Opolské vojvodství je oproti Olomouckému kraji podstatně větší, jeho rozloha přesahuje 9 400 čtverečních kilometrů, středomoravský region se rozkládá na necelých 5 300 kilometrech. I proto má sousední region v Polsku více obyvatel - na konci roku 2015 (novější data statistici neměli v době zpracování analýzy k dispozici - pozn. red.) v něm bydlel téměř milion lidí, v Olomouckém kraji žilo zhruba 635 tisíc lidí.
U obou regionů statistici hlásí nepříznivý demografický vývoj, Opolské vojvodství se ale „vylidňuje“ rychleji než střední Morava.
„Na úbytku obyvatelstva v Opolském vojvodství se v posledních letech podílela záporná hodnota přirozeného přírůstku a záporné saldo zahraničního stěhování spojené se silným proudem ekonomických migrantů za prací, a to především u mladších osob v produktivním a reprodukčním věku,“ píší autoři analýzy vycházející z dat za roky 2005 až 2015.
Přirozený přírůstek, respektive úbytek vyznívá pro Olomoucký kraj o něco lépe mimo jiné proto, že jeho obyvatelé mají podle zjištění statistiků větší šanci se dožít vyššího věku. Na české straně jsou rovněž ženy plodnější, uvádí netradiční poznatek studie.
Vyšší platy, ale dražší jídlo
Olomoucký kraj na tom byl ve sledovaném období lépe, i co se týče nezaměstnanosti. Zatímco ve středomoravském regionu předloni její míra dosahovala 5,9 procenta, u polských sousedů činila 6,5 procenta.
Lidé z Opolského vojvodství si také vydělali méně, v roce 2015 pobírali v průměru a v přepočtu na českou měnu 23 000 korun hrubého měsíčně, obyvatelé olomouckého regionu měli na výplatních páskách zhruba o 300 korun více.
Poláci ovšem utratili méně za potraviny. V roce 2015 bylo za hranicemi levnější máslo, vepřové maso, cukr či jablka. Ze sortimentu, který statistici zahrnuli do své studie, byl na české straně celkově levnější pouze chleba a vejce stála stejně.
Životní úroveň statistici přímo nehodnotili, nicméně v kapitole věnované technické vybavenosti srovnali například počty automobilů a dospěli k závěru, že zatímco v Opolském vojvodství připadá na tisíc lidí více než 580 vozů, na druhé straně hranice je to jen něco přes 420. Aut tedy jezdilo více v opolském regionu.
Ve zdravotnictví i školství vede střední Morava
Výrazně lépe vyznívá pro Olomoucký kraj srovnání klíčových údajů ve zdravotnictví. Zatímco na olomoucké straně připadalo na 10 tisíc obyvatel bezmála 48 lékařů, v Opolském vojvodství to byly necelé dvě desítky.
Polský region zaostával za středomoravským, i co se týče počtu lůžek v nemocnicích - na české straně jich připadá na 10 tisíc lidí bezmála 48, za hranicemi zhruba o čtyři méně. Naopak stran hustoty sítě lékáren na tom bylo Opolské vojvodství lépe.
Soudě podle počtu studentů vysokých škol by měl být Olomoucký kraj vzdělanější. Na střední Moravě totiž navštěvovalo v minulém školním roce vysokou školu 350 mladých z 10 tisíc obyvatel kraje, na polské straně je údaj o studujících téměř o stovku nižší.
V Olomouckém kraji rovněž směřovalo mnohem více peněz na vědu a výzkum, v přepočtu na jednoho obyvatele v roce 2015 šlo o částku přes 4 650 korun, u sousedů to bylo 783 korun. A přestože je středomoravský region rozlohou i počtem obyvatel menší než Opolské vojvodství, disponuje i větším počtem knihoven a svazků v nich.
Stejně jako u vědy a výzkumu pak i v případě ochrany životního prostředí investoval předloni více peněz Olomoucký kraj. Konkrétně se jednalo o téměř 3 850 korun na jednoho obyvatele, v Opolském vojvodství částka nedosahovala ani 2 680 korun.
Naopak Poláci se mohou pochlubit výrazně nižší produkcí komunálního odpadu pocházejícího z domácností. V roce 2015 připadalo na jednoho obyvatele vojvodství něco málo přes 161 kilogramů odpadu, v olomouckém regionu více než 330 kilogramů.
