Petr Mimra (ČSSD) vyinkasoval od města v letech 2008 a 2009 za přípravu projektů pro dotace odměnu téměř 170 tisíc korun. Po volbách v roce 2010 chtělo nové vedení města peníze vrátit a dalo kauzu k soudu pro bezdůvodné obohacení. Mimra to odmítal s tím, že si peníze řádně vydělal.
Podle Nejvyššího soudu nyní Mimra peníze vracet nemusí. „Nešlo o úkoly, které mu uložila rada města nebo které by mu svěřilo zastupitelstvo v rámci jeho funkce,“ uvedl Nejvyšší soud.
„Je to pro mě satisfakce, protože jsem byl pomalu za zloděje. Je dobré, že se tady neprávem napadený člověk může dovolat spravedlnosti,“ komentoval verdikt Nejvyššího soudu Petr Mimra, s nímž město před lety uzavřelo smlouvu na přípravu podkladů pro žádosti o dotace.
„On byl neuvolněným místostarostou. Přímo z titulu funkce měl na starost pouze městské lesy a zastupování starosty v době jeho nepřítomnosti,“ uvedla Mimrova advokátka Jana Zwyrtek Hamplová. Podle ní agendu a rozsah další práce na základě dohody s městem pečlivě evidoval ve výkazech a pro město získal za dané období vysoké dotační částky.
Město teď možná bude po exradních vymáhat peníze za soudy
Podobně to vidí také současný starosta Javorníku Jiří Jura (SNK Evropští demokraté), který šéfoval radnici i ve volebním období 2006 až 2010.
„Kolega Mimra odvedl při přípravě projektů spoustu práce nad rámec svých povinností a pracovní dohoda byla jedinou možností, jak tuto práci odměnit. Navíc to přišlo výrazně levněji, než kdyby tyto práce dělala najatá firma,“ řekl.
Soudy podle něj stály statisíce korun. „Já zastávám názor, že radní, kteří v minulém volebním období takzvanou kauzu vyvolali, by měli nést odpovědnost a hradit soudní výlohy. Pokud rada rozhodne, budeme požadovat ty peníze po našich předchůdcích soudní cestou,“ sdělil starosta.
Komunální politik, nebo projektový manažer?
Bývalou starostku Irenu Karešovou (ODS) závěry Nejvyššího soudu zklamaly.
„Nemůže být řeč o tom, že by pan Mimra dělal při přípravě projektů něco výrazně nad rámec svých povinností. Na všechny rozhodující žádosti o dotace mělo město stejně najaté externí firmy,“ uvedla Karešová.
Podle ní jde o klasický případ, kdy si volený funkcionář nechá schválit další příjem.
„Je to absurdní. On se nechal vlastně svým podřízeným - tajemníkem - zaměstnat na dohodu o provedení práce. Měl si předem rozmyslet, jestli bude komunálním politikem, nebo chce pracovat jako projektový manažer. A navíc on žádné peníze pro město nesehnal,“ tvrdí exstarostka.
Právě kvůli údajnému návalu práce, která se už nedala stíhat, změnilo v roce 2009 zastupitelstvo Mimrovi funkci neuvolněného zastupitele na uvolněnou, takže poté bral na radnici místostarostovský plat v plné výši a dohodu o provedení práce město zrušilo. Jenže v létě 2010 zastupitelstvo vrátilo Mimrovu funkci do dřívějšího stavu s tím, že odvedená práce neodpovídala uvolněné funkci.
Soudy, se neshodly, první dal za pravdu Mimrovi, druhý městu
Kauzu jako první řešil jesenický okresní soud. Ten žalobu zamítl. „Žaloba na vrácení peněz je nedůvodná. Petr Mimra dělal práce nad rámec funkce neuvolněného místostarosty,“ řekl tehdy soud, práce byly podle něj provedeny a řádně vykázány.
„Žalovaný danou činnost neměl vykonávat jako místostarosta, tedy dohoda o pracovní činnosti byla na místě, jakož i odměna za odvedenou práci,“ píše se v rozsudku.
Město se proti rozsudku odvolalo ke krajskému soudu a ten byl opačného názoru. Rozhodl, že Mimra musí odměnu vrátit. Ten se však odvolal k Nejvyššímu soudu a ten nyní rozhodl v jeho prospěch. Podobnou otázku odměňování funkcionářů obcí přitom Nejvyšší soud ještě neřešil.
„Rozhodnutí Nejvyššího soudu tak představuje významný precedent,“ zdůraznila advokátka Zwyrtek Hamplová. Případ se tak dostane zpět ke krajskému soudu se závazným právním názorem Nejvyššího soudu.
„Dá se očekávat potvrzení původního rozsudku okresního soudu,“ míní advokátka. S verdiktem soudu je spokojená.
„Jen sám fakt, že někdo je zastupitelem, neuvolněným místostarostou nebo neuvolněným starostou neznamená, že cokoli pro město udělá nad rámec stanovených povinností, musí dělat zadarmo. Znám například starostu, který jako živnostník pro svou obec udržuje cesty. Zákon nic takového nezakazuje,“ uzavřela Hamplová.
