Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Nejméně uklízečky, nejvíce šéfové firem. Platy se liší až dvacetinásobně

  4:53aktualizováno  4:53
Hranici 200 tisíc korun převyšují v Olomouckém kraji nejvyšší měsíční platy, které berou šéfové několika největších firem v regionu. Na opačném konci žebříčku jsou podle statistik uklízečky, jejich platy se zastavily pod hranicí deseti tisíc korun hrubého.
(Ilustrační snímek)

(Ilustrační snímek) | foto: Lukáš ProcházkaMAFRA

Z údajů ministerstva práce a sociálních věcí, které ve statistikách detailně rozklíčovalo tradiční údaj o průměrných příjmech, vyplývá kromě údajů o nejvyšších a nejnižších platech třeba také to, že muži jsou na tom s bezmála 27 tisíci korun lépe než ženy, které dostávají v průměru zhruba o 5 300 korun méně.

„Rozdíl mezi výdělky mužů a žen je historicky daný. Muž byl vždy vnímán jako hlava a živitel rodiny a v tomto postavení vydělával a stále vydělává víc než žena. A to i v těch případech, kdy oba zastávají stejně náročnou a zodpovědnou práci. Tato praxe je notně diskriminační,“ míní analytička Mária Dvořáková.

Z hlediska dosaženého vzdělání dostávali nejnižší mzdu, a to necelých 16 400 korun, lidé, kteří mají pouze základní školu. Maturanti bez ohledu na profesi si vydělali v průměru zhruba 24 tisíc, vysokoškoláci 39 300 korun.

„Tohle je logické a pochopitelné. Lidé bez vzdělání nevykonávají příliš sofistikované práce či funkce s velkou odpovědností. Stejně vysoké platy, jako mají vysokoškoláci, nemohou požadovat také proto, že vysokoškoláci museli vynaložit velké úsilí k získání vzdělání,“ komentovala údaje Dvořáková.

V porovnání výdělků jednotlivých profesí jsou na tom nejlépe šéfové firem, kteří loni dostávali téměř 104 tisíc hrubého měsíčně. Přibližně deset procent z nich si však přišlo na částky převyšující 200 tisíc korun.

Lékař specialista bere 80 tisíc. Jenže s kupou přesčasů

Mezi nejvýnosnější zaměstnání patřily také pozice řídících pracovníků ve zdravotnictví, v oblasti finančních a pojišťovacích služeb, lidských zdrojů, ve výzkumu a vývoji, obchodu a marketingu a v průmyslové výrobě. Průměrné hrubé měsíční výdělky se v těchto případech v minulém roce pohybovaly od zhruba 57 do 98 tisíc korun.

Přední místa v tabulce platů patří i lékařům specialistům, kteří dostávali ve státních zdravotnických zařízeních v průměru více než 80 tisíc hrubého měsíčně. Deset procent z nich pak mělo plat převyšující 122 tisíc korun.

Praktičtí lékaři pobírali v průměru přes 64 tisíc korun. Platy obou skupin ovšem značně zkreslují přesčasy, lékaři totiž trávili měsíčně v práci o zhruba 20 hodin více, než byl průměr u jiných profesí.

O poznání hůře jsou na tom lékaři pracující jako záchranáři, kteří dostávali zhruba poloviční plat než jejich kolegové praktičtí lékaři. Z pohledu všech tří složek integrovaného záchranného sytému se lékaři záchranky umístili uprostřed „minitabulky“. První místo v ní patřilo s průměrem přibližně 34 500 korun hrubého hasičům, místo třetí policistům, kteří si vydělali přibližně o čtyři tisíce méně.

Učitelé nad průměrem, ošetřovatelky pod ním

Do kategorie platů pod 30 tisíc korun spadají mimo jiné učitelé. Pedagogové na druhém stupni základních škol a ve středním školství si loni přišli v průměru na necelých 28 500 korun hrubého. Jejich kolegové z prvního stupně brali o zhruba 600 korun méně, učitelky v mateřinkách necelých 23 300 korun, jako jediné tedy těsně pod krajským průměrem.

Platy a mzdy podle profesí

top manažeři 103 774
praktičtí lékaři 64 134
hasiči 34 539
policisté 30 464
učitelé 1. stupně ZŠ 27 843
prodavači 15 738
uklízečky 12 864

Pozn.: výběr průměrných hrubých měsíčních mezd a platů (v Kč)

(zdroj: MPSV)

Výdělky výrazně pod krajským průměrem dostávali loni pracovníci ostrahy a bezpečnostních agentur, ale také ošetřovatelky pečující třeba o nemohoucí. Výdělek před zdaněním u obou těchto profesí činil necelých 19 tisíc.

Existují však ještě méně výnosná zaměstnání, například prodavačky nepobíraly v průměru ani 16 tisíc korun hrubého, jen něco málo přes 15 tisíc měly na výplatních páskách ženy pracující v prádelnách a čistírnách.

Vůbec nejméně lukrativní práci pak v kraji vykonávali uklízeči a uklízečky. Jejich mzda nedosahovala ani 13 tisíc hrubého, deset procent z nich pak dostávalo méně než 9 400 korun měsíčně. Loňská průměrná mzda v regionu přitom byla přibližně 24 500 korun před zdaněním.

Výše platů se odráží v životní úrovni rodin z regionu. Podle nedávného zjištění statistiků vychází se svými příjmy jen s obtížemi téměř 62 procent domácností. Zhruba čtyřicet procent si pak nemůže dovolit týdenní dovolenou mimo domov a stejný podíl domácností téměř položí na lopatky jednorázový neočekávaný výdaj 9 700 korun. Některé rodiny jsou na tom ale i hůř, stav konta jim nedovolí si například dopřát maso ani každý druhý den (více čtěte zde).





Hlavní zprávy

Pro maminky, které potrápil zpropadený triple test
Pro maminky, které potrápil zpropadený triple test

Až si budete lámat hlavu nad tím, kam o prázdninách umístit své ratolesti, přečtěte si několik (uživatelkami) osvědčených tipů.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.