Odborníci označili výsledky studie HBSC (Health Behaviour in School-aged Children), která zkoumala jedenáctileté, třináctileté a patnáctileté děti, za alarmující. Zjednodušeně řečeno z nich vyplývá, že čím jsou děti starší, tím jsou jejich nezdravé návyky větší.
Například ovoce jí denně v Olomouckém kraji téměř každá druhá jedenáctiletá dívka. Ovšem mezi jejími o čtyři roky staršími kamarádkami si banán či jablko dá jen každá čtvrtá slečna. V celorepublikovém průměru je to pro srovnání alespoň každá třetí.
Podobných dramatických propadů navázaných na přibývající věk je ve studii celá řada.
„Dlouhodobě si v mezinárodním srovnání nevedeme dobře. A to dokonce v celé řadě ukazatelů. Raná adolescence je přitom klíčovým obdobím pro nastavení životního stylu jedince v dospělosti,“ upozorňuje Michal Kalman.
Počet obézních patnáctiletých chlapců se ztrojnásobil
Ten na fakultě tělesné kultury studii HBSC s kolegy zaštiťoval za Českou republiku, která je do výzkumu zapojená od roku 1994, přičemž výsledky kromě ministerstva zdravotnictví zajímají i Světovou zdravotnickou organizaci. Vědci například vysledovali, že v Česku roste výskyt nadváhy a obezity patnáctiletých chlapců. Za posledních 15 let se více než zdvojnásobil.
„Zatímco v roce 1998 trpělo nadváhou nebo obezitou devět procent chlapců, v současné době je to téměř třiadvacet procent,“ doplňují autoři studie.
Navazují na to i údaje o pohybových aktivitách. Počet dětí, které se jim věnují každý den alespoň hodinu, je v tuzemsku stále nižší.
„Jsme jedna ze zemí, kde pohybová aktivita dlouhodobě klesá. Na rozdíl od Norska či Velké Británie, kde se tento trend již podařilo otočit,“ podotýká Zdeněk Hamřík, Kalmanův zástupce v HBSC a šéf katedry rekreologie.
Zprávu se všemi daty z Olomouckého kraje vědci zatím zpracovanou nemají. Záleží na tom, zda o ni bude hejtmanství mít zájem.
Až polovina dětí nesnídá a většina nevečeří s rodinou
Z dílčích regionálních údajů nicméně Kalman prozradil data o často podceňovaných snídaních. Pro správnou životosprávu jde o klíčový prvek.
„Přibližně 35 procent jedenáctiletých, 45 procent třináctiletých a 50 procent patnáctiletých pravidelně nesnídá, což řadí Českou republiku výrazně pod mezinárodní průměr HBSC,“ upozorňují vědci.
Děti v Olomouckém kraji jsou na tom v podstatné části věkových kategorií ještě hůř. Nad průměr se díky snídání v pracovních dnech dostalo jen 65 procent třináctiletých chlapců. A znepokojivá zjištění studie odhalila i ve vztahu k poslednímu jídlu dne. Zhruba 70 procent českých dětí nevečeří s rodinou. Česká republika je v tom na chvostu mezinárodních tabulek.
„Společná večeře je přitom velice důležitý faktor nejenom ze zdravotního, ale i sociálního ohledu,“ říká Kalman.
Upozorňuje, že na rozdíl od řady jiných průzkumů se HBSC zaměřuje také na sociální vlivy, jež mohou mít na zdraví dětí vliv. Jde především o rodinné prostředí, školu a vrstevníky. Vědce tak zajímalo například to, zda jsou děti v životě spokojené nebo jestli se staly terčem šikany či se s někým popraly. Vyšlo najevo, že díky častým bitkám české děti mezinárodní průměr výrazně překračují.
Podle Hamříka mohou špatné výsledky Olomouckého kraje souviset i s jeho ekonomickou situací. Dlouhodobě se potýká s nízkými mzdami a vysokou nezaměstnaností.
„Když se podíváme do Francie či Velké Británie, kde máme za dlouhou dobu velmi detailní výsledky, ukazuje se, že lidé s nižším socioekonomickým statusem či nižším vzděláním mají vždy vyšší úroveň obezity, nadváhy a nižší úroveň pohybové aktivity. V celé řadě zdravotních ukazatelů jsou na tom zkrátka hůř,“ dodává Hamřík.
