Téměř každý den se Blanka Zapletalová z Prostějova v duchu ptá, proč její dcera Eliška, které bude v létě pět let, trpí od narození dětskou mozkovou obrnou.
„Mám další dvě zdravé děti a celé těhotenství probíhalo bez problémů. Dvojčata měla po narození tři kilogramy, což je běžná porodní hmotnost, když rodíte pouze jedno dítě,“ říká. Dceru Elišku dnes nemůže nechat delší dobu bez dozoru, což život celé rodiny radikálně proměnilo.
„Pátým rokem třikrát denně cvičíme Vojtovu metodu a navštěvujeme všechny možné odborníky. Dcera nechodí, nemluví, sama se nenají a ani si neoblékne. Nemůžu chodit do práce a téměř dva roky jsem strávila běháním po úřadech, abych dostala odpovídající příspěvek na péči,“ popisuje matka.
„Holčička je doživotně handicapovaná, což má obrovský negativní vliv na rodinu. Matka se musela vzdát svého zaměstnání a o dítě musí plně pečovat,“ řekl advokát Igor Koutecký, který rodinu zastupuje v soudním sporu s prostějovskou nemocnicí.
Právě žalobou se totiž nakonec Blanka Zapletalová rozhodla situaci řešit, žádala odškodnění 4,85 milionu korun.
„Každý rodič postiženého dítěte by dal všechny peníze za to, aby jeho dítě bylo zdravé. Nesoudíme se, abychom si koupili luxusní vůz, ale proto, že jsme přesvědčeni, že porodnice pochybila,“ vysvětluje. Rodina podle ní bude potřebovat peníze například na stavbu bezbariérového bydlení nebo speciálně upravený automobil.
Jak dlouho dítě nedýchalo, už zjistit nelze
Původně měla Blanka Zapletalová při porodu dvojčat naplánovaný císařský řez, nakonec však rodila vyvolaným porodem.
„Čekala jsem na něj v nemocnici celý den, lékaři mě měli plně pod kontrolou. Nepřijela jsem tam o půlnoci na Štědrý den na poslední chvíli, ale rodila jsem po obědě za účasti primáře, doktora a asistentek. První dvojče se narodilo bez problémů a celkem rychle, druhé ven nešlo,“ vzpomíná na kritické okamžiky.
Jak dlouho její dcera Eliška nedýchala, se už dnes zjistit nedá, protože nemocnice neprovedla odběr krve z pupeční šňůry. V současnosti už je tento odběr povinný.
Nemocnici matka vyčítá neprofesionalitu a nepřipravenost a zmiňuje i takové detaily, kdy při cestě na sál musela několik minut čekat na pohotovostní výtah, který, jak poznamenala jedna ze sester, zrovna používala uklízečka.
„Kdyby mě pořádně poučili o rizicích, nikdy bych na přirozený porod nepřistoupila a raději bych si zvolila jinou porodnici. Dalším pochybením bylo, že neprovedli takzvanou kompresi děložních hran po prvním porodu, což je běžná praxe, kdy lékař pohmatem břicha zabrání otočení druhého plodu,“ tvrdí.
Rozhodující roli měl u soudu posudek znalce
Právní zástupce nemocnice Jiří Černošek však jakékoliv pochybení lékařů odmítl.
„Rozhodujícím důkazem je znalecký posudek, který konstatoval, že lékaři a zdravotnický personál postupovali lege artis, nedopustili se žádného pochybení a neporušili zákon,“ argumentoval u soudu.
Prostějovský soud ve čtvrtek žalobu skutečně zamítl.
„I přes lítost nad osudem žalobkyně a dítěte a přesvědčení, že v případě úspěchu by finanční prostředky byly účelně využity, musel soud žalobu zamítnout,“ konstatoval soudce František Jurtík. Podle něj šlo o odborný případ, ve kterém hrál rozhodující roli znalecký posudek.
„Znalec uvedl, že v postupu lékařů nelze spatřovat příčinu pozdějších potíží dítěte,“ řekl soudce. Dílčí pochybení při kompresi děložních hran připustil, podle něj však nemělo takový vliv stejně jako například chybějící ultrazvuk nebo způsob vedení porodu.
„Jsou i jiné metody než ultrazvuk,“ řekl soudce. Podle rozsudku rodina aspoň nemusí hradit náklady řízení.
Blanka Zapletalová se však hodlá odvolat. „Samozřejmě jsem zklamaná,“ přiznala žena.
