Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Úkol pro skotské krávy: uzdravit horské louky v Jeseníkách

  10:12aktualizováno  10:12
Okolí známé horské chaty Švýcárna v Národní přírodní rezervaci Praděd v Jeseníkách má šest nových obyvatel. Tři krávy a tři telata skotského náhorního skotu Highland Cattle. Malé stádo právě tohoto plemene vybrali odborníci úmyslně. Má pomoci obnovit klasické složení zdejších horských luk.

Skotské krávy mají pomoci obnovit původní složení horských luk v okolí Švýcárny v Jeseníkách. | foto: Tomáš Frait, MF DNES

Tři rezavě zbarvené dospělé krávy a tři telata se teď procházejí v okolí Švýcárny. Houževnatá zvířata zůstanou za ohradníkem vymezené čtyřhektarové pastviny zhruba do konce září. Mají tam svůj úkol. Pomoc znovuobnovit klasické složení tamních horských luk.

Poté, co před zhruba 70 lety přestali pastevci do lokality vyhánět svá stáda, se totiž postupně změnil i poměr jednotlivých druhů rostlin. Dnes si víc prostoru nárokují plevelné druhy. Naopak ty vzácné jsou "utlačované". A pravidelné spásání by mohlo takový poměr sil zvrátit.

"Už dnes se snažíme simulovat někdejší skladbu rostlin tím, že část luk kosíme. A pastva je v této oblasti přirozená. V dobách, kdy se na Švýcárně ještě pásly krávy, byla tam vyšší druhová rozmanitost," vysvětlila vedoucí Správy Chráněné krajinné oblasti Jeseníky Michaela Pruknerová.

Ochranáři věří, že znovuzavedení tradičního způsobu hospodaření na horských loukách v okolí chaty pomůže spontánnímu návratu třeba česneku sibiřského nebo některých druhů orchidejí.

Zajímavý není jen cíl obnovení pastviny, ale i samotná zvířata. Jde o odolné stádo skotského náhorního skotu Highland Cattle. Ten je pro svůj původ odvozený od keltského dobytka z oblasti severozápadní Skotské vysočiny vhodný pro pastvu v podobné lokalitě.

"S pomocí odborníků jsme vyhledali plemeno, které je přes dvě stě let nešlechtěné, a když jsem byl malý kluk, tak jsme se na něj ještě chodili dívat do zoologické zahrady," dodal majitel zvířat Václav Merta, který se věnuje i chovu koní na farmě ve Vernířovicích.

Když se krávy osvědčí, mohou se objevit i jinde v Jeseníkách

Tato nevšedně vyhlížející zvířata se "světlou ofinou" jsou dnes oblíbená i jinde v Evropě, především v Německu. Pokud se "nasazení" ve vysoko položených částech chráněné krajinné oblasti osvědčí a zvířata spásáním pomohou návratu luk k jejich někdejší druhově bohaté podobě, zvažovala by správa oblasti umístění krav i na některých dalších místech Jeseníků, kde v minulosti byly pastviny.

"V tuto chvíli ale ještě nemáme vybrané nějaké konkrétní lokality. Nyní zkoušíme, jak to bude fungovat. Musíme počkat, jaké budou výsledky znovuobnovení pastvy u Švýcárny," dodala Pruknerová s tím, že kýžené výsledky nebudou patrné hned po prvním roce.

Fotogalerie

"Zlepšení druhové rozmanitosti bude vidět nejdřív za dva roky," poznamenala Pruknerová. Skot by se tak mohl u chaty objevit i příští rok.

"Švýcárna je v tomto směru ideální. Je totiž důležité mít zvířata pod kontrolou a současně pro ně musí být zajištěný zdroj vody, přivedená elektřina k ohradníku a podobně," uzavřela Pruknerová.

Turistická chata Švýcárna se nachází na nejfrekventovanější části hřebenové trasy Jeseníků, mezi Červenohorským sedlem a nejvyšší horou Moravy - Pradědem ve 1 304 metrech nad mořem. Původně byla salaší, kterou nechal postavit roku 1829 kníže Alois Josef II. z Lichtensteina a užíval ji švýcarský bača Johann Aegerter.

Právě od jeho rodné země je odvozený i samotný název stavby. Louky v jejím okolí byly k pastvě vhodné, protože byly dobře přístupné z Česnekového dolu a byl tam i zdroj vody.

Tudíž už na mapě losinského panství z roku 1736 je na místě dnešní Švýcárny zaznačený takzvaný Knoblochhaus. Tedy Česnekový dům sloužící v dané době jako pastevecké obydlí. V okolí chaty, která po přestavbě začala sloužit turistům, se krávy pásly zhruba do konce druhé světové války.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.