivně posoudit, takže nelze vyloučit, že i prošlé léčivo může mít nějaký účinek na dýchací svalstvo. Látka se využívá většinou na oddělení ARO, o její aplikaci rozhoduje lékař.
Muž, který obžalovanou opustil rok před incidentem, u soudu požadoval za nemajetkovou újmu deset tisíc korun.
„Látku mi aplikovala do ramena. Pak si sedla, rozdělala další ampuli, píchla si to do stehna a řekla, že do hodiny oba končíme. Zkoušel jsem se zachránit, sedl jsem do auta a šel hledat lékařskou pomoc. Cestou jsem už špatně viděl,“ uvedl muž s tím, že přijel ke známým a ti mu zavolali záchranku.
Muži se už začalo špatně dýchat, záchranáři mu nasadili kyslík. „Cítila asi můj odchod jako podraz. Myslel jsem si, že mě chce usmrtit,“ dodal muž.
