Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Anna Vavríková, MAFRA

I město má lidská práva, stěžovala si ve Štrasburku radnice na Česko

  • 103
Nestává se často, aby stát čelil žalobě města. A ještě méně obvyklé je, když radnice hledá zastání u Evropského soudu pro lidská práva. Právě ve Štrasburku se však nyní Zábřeh ze Šumperska pokusil zlomit vývoj dlouholetého sporu o platnost smluv na pozemky pro papírnu Wanemi. Marně, i zde prohrál.

Nejvyšší soud, Ústavní soud a nově i Evropský soud pro lidská práva. Tam všude se pokoušel uspět Zábřeh, který se roky snaží zpochybnit platnost smluv, jimiž se radnice v minulosti zavázala prodat pozemky společnosti Wanemi pro miliardovou investici.

Jakkoliv zní až bizarně, že se úřad dovolává „lidských práv“, soud ve Štrasburku stížnost Zábřehu na český stát, konkrétně tuzemskou justici, projednal. A nikoliv překvapivě zamítl. Podle ministerstva spravedlnosti radnice na podobnou stížnost ani nemá nárok.

Firma Wanemi chce od roku 2006 v zábřežské průmyslové zóně vybudovat za 6,5 miliardy korun papírnu na výrobu lepenkových kartonů ze sběrového papíru a energetický zdroj na spalování biomasy.

Tehdejší zastupitelstvo firmě kývlo, jenže po volbách, výměně zastupitelstva a také protestech obyvatel se nové vedení radnice otočilo k Wanemi zády. Právní bitvy trvají už od roku 2010 prakticky nepřetržitě. Město a firma se navzájem napadají a žalují.

V nejdůležitějším sporu se radnice snaží zpochybnit platnost smlouvy na koupi pozemků, se kterou tehdejší zastupitelé souhlasili. Wanemi už přitom zaplatila za pozemky přes 11 milionů a peníze teď leží netknuté na zvláštním účtu města.

Stejně jako občané může být poškozeno i město, tvrdí Zábřeh

Jenže radnice zatím především prohrává. Proto se město odhodlalo k poněkud svéráznému kroku. Po sérii nepříznivých výroků českých soudů podalo stížnost na stát pro poškozování lidských práv.

„Cítili jsme se poškozeni tím, jak jedná stát. České soudy se dostatečně nezabývaly našimi argumenty, které považujeme za dostatečně průkazné. I když jsme neuspěli, je dobré, že město ten krok udělalo,“ tvrdí starosta František John. Podle něj při dalším neúspěchu sehrál roli fakt, že evropská justice nevnímá rozdíl mezi státem a městem.

„Pokud jsou poškozeni občané, je to pro evropský soud jasné. Jenže podle nás může být stejným způsobem poškozeno město.“

Naopak jednatel Wanemi Marek Štencl nechápe, proč se město ve sporu obracelo na Evropský soud pro lidská práva.

„V této věci žádná lidská práva porušena nebyla. My vnímáme snahy města za každou cenu celou kauzu ukončit v náš neprospěch. Město má pořád pocit, že jej soudy poškozují,“ řekl Štencl.

Radnice nemají se stížností ve Štrasburku šanci uspět

A ministerstvo spravedlnosti mu dává za pravdu, podle něj žádné město či jiný úřad se na lidskoprávní soud obrátit (a uspět) z principu nemůže.

„Stížnost může k Evropskému soudu pro lidská práva podat jen jednotlivec, nevládní organizace nebo skupina osob považujících se za poškozené v důsledku porušení práv a svobod stanovených Evropskou úmluvou o lidských právech a jejími protokoly,“ řekl mluvčí resortu Jiří Hovorka.

Územní samospráva je podle něj považována za vládní organizaci. „Její stížnost je tedy neslučitelná s Úmluvou ratione personae (z důvodů osobních - pozn. red.).“

Město: Smlouvy jsou neplatné. Nevzdáme se, kontruje firma

Starosta John současnou situaci kolem pozemků označuje za pat. „Soudy sice říkají, že smlouvy jsou platné, na druhou stranu katastr pořád nezapsal Wanemi na list vlastnictví. My jsme jednoznačně přesvědčeni, že smlouvy jsou neplatné,“ trvá na svém.

Dle jednatele Wanemi Štencla ale firma boj za miliardovou investici nevzdá. „Ten projekt má pořád své opodstatnění, chceme ho uskutečnit. Časový horizont, přes který bychom už nešli, si nedáváme.“

Wanemi má v ruce především - podle dosavadních verdiktů všech soudů stále platnou - Smlouvu o budoucím odkupu pozemků v průmyslové zóně Leštinská. V roce 2008 získala i souhlasné stanovisko v procesu posuzování vlivů na životní prostředí EIA od ministerstva životního prostředí.

V dohodě o spolupráci uzavřené s městem se firma zavázala, že za deset let od zahájení výroby věnuje do nadačního fondu na kulturu, sport a sociální služby ve městě sto milionů. Naopak město tehdy slíbilo, že nebude podnikat aktivní kroky proti stavbě papírny a elektrárny.

Firma uvádí, že vytvoří 160 pracovních míst přímo v závodě, dalších 140 lidí najde práci v navazujících a obslužných činnostech. Proti stavbě však od počátku protestují především obyvatelé místní části Ráječek, odmítá ji ale i většina lidí ze Zábřehu. Například v referendu, kterého se v roce 2013 (v té době už však smlouvy byly platné) zúčastnilo necelých 7 tisíc lidí, se více než 5 tisíc vyslovilo proti papírně. Lidé mají obavy ze zhoršení životního prostředí.