Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Hanácká špendlíkovice zaujala v USA, z klání dvou tisíc pálenek má bronz

  17:07aktualizováno  17:07
Divoký špendlík roste v podstatě všude podél polí, cest a rybníků a lidem ani nestojí za to, aby plody připomínající zakrslé švestky sbírali. Jan Kleiner ze Žešova na Prostějovsku z nich ovšem vyrábí pálenku, která zaujala i porotu expertů na prestižní soutěži lihovin World Spirits Competition v San Francisku.

Jan Kleiner u kameninových nádob určených k zrání pálenky. Jeho destilát z divokých špendlíků zaujal odbornou porotu na prestižním World Spirits Competition v San Francisku. | foto: Tomáš Frait, MF DNES

Žešovský ovocný destilát Wild Pin nakonec v konkurenci dvou tisíc vzorků z celého světa ocenili bronzovou medailí.

„Všechno začalo s jistým panem Novákem ze Žešova, který k nám chodil pálit a vždycky měl vynikající nápoj. Popisoval nám, že po okolí sbírá plané švestky ‚kulatky‘,“ popisuje Jan Kleiner, jenž před deseti lety jako první držitel soukromé licence v ČR začínal s košer produkty.

Rodinná pálenice má cenu

„Tak jsme to také zkusili a postupně nabírali zkušenosti od našich zákazníků, kterých máme kolem šesti tisíc ročně. Kromě toho jsme začali využívat i další druhy ovoce,“ dodává.

Rodinná firma se kromě provozu pěstitelské pálenice a lihovaru postupně zaměřila právě na výrobu limitovaných sérií ovocných destilátů, kde se všechno - od sklizně až po stáčení - dělá ručně.

Experimentování někdy končí i vyléváním sudu

U špendlíků kvas včetně pecek čeká trojstupňová destilace a tři roky zrání v kameninových nádobách ve sklepě. Wild Pin tak má lehký nádech marcipánu.

Veškerá produkce rodinné firmy se omezuje na série nanejvýš stovek kusů lahví. Extrémem je v tomto meruňkovice First Tear 33 XO 1969, která třiatřicet let ležela v dubovém soudku a od roku 2002 zraje v kamenině. Té Kleiner vyrábí pouze 33 lahví ročně.

Ne vždy se však nové postupy vydaří. „Experimentujeme s dobou zrání nebo s různými druhy sudů po různých vínech. Už se nám také stalo, že jsme měli slivovici v dubovém sudu a byla na vylití, protože zhořkla,“ popisuje Kleiner.

Sudy jsou z celého světa, lahve z Francie, víčka z Itálie

Sudy si firma objednává z celého světa, nyní například čeká na zásilku z Venezuely. Lahve z čirého skla nakupuje ve Francii a víčka má z Itálie. Celý proces výroby trvá 1 365 dní.

„Kvas pracuje devět měsíců a pak prochází třístupňovou destilací. Nápoj je tak čistější, ale může lehce ztratit aroma. Proto si musíme pečlivě pohrát s nastavením teplot, na což je čas pouze u limitovaných sérií. Doba zrání je pak tři roky, abychom vytáhli všechny aromatické látky a produkt se zaležel a sedl si,“ nastínil Kleiner.

Na limitované edice ze Žešova lze narazit třeba i v restauracích s michelinskou hvězdou. A jedna lahev jubilejní slivovice loni putovala i do makovice na věži prostějovské radnice. O vývozu ale Kleiner v současné době vůbec nepřemýšlí.

„Jde o série stovek kusů, takže zatím tak tak uspokojíme poptávku v Česku,“ podotkl.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.