Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Naděje pro dopravou sužované Olomoučany. Obchvat je zbaví aut v roce 2022

  5:51aktualizováno  5:51
Obyvatelům olomouckých částí Holice, Hodolany, Bělidla, Pavlovičky, Chválkovice a Týneček se možná v roce 2022 konečně uleví. Ředitelství silnic a dálnic v tomto roce plánuje zprovoznit takzvanou východní tangentu, která by z ulic na okraji města odvedla tranzitní dopravu mezi Přerovem a Šternberkem.

Řidičům v kolonách i obyvatelům východní části Olomouce připomnělo absenci obchvatu, takzvané východní tangenty, například loňské uzavření klíčového železničního podjezdu. | foto: Tomáš Frait, MF DNES

Lidé, kterým pod okny proudí tisíce aut denně, po vybudování obchvatu volají léta. Více než sedm kilometrů dlouhá východní tangenta, která bude ve směru od Přerova začínat u Vsiska, místní části Velkého Týnce, a povede kolem Bystrovan až za Týneček, již figuruje v databázi posuzování vlivu staveb na životní prostředí EIA.

„V přípravě, která začala před rokem, jsme o krok dopředu. Hotový už máme předběžný geologický průzkum a geodetické zaměření stavby. Už jsme také vysoutěžili zpracovatele dokumentace pro územní rozhodnutí a pro inženýrské činnosti k získání stavebního povolení,“ uvedl šéf olomoucké krajské správy Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) Martin Smolka.

Plánovaná trasa východního obchvatu Olomouce, takzvané východní tangenty. Pro zvětšení klikněte.

Plánovaná trasa východního obchvatu Olomouce, takzvané východní tangenty. Pro zvětšení klikněte.

Vyhráno však ŘSD zdaleka nemá. Kromě územního rozhodnutí a stavebního povolení musí pro obchvat a s ním související tři mimoúrovňové křižovatky a přeložky silnic a účelových komunikací získat i potřebné pozemky. Celkově si stavba vyžádá zábor půdy o rozloze více než 57 hektarů.

„Dalším předpokladem pro zahájení stavby je samozřejmě to, že na ni Státní fond dopravní infrastruktury uvolní peníze,“ zdůraznil Smolka s tím, že se nejedná o malou částku. Podle hrubých odhadů vybudování tangenty přijde řádově na 3,5 miliardy korun.

Chválkovicemi projede až dvacet tisíc aut denně

Pokud se peníze najdou a nenastanou jiné překážky, dělníci by se mohli do stavby pustit v roce 2019 a dokončit ji v roce 2022. S těmito daty počítá dokument uložený ve zmíněné databázi EIA.

„Naším cílem je termíny dodržet. Jak jsem ale říkal, mohou nastat okolnosti, které ŘSD nedokáže ovlivnit,“ podotkl ředitel.

Východní obchvat by měl především ulehčit ulicím Přerovská, Rolsberská, Hodolanská, Divišova, Pavlovická, Chválkovická a Šternberská. V mnohých z nich se kvůli extrémnímu zatížení pravidelně tvoří při dopravních špičkách kolony aut.

Zřejmě nejhorší situace panuje ve Chválkovicích. Městskou částí za běžných podmínek projede až dvacet tisíc aut denně a odborníci už před několika lety varovali, že zhruba do roku 2020 tu provoz úplně zkolabuje. I proto místní tolik volají po obchvatu.

„Už nyní je dopravní zatížení Chválkovic neúnosné. Obchvat by pro nás znamenal vysvobození, jiné řešení se ani nenabízí. I když jsme už termínů zahájení stavby slyšeli několik, každý posun směrem kupředu vítáme,“ uvedl předseda městské části Chválkovice Bohumil Šíp.

Stavbu obchvatu zbrzdily protesty, které naštvaly ministerstvo

O nutnosti vybudovat východní tangentu se nejen v Olomouci hovoří roky - je doslova evergreenem několika státních reprezentací i radničních koalic. Důvodem je mimo jiné to, že původně ŘSD připravovalo obchvat v sousedství domů v Holici a Hodolanech. Jejich obyvatelé se ale proti tomuto plánu postavili a radnice na jejich popud před deseti lety změnila územní plán.

Obchvat ale posléze vypadl z prioritních staveb ministerstva dopravy.

„Ředitelství silnic a dálnic investovalo do přípravy původní trasy asi deset milionů korun, které přišly stejně jako celý projekt vniveč. To zřejmě vyvolalo na ministerstvu nevoli a odezva byla taková, že tangenta skončila několik let u ledu,“ míní Smolka.

Doplnil, že obchvat, který ŘSD nakonec posunulo blíže k Bystrovanům, se dostal zpět mezi významné stavby před dvěma lety. A to díky tlaku radnice a politiků z regionu, kteří pracují v Praze.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.