Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Přerov je pro stavbu spalovny favoritem, kraj se ale ještě nerozhodl

  13:10aktualizováno  13:10
Olomoucké hejtmanství na konci ledna představilo studii ke spalovně, která má zdokonalit systém nakládání s odpady v kraji. Dokument, který přišel na 800 tisíc korun, navrhuje pro spalovnu čtyři místa, nejlépe připravený má být Přerov. Kraj ale stále považuje konečně rozhodnutí o místě za předčasné.

Studie proveditelnosti označuje za technicky nejvhodnější místo pro spalovnu teplárnu v Přerově. (Ilustrační snímek) | foto: Bořivoj Černý, MAFRA

Olomoucký kraj chce spalovnou vyřešit otázku co se směsným odpadem po roce 2023, kdy skončí možnost skládkovat ho do země. Region sice patří v třídění odpadů k nejlepším v zemi, to ale přesto nestačí. Místa pro případné vybudování spalovny jsou, jak už MF DNES informovala, vytipovaná čtyři.

Jde o Mohelnici, cukrovar Prosenice i plán investora provozovat na zatím blíže neurčeném místě vedle papírenské linky i zařízení na energetické využití odpadu. Jako ekonomicky i technicky nejpřipravenější varianta pak ze studie vychází přerovská teplárna.

Jestli tam spalovna skutečně bude, nyní kraj nechce komentovat. Považuje to za předčasné.

Podle hejtmanství jde totiž až o jeden z posledních kamínků mozaiky, kterou je potřeba v jednotném systému nakládání s odpady v regionu do roku 2023 poskládat.

Spalovnu by stavěl soukromý investor, kraj na to nemá peníze

Jasné ale je, že spalovnu na některém z vytipovaných míst by měl případně postavit soukromý investor.

Co mimo jiné říká studie

Studie proveditelnosti přišla na 800 tisíc korun, podstatnou část pokryla dotace. Věnuje se systému nakládání s odpady v kraji. Během 7 let počítá s nárůstem třídění papíru, plastu, skla a kovů až o 26 procent. Tím by kraj splnil povinnost 50procentní recyklace těchto komodit z odpadů v roce 2020. V tom roce by v kraji mělo být 21 tisíc nádob na tříděný odpad oproti dnešním 16 tisícům.

"Kraj zařízení na energetické využití odpadu stavět nebude. Není to ani v jeho finančních možnostech. Fungujeme jako prostředník, protože za nakládání s odpady jsou odpovědné samosprávy obcí," řekl hejtman Jiří Rozbořil.

Důraz v systému hodlají klást právě na recyklaci a další stupně využití odpadů. Ovšem spalování mimo hru není. Jen řešení otázky kdy a kde se bude spalovat, nyní není podle Rozbořila na pořadu dne. Studie však ukázala, že dané místo musí být napojeno kvůli distribuci vyrobených energií na rozvody tepla a elektřiny.

A nejlépe připravený na tuto možnost má být právě Přerov. Tamní spalovna by mohla zpracovat až 200 tisíc tun odpadu ročně.

Tento nápad však už před časem pobouřil místní a celou studii tvrdě kritizují ekologická hnutí Duha a Arnika.

Proti spalovně v Přerově jsou ekologové i část místních

Bývalý náměstek hejtmana pro životní prostředí Pavel Horák sice některé postřehy ekologů ke studii považuje za zajímavé, ale problém stanovisek ekologů vidí v jejich neschopnosti navrhnout reálný systém nakládání s odpady v tuzemských podmínkách.

"Deklarovat úplné vytřídění odpadů na použitelné komponenty je krásně znějící jednoduché řešení. Ale navrhnout systém včetně odběru všech vytříděných složek v tržním prostředí tak, aby nevznikaly hromady vytříděných, ale nevyužitelných částí odpadů, je momentálně až nemožné," podotkl Horák.

Ekologové ale nejsou jediní, kdo se už delší dobu proti plánu mít v Přerově spalovnu staví. Richard Šlechta ze Společně pro Přerov se domnívá, že vidina výrazné podpory z veřejných zdrojů bude pro investora natolik lákavá, že jej od plánu vybudovat spalovnu neodradí ani protesty.

"Ministerstvo životního prostředí je spalování nakloněné. Lákadlo, že se to pomůže zaplatit z veřejných peněz, je obrovské. Nevěřím, že by tlak na postavení spalovny polevil," odhadl Šlechta.

Přerovská radnice ale před časem slíbila, že ukáže-li pomyslný prst na jejich město, proběhne k dané otázce referendum.







Hlavní zprávy

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.