Svatomartinské hody nabídly lidem kromě tradiční husy i víno. Tomu se v tradičně pivařské oblasti daří stále více. Ilustrační foto

Svatomartinské hody nabídly lidem kromě tradiční husy i víno. Tomu se v tradičně pivařské oblasti daří stále více. Ilustrační foto | foto: Otto Ballon Mierny, MAFRA

Svatomartinské táhne a dokazuje, že i Hanáky zajímá víno stále víc

  • 1
Už od čtvrtečního dopoledne se v Olomouckém kraji stejně jako v celé republice otevírají lahve s letošním mladým vínem. Svatomartinské se přitom stává stále větším hitem nejen mezi vinaři, ale také pro laiky, kteří podle prvních doušků dokáží odhadnout, jak kvalitní a dobrý bude letošní ročník.

I z tohoto důvodu proto odborníci odhadují že se svatomartinského vína letos na tuzemském trhu prodá 1,7 milionu lahví. Během posledních šesti let, kdy se pod tímto názvem začalo vracet do středomoravských vinoték, restaurací a domácností, se totiž pozvolna stává stále větším hitem. Stále víc Hanáků, kteří jsou považováni převážně za pivaře, navíc začalo objevovat dobrá vína.

Výrobky od některého z devadesáti vinařů, kteří mohou lahve s označením "Svatomartinské" dodávat na trh, jsou k dostání v téměř každé vinotéce v kraji. "Rok od roku se pod touto ochrannou známkou prodá víc a víc lahví," říká majitel velkoobchodu s vínem a provozovatel dvou olomouckých vinoték Evžen Pírek.

Dokládají to i republiková čísla. Zatímco v roce 2008 přišlo na tuzemský trh zhruba 750 tisíc lahví, loni jich bylo 1,1 milionu a letos jich má být už více než 1,7 milionu.

"Mladé víno je příslibem, který vypovídá mnohé o tom, jaký může být celý ročník," dodal Pavel Večeřa z Vinařského fondu České republiky s tím, že komise při výběru vzorků hodnotila některé jako výborné. "Což naznačuje, že by letošní svatomartinské víno mělo být povedené," vysvětluje.

Hanáci přicházejí vínu na chuť a chtějí o něm vědět víc

Důvodů, proč se oživená tradice uchytila, je víc. Svůj podíl na tom má mimo jiné nadšení vinařů. "Když jsme projekt spouštěli, měli jsme vinařů zhruba třicet. Letos jich je devadesát," vypočítává Večeřa. Zafungovala i zákaznická zvědavost. "Navíc jsme nezakládali novou tradici, ale navazovali na naši historii," podotkl vinař.

Svatomartinské víno podle jeho slov získalo už takové renomé, že téměř každá restaurace pořádá s ním spojenou akci. "A tradice mezi lidi navracejí i některé obce," podotkl Večeřa. Vedle toho mladého navíc roste v regionu obliba vína obecně. Středomoravané se tak stále častěji snaží proniknout do tajů jeho hodnocení.

"Tendence dozvědět se něco o víně, jeho odrůdách, způsobu konzumace, dějinách i rozlišení chuti a vjemů je velká. V posledních letech nesrovnatelná s předchozím obdobím. Lidé začínají umět ohodnotit kvalitní vína," souhlasí Vladimíra Seidlová ze svazu moravských vinařů Moravín.

Ti pořádají kurzy i vzdělávací semináře zaměřené třeba na smyslové hodnocení vín. "Hlásí se do nich právě daleko víc laiků. Je mezi nimi hodně mladých, kteří cestují a mají možnost srovnání," poznamenala Seidlová.

Za komunistů se propagovalo pivo, víno bylo málo lidové

A proč dnes vinařské odvětví zajímá čím dál víc lidí? Jednou z hlavních příčin je "hlad" po informacích. Před rokem 1989 totiž čtyři desetiletí tehdejší garnitura nepovažovala víno za nápoj dělnického lidu. Spojovala jej spíš s aristokracií, intelektuály a proto ho příliš nepropagovala. Lidovým nápojem bylo pivo.

"A tím se zpřetrhala návaznost v předávání znalostí vinařů a lidí, kteří uměli rozpoznat kvalitu," vysvětluje Seidlová. Navíc většina obyvatel země neměla možnost porovnávat. Nejezdili do zahraničí, kde by mohli na hodnotné "vzorky" narazit.

Do obchodů dodávala sortiment centrální vinařská firma, která spravovala podniky po republice. "Jelo se víc na kvantitu než kvalitu. Ale ve vinařských oblastech existovaly stovky vinařů, kteří si dělali víno pro potřeby své rodiny a známých," podotkla Seidlová.

A dostat se do podobného okruhu bylo terno. Už jen s ohledem na běžně prodávaná vína, jako byly přislazovaný Ostravský kahan či Kláštorná sviečka.