Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Vít Štěpánek, pro iDNES.cz

Obcí z Jesenicka, jež odmítají vydat pozemky Polsku, se zastal senátor

  • 73
Obce na Jesenicku, kde chce stát využít pozemky jako „měnu“ při pozemkovém narovnání s Polskem, získaly spojence. Na jejich straně stojí nový senátor a starosta Chrastavy na Liberecku Michael Canov. Ten řeší stejný problém a případné vydání pozemků označuje za „malý Mnichov“.

Canov je nesmiřitelným odpůrcem jakékoli územní kompenzace Polsku, což se Jesenicku velmi hodí.

„Pro nás může jít o obrovskou změnu. Konečně je tu někdo ve vysoké politice, kdo má na věc jasný názor, je informovaný a chce pomoci. Navíc jako starosta Chrastavy, která by měla přijít o desítky hektarů, je přímo motivovaný,“ říká například starosta Bílé Vody Miroslav Kocián.

Křišťálová Lupa 2016

I Mikulovice na Jesenicku si od spolupráce s Canovem hodně slibují. „On celou problematiku detailně zná a jako senátor je blíž k institucím, které v tom mají rozhodující slovo. Věřím, že nám může pomoci,“ míní starosta Roman Šťastný. Mikulovicím jde podobně jako Chrastavě o desítky hektarů.

Canov potvrdil, že bude bojovat i za pro něj vzdálené Jesenicko. „Je to problém, který se týká celého pohraničí, takže počítám s tím, že budu vystupovat v této věci i za Jesenicko,“ řekl MF DNES senátor. O vydání pozemků podle něj nemůže být řeč.

„Jednak vytipovaná území prokazatelně patří do Čech. Především však proto, že v roce 1958 došlo k vytyčení česko-polské hranice a ve dvoustranné smlouvě není ani slovo o tom, že bychom Polsku něco dlužili,“ doplnil politik.

Odkázal navíc na další smlouvu z roku 1992 mezi ČR a Polskem o dobrém sousedství, solidaritě a přátelské pomoci. „Tam doslova stojí, že smluvní strany vůči sobě nemají žádné územní nároky,“ tvrdí Canov.

Starosta: Dali jsme hektar a stát si hned řekl o další pozemek

Problém vznikl, když v roce 1958, kdy se napřimovala hranice, aby šla lépe uhlídat, přišlo Polsko o část území. Konkrétně vydalo o 368 hektarů víc než tehdejší ČSSR. Česká vláda dluh uznala, a protože Polsko odmítlo finanční vyrovnání, průběžně hledá pozemky, jimiž by jej splatilo. Mezi vytipovanými oblastmi je i Jesenicko.

V katastru Bílé Vody a Mikulovic jde celkem o čtyřicet hektarů. Přestože pozemky patří státu, potřebuje souhlas obcí. Ty jsou však proti. Pozemky totiž buď využívají, nebo s nimi počítají do budoucna.

„U nás se nejedná o velkou výměru. Ale jde nám o princip. Nelíbí se nám, jak stát postupuje,“ uvedl Kocián. Podle něj totiž stát jedná nefér.

„Když jsme souhlasili s vydáním hektaru, tak přišel stát s tím, že chce další pozemek. Když dáte, můžete dát víc. Je to jako z pohádky o Smolíčkovi Pacholíčkovi,“ popsal starosta.

To výměra v oblasti Kolnovic je významná a Mikulovice vydání pozemků rovněž odmítají. Podle starosty Šťastného je řeč o ploše, na které podnikají soukromí zemědělci: „Část území může v budoucnu také sloužit jako rozvojová plocha. Využijeme všech prostředků, abychom o toto území nepřišli.“

Canov trvá na tom, aby území zůstalo beze změn. „Polsku nic nedlužíme. Pokud se mi toho nepodaří dosáhnout, tak ze Senátu odcházím. Nemohl bych se kolegům starostům podívat do očí. Byla by to má naprostá porážka a nemělo by smysl takový stát zastupovat jako ústavní činitel. Kdyby se mělo území vracet, považoval bych to za nový Mnichov. I když malý,“ řekl senátor.