Spěšný vlak 1638 ze Šumperku do Brna projel stanicí v pondělí ráno, České dráhy už incident interně prošetřily.
„Na základě poskytnuté výpovědi strojvedoucího a analýzy záznamu o jízdě vlaku můžeme potvrdit, že skutečně uvedený vlak o několik desítek metrů zastávku projel a následně couval tak, aby mohli cestující vystoupit a nastoupit na přejezdu v blízkosti zastávky,“ uvedla mluvčí společnosti Radka Pistoriusová.
Lidé tak sice mohli nastoupit, ovšem ne bez potíží. "Museli nalézat do vlaku z železničního náspu, který je o mnoho níže než nástupiště. Cestující byli vystaveni nebezpečí úrazu a možných zranění vinou zaměstnanců Českých drah," napsal iDNES.cz čtenář, který byl svědkem události.
Chybujícího strojvůdce České dráhy za nezastavení v zastávce a couvání potrestaly finančně, a také obdržel písemnou výtku, takzvanou „žlutou kartu“.
Příčinou podobných situací bývá často změna rutiny
Podobné případy se podle Pistoriusové čas od času stávají. „Občas k tomu dojde jak u nás, tak v zahraničí. Obvykle pak ale vlak zastaví v nejbližší vhodné stanici nebo zastávce a cestující jsou přepraveni vhodným spojem nebo náhradním způsobem. Couvat do projeté stanice či zastávky je možné, jen pokud to dopravní situace a předpisy umožňují,“ shrnula.
„Příčinou projetí je obvykle drobná nepozornost, zamyšlení, stereotyp a odchylka od něj, například pokud jde o mimořádné zastavení při výlukovém jízdním řádu nebo pokud strojvedoucí jezdí obvykle na rychlících a pak mimořádně přejde na vlak s větším počtem zastavení,“ dodala.
Právě tato okolnost byla dle ní zřejmě i za situací ze Střeně, kdy si strojvedoucí příliš pozdě uvědomil, že zde má zastavit, a proto nestihl zabrzdit. Kromě dotyčného ranního spoje totiž ani jeden z přímých vlaků na trase Šumperk-Brno v této zastávce nezastavuje.
