Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Nejvíc přistěhovalců hlásí Velká Bystřice, Přerov se dál vylidňuje

  10:54aktualizováno  10:54
Bydlet ve velkých městech? To zřejmě v Olomouckém kraji v současnosti lidi příliš neláká. Z většiny z nich totiž vloni více obyvatel odešlo, než se jich přistěhovalo. Nejvíc obyvatel kvůli migraci ubylo Přerovu a nedalekým Hranicím, naopak nejlepší výsledek statistici hlásí u třítisícové Velké Bystřice na Olomoucku.
(ilustrační snímek)

(ilustrační snímek) | foto: profimedia.cz

Ve Velké Bystřici by chtěl žít každý. Upravený citát Divadla Járy Cimrmana je sice potřeba brát s nadsázkou, nicméně vítěz loňského stěhování ve městech Olomouckého kraje z něj je zřejmý.

Zhruba třítisícové městečko se díky migraci rozrostlo o 73 obyvatel. Pro srovnání nedaleká téměř stotisícová Olomouc stěhováním posílila jen o 50 obyvatel. I to jí ale stačilo na druhé místo. Ve většině měst totiž podle statistiků lidí vlivem migrace ubylo, nejvíc pak v Přerově a Hranicích.

„Počet obyvatel Přerova se snižuje dlouhodobě. Příčin je víc. K těm hlavním patří vysoká nezaměstnanost a úroveň místních mezd. Za pracovními příležitostmi a vyššími platy odcházejí především mladí lidé. Obyvatelé si dále stěžují na stav dopravy,“ shrnul přerovský primátor Vladimír Puchalský.

Přerov přišel v minulém roce vlivem migrace o 179 obyvatel. Celkově po započtení přirozeného přírůstku, respektive úbytku, protože místním se loni narodilo méně dětí, než ve městě lidí zemřelo, v něm klesl počet obyvatel o 260.

S odstěhováváním lidí toho moc dělat nemůžeme, zní z radnic

S rozhodnutím místních opustit město radnice nemůže podle Puchalského nic dělat, protože vznik nových míst ani výši platů neovlivňuje.

„Situace se zřejmě nezmění, pokud do města nepřijde nějaký velký investor. Nicméně pokles počtu obyvatel v poslední době už není tak prudký jako třeba před čtyřmi lety,“ podotkl primátor Přerova.

V nedalekých Hranicích se loni počet obyvatel snížil o 157, přičemž tento celkový výsledek městu vylepšil přirozený přírůstek. Samotné stěhování pro Hranice znamenalo úbytek 164 lidí.

„Ten výsledek mě samozřejmě netěší, město s ním ale nic nenadělá. Hranice opouštějí hlavně mladí vysokoškoláci. Zůstávají po škole v Ostravě, Brně, Olomouci a zejména v Praze, kde se platy pohybují v úplně jiných relacích než u nás. To je objektivní skutečnost,“ zdůraznil starosta Hranic Vladimír Juračka.

„Nejsme jen noclehárnou u stotisícového města“

Naopak spokojení mohou být ve Velké Bystřici. Ve zhruba třítisícovém městečku přibylo vlivem stěhování 73 lidí, což je nejlepší výsledek v celém kraji. Druhá skončila Olomouc, která v tomto ukazateli vykázala nárůst o padesát obyvatel, třetí pak Potštát s nárůstem čtyřiceti lidí.

„Těžíme z vynikající polohy na pomezí Hané a Nízkého Jeseníku nedaleko krajské Olomouce, do které od nás dojedete za pár minut autem i vlakem,“ míní starosta Velké Bystřice Marek Pazdera.

Stěhování ve městech v kraji

Největší přírůstky stěhováním:
- Velká Bystřice: 73
- Olomouc: 50
- Potštát: 40
- Tovačov: 33
- Šternberk: 21

Největší úbytky stěhováním:
- Přerov: 179
- Hranice: 164
- Prostějov: 85
- Mohelnice: 71
- Šumperk: 60

„Na druhou stranu si ale nemyslím, že by Velká Bystřice byla jen noclehárnou u stotisícového města. Na to, jak jsme malí, tu máme výborné sportovní zázemí, širokou kulturní nabídku. Myslím, že se tu žije dobře,“ dodal.

O tom, že je o bydlení v městečku zájem, svědčí mimo jiné fakt, že ve Velké Bystřici jako v jednom z mála měst v kraji investovali nejen do stavby rodinných, ale i bytových domů.

„Spousta lidí si tu ale koupila i starší domky a opravuje je,“ nastínil starosta.

Města v kraji, kterých je třicet, loni dohromady přišla kvůli stěhování o 630 lidí. Díky přirozenému přírůstku jejich celkový výsledek činí minus 574 obyvatel. Ve městech tak žilo na začátku letošního roku 358,3 tisíce lidí. V celém Olomouckém kraji v minulém roce ubylo 645 lidí. Celkově jich v regionu k 1. lednu bydlelo 653,7 tisíce.



Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.