Opravy zdi u hřbitova z konce 18. století začaly před několika týdny. Rozporuplnost podoby - jinak bezesporu nutných - oprav podtrhuje fakt, že proti tvárnicím už dříve vystoupil Národní památkový ústav (NPÚ), zatímco magistrátní odbor památkové péče je poté schválil. Jeho hlas tu přitom má větší váhu.
Dnes už je ale kus z betonových tvárnic Face Blocks vyzděný a právě to rozhodlo, že z nich budou dělníci stavět dál. Důležité bylo také to, že z tvárnic kus hřbitovního oplocení postavili i při částečné rekonstrukci v roce 2000.
„Co se týče materiálu, dospěl jsem k názoru, aby to zůstalo tak, jak je to rozestavěno. To znamená většina z betonových bloků,“ podotýká náměstek primátora Ladislav Šnevajs, jenž má mimo jiné na starosti olomoucké hřbitovy. Odvolává se na setkání s občany Kopečka z minulého týdne, na které dorazilo zhruba dvacet lidí.
Mínění valné části z nich potvrzuje i František Prášil, předseda tamní komise městské části.
„Převládl názor, že je to už nějakým způsobem postavené a aby se to tedy dostavělo. Myslím, že to byla mírná většina, od níž zaznělo, že to takto doděláme, aby se to už neprotahovalo,“ přibližuje Prášil.
Problémům by předešla debata, město lepší komunikaci slibuje
Na jednání radnici vytkl, že se s Olomoučany začala o nové podobě zdi bavit pozdě.
„Upozorňujeme město, že je důležité, aby se jakékoli akce tohoto typu projednávaly dopředu. Předešlo by se problémům. To už je procesní apel, není to jen o zídce na hřbitově,“ míní Prášil.
Spor o zeď hřbitova    |
Město si z případu bere ponaučení. „Bylo by určitě prospěšné tyto a podobné akce více komunikovat s komisemi městských částí. Do budoucna předpokládám, že s nimi budeme investiční záležitosti týkající se jejich oblastí více konzultovat,“ zavazuje se Šnevajs.
Samotnému hřbitovu s kulturní památkou - barokní kaplí svaté Barbory z roku 1705 - by to ale pravděpodobně nepomohlo.
„Shodli jsme se, že ta podoba byla rozhodnuta právě v roce 2000. Těžko by dnes někdo rozhodl, že se to má celé zbourat a začít dělat v jiném stylu. Navíc když památkáři tvrdí, že tam byl historicky lámaný kámen do výšky jednoho metru. A nikdo nevystoupil, že by chtěl obnovit původní nízkou kamennou zídku,“ argumentuje náměstek.
Zeď doposud tvořily už čtyři různé materiály včetně pletiva
I přesto, že ne všichni byli z nového oplocení nadšeni, na schůzce lidé ocenili, že se zeď přestavbou alespoň sjednotí. Kromě Šnevajse to zmiňuje i Prášil. Doposud u hrobů kvůli minulým opravám stál lámaný kámen, cihlová omítnutá i neomítnutá zeď, drátěné pletivo a od roku 2000 také betonové tvárnice.
Sám Prášil by se přikláněl ke znovupostavení hřbitovní zdi z obyčejných cihel. Na schůzce navrhoval, aby z nich byla kvůli historickému vzhledu alespoň zeď s hlavním vchodem. Nápad neprošel.
Určité změny se však do plánů dostaly. Místo drátěného pletiva by na jedné straně hřbitova mohlo stát oplocení, skrze které by bylo vidět.
„Je tam zajímavý vizuální kontakt hřbitova se sousedním rybníčkem. Na tom jsme se shodli,“ vrací se k setkání s místními Šnevajs.
„Je to jako vzít si sandály k obleku“
Směrem do Darwinovy ulice, kudy vede cesta k olomoucké zoo, uvažuje o nižší zdi.
„Shodli jsme se, že by tady oplocení nemuselo být tak vysoké. Původně bylo nižší. Navíc bychom u vstupu na hřbitov umístili informační ceduli s jeho historií a případně i kopii základního kamene. Pamětníci si ji vybavují, slíbili mi fotografie. Předpokládám, že v příštím týdnu budeme jednat se stavebním úřadem“ vypočítává náměstek.
Nejhlasitější kritik nové zdi Milan Řehák ze Svatého Kopečka s výsledkem schůzky spokojený není. Celou dobu s odkazem na negativní postoj NPÚ zastává názor, že se sem beton nehodí.
„Samotné tvárnice mohou být krásné, ale k jiné stavbě. Toto je přece památka, její charakter musí být zachovaný. Vše k sobě musí jako celek ladit. Je to jako vzít si sandály k obleku,“ uvedl již před časem Řehák.
