Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Město přinutilo stavitele snížit dům, o 20 metrů vyšší věž mu nevadí

  4:53aktualizováno  4:53
Plánovaná olomoucká věž Spirituália má na dosah stavební povolení, ale zvedá se proti ní i vlna kritiky. Vize padesátimetrového duchovního centra ji sklízí za riziko poničení cenné siluety historické Olomouce i za to, že pro ni neplatí stejná pravidla jako pro developera, který v okolí stavěl před pár lety.

Studie budoucí podoby nové olomoucké výškové budovy (vlevo) a návrhy technického řešení vnitřní konstrukce (uprostřed) a pláště (vpravo). | foto: Tesco SW

Tam, kde Olomoučan Zdeněk Hrbáček musel při stavbě třicetimetrového bytového domu ustoupit městu a budovu snížit, nemá známý místní podnikatel Josef Tesařík s plány padesát metrů vysoké věže Spirituália žádný problém.

Olomoučtí radní mu uvolnili cestu. Omezení, jež vztyčení Spirituálie bránila, totiž minulé vedení města před časem shodilo ze stolu.

Předehru k současnému příběhu pozemků u třídy Kosmonautů napsala radnice před zhruba pěti lety, kdy stavitel Hrbáček přišel s plány bytového domu. Jenže narazil na výškové limity, které se přitom paradoxně ani nevztahovaly přímo na jeho parcelu v sousední Nezvalově ulici.

Tehdy platná územní studie totiž podle jeho slov omezovala výšku staveb jen na sousedních Tesaříkových pozemcích. Hrbáček totiž původně svůj dům plánoval postavit vyšší - místo nynějších sedmi podlaží chtěl se svým společníkem devět.

Úředníci z odboru koncepce a rozvoje jim však tehdy oznámili, že to nejde. A to právě kvůli územní studii spojené s parcelami pro Tesaříkovu věž.

„Dozvěděli jsme se, že město trvá na uplatnění výškové regulace územní studie bývalých kasáren 9. května i na naši stavbu. Důvodem byl plán postupně snižovat výšky staveb od třídy Kosmonautů směrem k řece Moravě a k další historické zástavbě a také nenarušovat ochranné pásmo městské památkové rezervace. Pokud jsme tedy chtěli stavět, museli jsme snížit stavbu minimálně o dvě patra,“ vzpomíná Hrbáček.

Pro nás omezení platila, pro jiné teď neplatí, kritizuje developer

Jako developer tak přišel i o velké peníze, protože v nejvyšších patrech měly být nejdražší byty. Územní rozhodnutí pro svoji stavbu získal Hrbáček na jaře roku 2009. Letos v březnu jej proto zaskočilo, když nyní již bývalé vedení města studii limitující výšku staveb z územního plánu vyřadilo. Padesátimetrové Spirituálii tak otevřelo dveře.

Plánovaná věž Spiritualia

„Pro nás omezení výšky platilo, a pro jiné neplatí. Na tomto území se už podle nějakých pravidel rozhodovalo a zákony platí pro všechny. I pro investora Spirituálie. Byli jsme všichni překvapeni, když se zjistilo, jakým způsobem rada města zapracovala v jeho prospěch,“ zlobí se Hrbáček.

Mluvčí Tesaříkovy společnosti Tesco SW Jelínek ovšem kořeny problému vidí v samotné stavbě Hrbáčkova domu. Upozorňuje, že jeho plocha po pro něj nepochopitelném rozhodnutí úřadu zasahuje až na hranici někdejšího stavebního pozemku.

„Dochází tak k situaci, kdy jeden stavitel, jemuž bylo oproti běžné praxi umožněno zastavět celý svůj pozemek, nutí druhého, aby on ponechal nejen ze svého pozemku dostatečně volný prostor před jeho objektem, ale také mění parametry předpokládané výstavby,“ dodává Jelínek.

Majitelé bytů se odvolali ke krajskému úřadu

Mluvčí magistrátu Radka Štědrá uvedla, že investor Spirituálie radním předložil upravené plány, které zahrnují nejenom věž, ale také další stavby a celkové nové uspořádání pozemků po bývalých kasárnách u třídy Kosmonautů.

„Po dlouhé, opakované diskusi a projednávání v radě města převládl názor umožnit prověření nového plánu investora,“ vysvětluje Štědrá postoj radních z letošního března.

Definitivní rozhodnutí o stavbě však podle Štědré bylo už pouze na stavebním úřadu. Ten Spirituálii letos v září udělil klíčové územní rozhodnutí, což je předstupeň k definitivnímu stavebnímu povolení.

Majitelé bytů ze sousedního Hrbáčkova domu se proti tomu ovšem odvolali ke krajskému úřadu. Byť se řada námitek minula účinkem, šanci na zastavení stavby věže se základy o průměru třiceti metrů stále ještě mají.

„Pokud by byla zjištěna nezákonnost vydaného rozhodnutí, vedlo by to k jeho zrušení,“ říká Kamila Navrátilová, mluvčí krajského úřadu, jenž bude odvolání posuzovat.

Se stavbou nesouhlasili i někteří úředníci

I na magistrátu se přitom našli úředníci, kteří se stavbou věže nesouhlasili. Konkrétně pracovníci odboru koncepce a rozvoje (již s obměněným vedením) letos v květnu upozornili, že Spirituália v některých pohledech na Olomouc výrazně zasáhne do panoramatu památkové rezervace.

Co je Spirituália

Podle zveřejněných plánů má být věž Spirituália v Olomouci duchovním centrem. Sloužit má mimo jiné i studentům Tesaříkovy soukromé Moravské vysoké školy, mají tu získat hodnotový rámec pro podnikání i život.

Podle dostupné dokumentace má Spirituália, jež připomíná vázu či figurku z „Člověče, nezlob se!“, ve svém nejvyšším bodě měřit celých třiapadesát metrů. Její kruhová základna má mít průměr třicet metrů.

Celkově půjde o ocelovou konstrukci obloženou sklem. Dosahovat bude na úroveň třinácti nadzemních podlaží, nahoře bude vyhlídková plošina. O patro níž se poté bude nacházet stylová kavárna.

Dokládá to silueta věže vložená do 3D modelu města. „Objekt se projevuje v těsné blízkosti kupolí kostela sv. Michala. Mění tvar jejich siluety, jenž je typický pro panorama historického jádra,“ konstatuje odbor ve stanovisku, jež má MF DNES k dispozici.

Při pohledu na město od silnice na Mohelnici se pak ze Spirituálie s jejími dvanácti nadzemními podlažími podle úředníků stává nový prvek nad střechami památkové rezervace.

„A to mezi dominantami kostela sv. Michala a kostela Panny Marie Sněžné. Vytváří zde zcela novou dominantu konkurující dominantám historickým,“ varují úředníci. Jejich stanovisko sice doputovalo na stavební úřad, jenže ten se jím neřídil a územní rozhodnutí Spirituálii udělil.

„Stavební úřad na to má legitimní právo. Vyjádření odboru koncepce a rozvoje je odborným názorem, nikoli závazným stanoviskem. Slouží jako jeden z podkladů pro rozhodování stavebního úřadu,“ řekla mluvčí magistrátu Radka Štědrá.

Proti Spirituálii nedávno v zájmu ochrany panoramatu vystoupili i lidé z hnutí Za krásnou Olomouc, kteří před časem ze stejného důvodu bojovali proti plánům na vybudování jiné výškové stavby - Šantovka Tower.

„Šantovku to připomíná v mnohém. Veřejnost opět neviděla ani jednu vizualizaci, která by ukazovala, jak se zamýšlená věž promítne v panoramatu města,“ uvedla za sdružení Martina Mertová, kurátorka sbírky architektury v Muzeu umění.

Stavbu kritizují i architekti. Město se má rozvíjet, hájí se stavitel

Cesta Spirituálie k územnímu rozhodnutí se nezdá ani Klubu olomouckých architektů. Ti stavebnímu úřadu vytýkají nekompetentnost a neodbornost při rozhodování o urbanistických a památkářských otázkách.

„Evidentní je nesoulad s regulačním plánem městské památkové rezervace, na nějž už upozornili pracovníci odboru koncepce a rozvoje,“ podotkl architekt a nový olomoucký zastupitel Tomáš Pejpek.

Mluvčí Tesaříkovy společnosti Tesco SW Tomáš Jelínek Spirituálii hájí. Odmítá výtky kritiků, že by investor před veřejností cokoliv tajil.

„O rozvoji areálu BEA centra, jehož je Spirituália součástí, probíhá veřejná debata již řadu let. Projekt byl v různých fázích představen zástupcům města, médiím, návštěvníkům centra, ale i obyvatelům sousedních domů,“ argumentuje.

Stavba Spirituálie za zhruba 50 milionů korun může být podle něj dokončená do jednoho roku od získání stavebního povolení. Jelínek také dodává, že věž má stát mimo historické jádro.

„Město je živý organismus, mělo by se rozvíjet a reagovat i na nové potřeby,“ hájí plány věže.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.