Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Nejméně uklízečky, nejvíce šéfové firem. Platy se liší až dvacetinásobně

  4:53aktualizováno  4:53
Hranici 200 tisíc korun převyšují v Olomouckém kraji nejvyšší měsíční platy, které berou šéfové několika největších firem v regionu. Na opačném konci žebříčku jsou podle statistik uklízečky, jejich platy se zastavily pod hranicí deseti tisíc korun hrubého.
(Ilustrační snímek)

(Ilustrační snímek) | foto: Lukáš ProcházkaMAFRA

Z údajů ministerstva práce a sociálních věcí, které ve statistikách detailně rozklíčovalo tradiční údaj o průměrných příjmech, vyplývá kromě údajů o nejvyšších a nejnižších platech třeba také to, že muži jsou na tom s bezmála 27 tisíci korun lépe než ženy, které dostávají v průměru zhruba o 5 300 korun méně.

„Rozdíl mezi výdělky mužů a žen je historicky daný. Muž byl vždy vnímán jako hlava a živitel rodiny a v tomto postavení vydělával a stále vydělává víc než žena. A to i v těch případech, kdy oba zastávají stejně náročnou a zodpovědnou práci. Tato praxe je notně diskriminační,“ míní analytička Mária Dvořáková.

Z hlediska dosaženého vzdělání dostávali nejnižší mzdu, a to necelých 16 400 korun, lidé, kteří mají pouze základní školu. Maturanti bez ohledu na profesi si vydělali v průměru zhruba 24 tisíc, vysokoškoláci 39 300 korun.

„Tohle je logické a pochopitelné. Lidé bez vzdělání nevykonávají příliš sofistikované práce či funkce s velkou odpovědností. Stejně vysoké platy, jako mají vysokoškoláci, nemohou požadovat také proto, že vysokoškoláci museli vynaložit velké úsilí k získání vzdělání,“ komentovala údaje Dvořáková.

V porovnání výdělků jednotlivých profesí jsou na tom nejlépe šéfové firem, kteří loni dostávali téměř 104 tisíc hrubého měsíčně. Přibližně deset procent z nich si však přišlo na částky převyšující 200 tisíc korun.

Lékař specialista bere 80 tisíc. Jenže s kupou přesčasů

Mezi nejvýnosnější zaměstnání patřily také pozice řídících pracovníků ve zdravotnictví, v oblasti finančních a pojišťovacích služeb, lidských zdrojů, ve výzkumu a vývoji, obchodu a marketingu a v průmyslové výrobě. Průměrné hrubé měsíční výdělky se v těchto případech v minulém roce pohybovaly od zhruba 57 do 98 tisíc korun.

Přední místa v tabulce platů patří i lékařům specialistům, kteří dostávali ve státních zdravotnických zařízeních v průměru více než 80 tisíc hrubého měsíčně. Deset procent z nich pak mělo plat převyšující 122 tisíc korun.

Praktičtí lékaři pobírali v průměru přes 64 tisíc korun. Platy obou skupin ovšem značně zkreslují přesčasy, lékaři totiž trávili měsíčně v práci o zhruba 20 hodin více, než byl průměr u jiných profesí.

O poznání hůře jsou na tom lékaři pracující jako záchranáři, kteří dostávali zhruba poloviční plat než jejich kolegové praktičtí lékaři. Z pohledu všech tří složek integrovaného záchranného sytému se lékaři záchranky umístili uprostřed „minitabulky“. První místo v ní patřilo s průměrem přibližně 34 500 korun hrubého hasičům, místo třetí policistům, kteří si vydělali přibližně o čtyři tisíce méně.

Učitelé nad průměrem, ošetřovatelky pod ním

Do kategorie platů pod 30 tisíc korun spadají mimo jiné učitelé. Pedagogové na druhém stupni základních škol a ve středním školství si loni přišli v průměru na necelých 28 500 korun hrubého. Jejich kolegové z prvního stupně brali o zhruba 600 korun méně, učitelky v mateřinkách necelých 23 300 korun, jako jediné tedy těsně pod krajským průměrem.

Platy a mzdy podle profesí

top manažeři 103 774
praktičtí lékaři 64 134
hasiči 34 539
policisté 30 464
učitelé 1. stupně ZŠ 27 843
prodavači 15 738
uklízečky 12 864

Pozn.: výběr průměrných hrubých měsíčních mezd a platů (v Kč)

(zdroj: MPSV)

Výdělky výrazně pod krajským průměrem dostávali loni pracovníci ostrahy a bezpečnostních agentur, ale také ošetřovatelky pečující třeba o nemohoucí. Výdělek před zdaněním u obou těchto profesí činil necelých 19 tisíc.

Existují však ještě méně výnosná zaměstnání, například prodavačky nepobíraly v průměru ani 16 tisíc korun hrubého, jen něco málo přes 15 tisíc měly na výplatních páskách ženy pracující v prádelnách a čistírnách.

Vůbec nejméně lukrativní práci pak v kraji vykonávali uklízeči a uklízečky. Jejich mzda nedosahovala ani 13 tisíc hrubého, deset procent z nich pak dostávalo méně než 9 400 korun měsíčně. Loňská průměrná mzda v regionu přitom byla přibližně 24 500 korun před zdaněním.

Výše platů se odráží v životní úrovni rodin z regionu. Podle nedávného zjištění statistiků vychází se svými příjmy jen s obtížemi téměř 62 procent domácností. Zhruba čtyřicet procent si pak nemůže dovolit týdenní dovolenou mimo domov a stejný podíl domácností téměř položí na lopatky jednorázový neočekávaný výdaj 9 700 korun. Některé rodiny jsou na tom ale i hůř, stav konta jim nedovolí si například dopřát maso ani každý druhý den (více čtěte zde).



Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.