O případu informovaly Lidové noviny.
"Rozhodnutí proto nenabyla právní moci, věc bude projednána zvláštní rozkladovou komisí ministerstva životního prostředí," řekla mluvčí ministerstva Michaela Jendeková. Britové si zdejší oblast vytipovali po konzultaci s geology. V první fázi chce firma udělat seizmická měření a tříkilometrový průzkumný vrt. Těžba by mohla začít nejdříve za šest až osm let.
Pokud ovšem průzkum něco prokáže. "Na to nám dají odpověď až první zkoumání. S podobnou těžbou totiž nejsou v Evropě téměř žádné zkušenosti," popsal poradce firmy Cuadrilla a expert na geologii Stanislav Benada. Spolu s kolegy se v Olomouckém kraji zaměří na pás táhnoucí se z Hranic směrem na Štramberk.
Výskyt plynuPravěké břidlice jsou v hloubkách několik tisíc metrů pod povrchem zdrojem plynu. Tato myšlenka původně pochází z Ameriky. Do USA se dováželo velké množství zkapalněného plynu třeba z Alžírska. Teď začínají firmy pronikat do Evropy. V Česku budou vrty v oblasti mezi Štramberkem, Hranicemi a Vsetínem. |
"Abych pravdu řekl, příliš si od Hranicka neslibujeme. Tato oblast je pro nás méně zajímavá, protože zde břidlice zasahuje pouze 1,5 kilometru pod povrch. My potřebujeme spíše vrstvu o hloubce dvou až tří kilometrů a ta je spíše směrem na Valašské Meziříčí a dál," popsal Benada.
Hranicím se průzkum nelíbí, Meziříčí je ale pro
Takový průzkum se však nezamlouvá například Hranicím. Zdejší radnice se proti němu ohradila na ministerstvu životního prostředí. "Vydávali jsme k průzkumu nesouhlas. Domníváme se, že taková těžba by byla významným zásahem do životního prostředí," řekla hranická starostka Radka Ondriášová.
Opačný názor mají v nedalekém Valašském Meziříčí. "Jednoznačně to podporuji. Určitě se nebojíme, těžba plynu není těžba uhlí," uvedl před časem starosta Valašského Meziříčí Jiří Částečka. K možnosti těžby plynu se však budou ještě kromě starostů měst a obcí vyjadřovat i nevládní organizace, představitelé Chráněné krajinné oblasti Beskydy i ochránci přírody.
"V CHKO Beskydy budou mít těžaři velké problémy, tam se vrtací práce téměř nepovolují. Teď bude záležet na krajském úřadě a obcích, jestli jim vrtat povolí," upozornil šéf valašskomeziříčských ochránců přírody Milan Orálek s tím, že se obává hlavně zvýšeného hluku, který by nastal v důsledku těžby zemního plynu.
Plyn se těží přes puklinu, kterou vytvoří voda a písek
Zástupci investora říkají, že obavy chápou. Jsou prý však způsobené tím, že si lidé nedokážou takovou těžbu z břidlic představit. "Když se řekne vrt, ropa, plyn, vzniká obecně panika. Lidé si hned vybaví slova: hrůza, havárie. Nic takového ale nehrozí," uklidňoval Stanislav Benada a dodal, že nová technologie by měla přinést větší zaměstnanost a také příjmy do pokladny měst a obcí. "Obce dostanou peníze za to, že tyto práce na svém území trpí. A co víc, místní lidé získají práci při zásobování těchto zařízení."
A jak se bude plyn těžit? Vrtná souprava se postaví na ploše 200 krát 200 metrů. "Nic nikde nevytéká, veškeré kapaliny jsou v kontejnerech, vytěžené horniny se řádně vyváží na skládku," popsal Benada. Pokud se po prozkoumání terénu ukáže, že by mohla být těžba plynu úspěšná, použijí naftaři horizontální vrty.
"Voda a jemný písek pod tlakem rozpuká horninu, přes pukliny získáme plyn." Pokud první výsledky měření dopadnou dobře, britská firma vědců se k samotné těžbě spojí s některým z větších hráčů na evropském plynařském trhu.
