Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Vesnicím hrozí sucha. K vodohospodářským sítím se přesto připojit nechtějí

  4:54aktualizováno  4:54
Ani letošní, na sníh vcelku bohatá zima nezažehnala hrozbu sucha a s ní riziko, že některé vesnice Olomouckého kraje přijdou o zdroje pitné vody. Plán na napojení na vodohospodářské sítě spoléhající na vydatnější vodní zásoby tu přesto příznivce nemá. Voda by totiž podražila a to se lidem nelíbí.
Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: MF DNES

Jak velké je riziko sucha, v regionu naposledy ukázal rok 2015. Z průzkumu, který nechala zpracovat senátorka Jitka Seitlová z Přerovska, vyplynulo, že během léta tohoto roku řešilo problém se zásobováním pitnou vodou víc než padesát vesnic. I když po letošní zimě situace zatím nevypadá dramaticky, starostové se nenechali ukolébat.

„V roce 1975 měl náš vrt vydatnost dva a půl litru za vteřinu, nyní je to v průměru sedm decilitrů. V létě, když dlouho neprší, jde vydatnost ještě dolů. Stalo se, že voda nebyla vůbec, museli jsme ji k nám vozit a velice těžko jsme to přežívali,“ řekl starosta Jindřichova na Přerovsku Jaromír Blaha.

Obec se zhruba pěti sty obyvateli se bude ještě letos napojovat na nový, 75 metrů hluboký vrt a spoléhat, že jeho kapacita vystačí na dalších aspoň dvacet let.

Podobně uvažuje i Uhelná na Jesenicku, která také bude hledat nový zdroj vody ve svém okolí. V roce 2015 totiž výrazně klesla vydatnost jejího hlubinného vrtu, další vodní zdroj zvaný Červený důl dokonce zcela vyschl.

„V případě nutnosti bereme vodu z Lánského potoka, ale ani na něj se v případě sucha nedá spolehnout. Budeme proto hledat firmu, která by nám zpracovala studii, kde by se mohly vyskytovat vydatné zdroje vody,“ popsal starosta Zdeněk Hořava.

Voda z Pomoraví nebo od Odry

To, že v podzemí i povrchových zdrojích vody ubývá, souvisí se změnami klimatu. Vláda proto loni schválila usnesení, v němž mimo jiné zavazuje ministerstvo zemědělství ke spolupráci s kraji na zpracování plánu takzvaných adaptačních opatření. Olomoucký kraj proto aktualizuje již roky zpracovaný koncept rozvoje vodovodů a kanalizací.

„Plán vycházel z toho, že dominantní byly skupinové vodovody, které byly problém se suchem schopny vzhledem ke své velikosti vyřešit. Obce ale zjistily, že je pro ně výhodnější, když si vybudují vlastní zdroj, cena vody vyšla levněji,“ vysvětlil vedoucí odboru životního prostředí olomouckého krajského úřadu Josef Veselský.

Realita podle něj ovšem ukázala, že ne vždy obcím vlastní zdroje stačí. I proto je nyní krajští úředníci chtějí přesvědčit, že má cenu využít napojení na větší sítě. Ty totiž spoléhají na vydatnější zásobárny vody. K takovým patří například zdroje v Litovelském Pomoraví, které jsou schopny dávat až 150 litrů vody za vteřinu. Dnes se odtud čerpá zhruba jen třetina této kapacity.

Ve hře je také připojení na ostravský skupinový vodovod, který čerpá z vodních nádrží v povodí Odry a který byl už v minulosti dotažen až do Hranic kvůli výstavbě továrny Philips. Geologové také odhalili další velké zdroje u Hanušovic.

Stát dává současně dotace na dvě různá řešení

Jak velkou investicí by bylo propojit všechny potřebné obce, to si Veselský zatím netroufá odhadnout. Vzhledem k dřívějším nákladům do vodohospodářské infrastruktury však situaci nevidí nijak dramaticky.

„Řada objektů už byla vybudována v dobré víře, že se to propojení uskuteční. Existují vodojemy, které by dnes svou kapacitou mohly sloužit obcím, jež se předtím nenapojily,“ zmínil Veselský.

K napojování na skupinové vodovody mají obce motivovat i dotace z ministerstva zemědělství, které má na starosti vodní hospodářství. Na druhou stranu ale také ministerstvo životního prostředí podporuje svým dotačním programem budování lokálních zdrojů. A právě na ty obce zatím slyší víc.

„Momentálně je cena vodného u nás 20 korun, po napojení na vodovody a kanalizace bychom se dostali na 40 korun. To je docela zásadní rozdíl,“ počítá starosta Jindřichova Blaha.

Podobně argumentuje i starosta Uhelné Hořava: „Na Jesenicku je spousta lidí bez práce, nebo má špatně placené zaměstnání. Místní berou každý nárůst ceny vody těžce. Nedávno jsme zdražovali o korunu a i to byl problém.“

Nové vrty jsou krátkozraké řešení, varují odborníci

Odborníci však varují, že spoléhat se jen na lokální zdroje vody nemusí být dlouhodobě udržitelné řešení. S měnícím se klimatem přestávají platit zkušenosti předchozích generací.

„Klimatické trendy ukazují, že suchá období budou delší a častější. Proto i riziko ohrožení zdrojů podzemních vod z tohoto pohledu roste,“ upozorňuje bioklimatolog Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny CzechGlobe.

Podle něj nemusí být rozhodnutí vsadit na místní zdroj vody vždy špatné, ale je nezbytné zahrnout do uvažování měnící se klima.

„Změna klimatu bude probíhat i v dalších dekádách a během nich budeme muset tuto situaci neustále řešit. Už během příštích 20 let očekáváme, že se intenzita i trvání sucha znatelně zhorší oproti současnosti, tak jako jsou dnešní podmínky horší než v 70. a 80. letech. Na hledání systémových řešení je proto nejvyšší čas,“ shrnul Trnka.





Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.