Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Dva soudy nestačí. Žena po pádu do vpusti zemřela, město dál vinu odmítá

  4:55aktualizováno  4:55
Spor o odškodnění za vážné zranění a posléze i smrt ženy ze Šumperku, která spadla do nezajištěné kanalizační vpusti, navzdory dvěma rozsudkům nekončí. Soud sice přiznal pozůstalým odškodnění a radnice už také svůj díl zaplatila, ovšem zodpovědnost za neštěstí dál odmítá a obrátila se na Nejvyšší soud.
Rozsudky dvou soudů nařizují zaplatit celkem 720 tisíc pozůstalým po ženě, které spadla do nezajištěné vpusti a na následky zranění zemřela. Šumperk žene případ k Nejvyššímu soudu. Ilustrační snímek

Rozsudky dvou soudů nařizují zaplatit celkem 720 tisíc pozůstalým po ženě, které spadla do nezajištěné vpusti a na následky zranění zemřela. Šumperk žene případ k Nejvyššímu soudu. Ilustrační snímek | foto:  Petr Topič, MAFRA

Alena Řmotová v říjnu 2005 spadla do nezajištěné kanalizační vpusti a na následky těžkého úrazu později zemřela. Okresní a posléze i krajský soud rozhodly, že město má vedle Vodohospodářských zařízení a Šumperské provozní vodohospodářské společnosti také svůj díl viny. Pozůstalým proto soudy přiznaly 720 tisíc korun odškodného.

Město podle soudu nese část viny jako majitel pozemku, který nezabezpečilo. Společnost Vodohospodářská zařízení zase jakožto majitel kanalizace a vodovodní sítě ve městě a Šumperská provozní vodohospodářská společnost coby jejich provozovatel. Každý ze tří „spoluviníků“ tak musel zaplatit 240 tisíc.

„Soud má za prokázané, že vodárenské společnosti jsou právními nástupci organizace, která lapač vybudovala. Jedna nese odpovědnost jako vlastník a druhá se o něj měla starat. Zodpovědné je také město, které je majitelem pozemku, takže všichni jsou povinni zaplatit po 240 tisících odškodného pozůstalým,“ zdůvodnila tehdy rozhodnutí soudkyně Simona Řežuchová.

Radnice se však roli „spoluviníka“ brání. „Město Šumperk podalo dovolání k Nejvyššímu soudu. Důvodem je nesprávné právní posouzení věci soudem, zejména pak v bodu týkajícího se údajného porušení povinnosti  zajistit vpusť a odpovědnosti za škodu tím způsobenou. Radnice má za to, že svoji  povinnost neporušilo a za způsobenou škodu nenese odpovědnost,“ potvrdila dovolání mluvčí šumperské radnice Olga Hajduková.

Žena na nezajištěnou vpusť sama úřady upozorňovala

Obyvatelka Šumperku spadla do vpusti v říjnu roku 2005, když sekala trávu blízko domu, ve kterém bydlela.

„Máma nechtěla, aby tam rostl plevel, protože město se o pozemek nestaralo. Bohužel to pro ni mělo tragické následky,“ popsal syn oběti Jiří Řmot. Jeho matka sice zemřela až s delším časovým odstupem, soudní znalec z oboru lékařství však potvrdil, že úraz měl přímou souvislost s úmrtím.

„Po pádu do jímky utrpěla vážná zranění, která vedla k její smrti,“ konstatoval.

Žena přitom několik měsíců před nehodou na nezajištěnou betonovou kanalizační vpusť marně upozorňovala úřady.

„Nikdo se k tomu neznal,“ připomíná její syn.

Město jen obírá daňové poplatníky o další peníze, míní syn

Kanalizační vpusť na pozemku města je dlouhá jedenáct metrů a hluboká 1,6 metru. Má zachycovat dešťovou vodu ze svahu. Nebyla ale řádně zajištěná.

„Radnice se pořád oháněla tím, že městu nepatří, a to byla jediná věc, kterou udělala. Měla vpusť zajistit mříží nebo k tomu přimět kompetentní firmu,“ zlobí se dodnes Jiří Řmot, který považuje za nehorázné, že se kauza vleče dlouhých devět let.

„Nerozumím tomu, že se teď město obrací ještě na Nejvyšší soud, když byla jeho vina nezvratně prokázána. Jenom tak obírá daňové poplatníky o další peníze,“ míní.

Advokát města: Místo znala, nebezpečí si musela být vědoma

Právník města ale s hodnocením soudu nesouhlasí. „Alena Řmotová situaci na místě znala. Musela si být vědoma hrozícího nebezpečí,“ uvedl advokát šumperské radnice Jaroslav Němeček. Podle něj takový rozsudek „může vyvolat nebezpečný precedens“.

Soudkyně Simona Řežuchová ale rozhodla ve prospěch pozůstalých: „Paní Řmotová se starala o ten pozemek a dělala vlastně práci za město. Z pohledu soudu by bylo nemravné dát na argumentaci žalovaných,“ shrnula.

A zapravdu jí nedávno dal i odvolací soud. „Přezkoumali jsme rozsudek a dospěli k názoru, že odvolání žalovaných důvodná nejsou,“ uvedla předsedkyně senátu Ivana Pikalová.

Kanalizační vpusť byla postavena v roce 1966 pro Okresní vodohospodářskou správu. Soudy jednoznačně prokázaly, že jejími právním nástupci jsou společnosti Vodohospodářská zařízení Šumperk a Šumperská provozní vodohospodářská a majitelem pozemku je město.







Hlavní zprávy

Baví vás vaření?
Baví vás vaření?

Inspirujte se recepty na eMimino.cz

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.