Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Lukáš Procházka, MAFRA

Senioři v domově tři dny nedostali léky. Charity tápaly, kdo je má podat

  • 35
Jako rukojmí ve sporu Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) a Diakonie Českobratrské církve evangelické skončili lidé, kteří žijí v církví provozovaném Domově pro seniory v Sobotíně na Šumpersku. Na začátku dubna zůstala asi stovka z nich tři dny bez léků, protože jim je neměl kdo podávat.

Diakonie v Sobotíně přestala poskytovat ošetřovatelskou péči, protože se s VZP nedohodla na vyšších úhradách. Pojišťovna sice poslala náhradu – agenturu domácí péče šumperské charity - ani ta však léky nepodávala.

Kdo mohl za neuvěřitelnou situaci lidí odkázaných na pomoc druhých, na tom se poskytovatelé sociálních služeb, VZP a ošetřující lékaři dodnes neshodnou.

Krizi nakonec vyřešila diakonie - o klienty se za provizorních podmínek dál stará sama.

„To, co diakonie udělala, je bezprecedentní. Pokud si myslí, že by jí VZP měla zvýšit úhrady, tak se o tom mělo jednat u kulatého stolu někde v Praze mezi politiky, a ne takovou anarchií. Bezmocní klienti se stali rukojmí svévole diakonie,“ kritizuje zřizovatele sobotínského domova praktický lékař Alan Všetečka, který má v zařízení přes 70 pacientů.

Na to, že podobná situace hrozí, upozornila MF DNES už v březnu. Co se tedy v Sobotíně odehrálo?

Diakonie, která se tam stará o 144 seniorů, po pětiměsíčním neúspěšném jednání oznámila, že odmítá akceptovat dlouhodobě neúnosné podmínky VZP, a proto s ní nepodepsala novou smlouvu na poskytování ošetřovatelské péče. Od dubna taky propustila část sester, které se po zdravotní stránce klientům věnovaly.

VZP, u které je pojištěno 80 procent obyvatel domova, do Sobotína poslala šumperskou charitu, která poskytuje terénní domácí péči. Diakonie tvrdí, že podávání léků patří do ošetřovatelské služby a zajišťovat ji mohou jen zdravotní sestry, proto spoléhala na ošetřovatelky z charity.

Několika lidem šlo v Sobotíně o život, říká lékař

Ty však léky podávaly jen dvěma nemohoucím klientům, kterým to předepsal lékař. Výsledkem bylo, že desítky dalších seniorů zůstaly odkázány na pomoc rodin, nebo musely dokonce vydržet bez léků.

„Vyhrocený spor mezi VZP a námi odkryl další problém, o kterém se dlouho diskutuje, ale nikdo ho neřeší. A to je právě podávání léků. My si stojíme za tím, že to je ošetřovatelská činnost, kterou od dubna neposkytujeme. Do 31. března nám ji ukládal lékař-specialista, domácí péči ji může indikovat pouze praktický lékař. Žádný z lékařů, kteří mají pacienty v Sobotíně, to však neudělal,“ vysvětlila manažerka kvality Diakonie Sobotín Milena Koubková.

Lékař Alan Všetečka tento výklad označil za účelový. „Je rozdíl mezi podáváním a aplikací léků. Příkaz můžu napsat na injekce, převazy nebo odběry. Podávání léků pojišťovna neproplácí, tudíž na to ani charitě příkaz napsat nejde,“ tvrdí.

Všetečka považuje za povinnost zaměstnanců domova, aby léky klientům podávali: „Rodiny, které mají své nemocné příbuzné doma, taky podávají léky a žádná za to nechce peníze. Je to vlastně jejich povinnost. To samé platí pro diakonii. Zvlášť když jí rodiny věnovaly svoji důvěru i nemalé finanční částky. Je to stejné, jaky kdyby někdo svévolně přestal dědečkovi podávat doma léky. Několika lidem šlo v Sobotíně o život.“

Charita se nevyjádřila, dle VZP chybovalo vedení domova

Vyjádření šumperské charity se nepodařilo získat. Vrchní sestra sociálních služeb Aleksandra Václavková odkázala na ředitelku charity, ta však včera byla na služební cestě. Její mobil charita neposkytla.

VZP má v otázce viníka jasno. „Fatální chybu udělalo vedení domova, které přestalo plnit svoji povinnost a poskytovat pacientům potřebnou péči,“ uvedl mluvčí VZP Oldřich Tichý.

Pojišťovna hradí podávání léků jen u těch pacientů, kterým je potřeba například prášek vložit do úst, zkontrolovat, zda ho polkli nebo se nedusí.

„V takovém případě lékař rozhodne, že lék má podávat zdravotnický personál, indikuje podání léku jako hrazený zdravotní výkon a pojišťovna to zaplatí. Konkrétně v Sobotíně to praktický lékař takto udělal u dvou pacientů a těm lék podávají pracovníci agentury domácí péče,“ popsal Tichý.

Jak mluvčí VZP tvrdí, ostatní případy nejsou na seznamu zdravotních výkonů ministerstva zdravotnictví, nejde tedy o výkon hrazený z veřejného zdravotního pojištění. „Je věcí ředitele domova, jak u těchto pacientů podávání léků zajistí či jaký na to přijme personál,“ doplnil Oldřich Tichý.

Diakonie ovšem argumentuje tím, že poskytuje služby převážně lidem s projevy demence, kteří nejsou schopni užívat léky sami a potřebují asistenci zdravotních sester. Těch je ale v domově už jen minimum.

„Zajistili jsme sestry pro zbývajících 20 procent jiných pojištěnců. Když se ale ukázalo, že klientům VZP léky nikdo nepodá, dělají to tyto sestry. Není to ale situace udržitelná dlouhodobě. Děláme to zadarmo a personální síly na to nestačí,“ řekla Milena Koubková.

Vedení Diakonie je první a zatím jediný z poskytovatelů pobytových sociálních služeb, který odmítl podepsat s VZP novou smlouvu. Vadilo jí, že platby od této pojišťovny dlouhodobě nepokrývaly náklady na odměny sester.

VZP na svém postoji nehodlá nic měnit. Ze 629 pobytových zařízení sociálních služeb, s nimiž má smlouvu, už se s ní totiž asi 90 procent dohodlo na kompromisních úhradách. Ty vyplynuly z memoranda zástupců VZP, Asociace poskytovatelů sociálních služeb a Asociace krajů.

„Zařízením, která na dohodu dosud nepřistoupila, jsme připraveni hradit péči podle platné úhradové vyhlášky. Jiný postup nepředpokládáme,“ sdělil Tichý.

Řada poskytovatelů sociálních služeb ale Diakonii fandí, oceňují odvahu, s jakou se pustila do kritiky nedostatečného financování poskytnutých služeb.

„Domov pro seniory je pro mne hrdina. Pojišťovna se bije v prsa, že péči zajistila a že je připravena každému dát, co mu náleží. Ví totiž, že se lidi neorientují ve složitém systému úhrad,“ zastal se Sobotína Jan Vojvodík, ředitel Domova důchodců Ústí nad Orlicí.