Náměstí s radnicí ve Šternberku.

Náměstí s radnicí ve Šternberku. | foto: Petr Janeček, MAFRA

Šternberk zkouší nový recept pro dlouhodobě nezaměstnané. Učí je pracovat

  • 1
Šternberk se minulý rok zapojil do unikátního pilotního programu, díky němuž by mělo nakonec najít skutečnou práci osm sociálně vyloučených lidí. Městská část úkolu, který učí nezaměstnané krok za krokem, jak se zbavit závislosti na sociálních dávkách, v lednu končí. V únoru po půlroční práci u městských služeb nastupují do soukromých firem.

Poprvé do práce nastoupili šternberští nezaměstnaní v květnu. První tři měsíce pracovali jen čtyřicet hodin měsíčně a přivydělávali si tak k sociálním dávkám.

Od začátku se učili pracovním návykům, které postrádali. Navíc to byl také test, zda práci opravdu chtějí. „V této první fázi nám opravdu pár lidí odešlo a nahradili jsme je jinými, ti ale vydrželi až do konce,“ říká za Agenturu pro sociální začleňování její koordinátor v Olomouckém kraji Martin Navrátil.

Ten také vysvětluje, proč vlastně ve městech tento projekt zkouší. Kromě Šternberka se zapojily třeba také Hranice a některé obce na Jesenicku. „V Agentuře se o prostupném zaměstnávání mluví už delší dobu. Za tu dobu jsme dospěli ke zkušenosti, že standardní nástroje aktivní politiky zaměstnanosti, které využívají úřady práce, fungují v prostředí sociálního vyloučení jen velmi omezeně.“

Lidé, kteří si dlouhodobě nemohou najít práci, pak mají větší problém se uplatnit. „Spadnou do kolotoče dluhů, přichází o bydlení, nemají žádné pracovní návyky. Postupné budování těchto návyků je klíčové. Stavíme před lidi větší a větší úkoly, postupně musí zvládat obtížnější práci. Až jsou nakonec schopní pracovat normálně,“ přibližuje Navrátil.

Pokud se projekt vydaří, může pokračovat

Šternberská radnice vytvořila pracovní místa pro skupinu osmi lidí. „Po tříměsíční zkušební lhůtě nastoupili na půl roku na plný úvazek na veřejně prospěšné práce. Pracovali hlavně v terénu, uklízeli veřejná prostranství, udržovali zeleň nebo pomáhali při stavbě stánků na náměstí při kulturních a sportovních akcích,“ přibližuje starosta města Stanislav Orság.

Zda bude celý projekt úspěšný, je podle něj ve hvězdách. „Záleží především na těch lidech, jestli si práci dokážou udržet. Ze začátku to s některými hodně skřípalo, neměli žádné návyky a snažili se kličkovat. Na druhou stranu musím říct, že nás kolikrát překvapilo obrovské nasazení některých lidí. Práci pro město vnímali jako prestižní záležitost,“ říká starosta.

Právě poslední část projektu, která startuje v únoru, nakonec ukáže, zda se postupné začleňování osvědčí.

„Máme pro většinu lidí ze skupiny vytipovaná pracovní místa, na která je firmy přijmou. Většinou jde o dělnické profese, jedna paní bude dělat pomocnou účetní a jiná v neziskové organizaci. Rok bude práce dotovaná, potom už ne. Osobní asistent, který jim se vším bude pomáhat, však zůstane. Rádi bychom ale, aby si práci udrželi,“ vysvětluje Navrátil.

Pokud se to stane, Šternberk je připravený nabídnout podobnou příležitost dalším lidem. „Samozřejmě záleží na mnoha faktorech, nejsme schopní z městské pokladny zaplatit 15 míst u veřejně prospěšných prací. Jestli se ti lidé uplatní, určitě budeme uvažovat o tom, jak pokračovat,“ dodává Orság.