Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Poklad objevený roku 1923 i památka na smrt kata. Kniha mapuje unikáty

  12:54aktualizováno  12:54
Polozapomenuté příběhy a unikáty objevené v regionu před desítkami let připomíná mimo jiné nová kniha Svědkové starých časů. Dohromady popisuje 111 jedinečných exponátů z muzeí Olomouckého kraje. Server iDNES.cz vybírá deset z těch dnes již méně známých.

Mince z přerovského pokladu objeveného v roce 1923 | foto: Pavel Rozsíval - Muzeum Komenského v Přerově

1Medailon ze sklepení

Nejexkluzivnější exponát přerovského muzea byl objeven v roce 1971 ve sklepení tovačovského zámku. Mramorový portrét o průměru kolem 65 cm pochází z konce 15. století. Je na něm manželka významného moravského aristokrata Eliška z Melic.

Portrétní medailon Elišky z Melic

Portrétní medailon Elišky z Melic

I když medailon časově spadá do období pozdní gotiky, jež tehdy střední Evropě vládla, úplně se z ní vymyká. Tvůrcem je totiž italský sochař ovlivněný rozvíjející se renesancí. Kvalitní dílo dokládá pronikání epochy na sever od Alp.

„Medailon nechybí v žádné reprezentativní publikaci mapující renesanční umění ve střední Evropě,“ podtrhují autoři knihy.

2Nejstarší český překlad bible

Až deset překladatelů mohlo pracovat na unikátní dvousvazkové Bibli olomoucké z roku 1417. Autor ani původní majitel nejsou známi. Teď patří Vědecké knihovně. Přímo v Olomouci ji jako první v 18. století zkoumal Josef Dobrovský. Pojmenoval ji právě podle místa uložení.

Stránka Bible olomoucké z roku 1417

Stránka Bible olomoucké z roku 1417

Autoři knihy vydané Olomouckým krajem vyzdvihují její mimořádný význam. „Obsahuje nejúplnější dochovaný český překlad biblických textů takzvané první redakce,“ uvádějí.

Krom jazykové stránky u Bible olomoucké vyniká výzdoba. Obsahuje 76 kvalitních iluminací. I proto byla v roce 2000 prohlášena za kulturní památku České republiky.

3Vyoraný meč

Téměř tři tisíce let uplynulo od chvíle, kdy neznámý kovář vyrobil unikátní bronzový meč, nyní uložený v mohelnickém muzeu.

Meč nalezený roku 1912

Meč nalezený roku 1912

„Ve své době představoval vrcholné mistrovské dílo,“ zdůrazňují autoři knihy. Meč našli v roce 1912 zemědělci při orání pole u obce Žádlovice na Mohelnicku. Muzeu ho později daroval tehdejší majitel panství.

Čepel zbraně je přinýtovaná k plné lité rukojeti bohatě zdobené vyrytými vlnovkami, puntíky a kroužky. Na celé Moravě se podobných celokovových mečů našlo jen několik.

4Poklad ukrytý před válkou

Půl metru pod podlahou někdejšího hostince odpočíval po staletí jeden z největších objevů mincí tolarového období v republice. Badatelé je v Přerově vyzvedli v roce 1923. Bezmála 2 400 mincí pochází z let 1506 až 1623. Valná část je stříbrná, ze zlata je necelé procento pokladu.

Mince přerovského pokladu

Mince přerovského pokladu

„Nejmladší pocházejí z roku 1623. Domníváme se, že poklad byl ukryt v tomto roce, nebo brzy po něm. Určitě se tak stalo v souvislosti s třicetiletou válkou,“ míní autoři knihy.

Moravu v té době ohrožovala vojska Gábora Bethlena a odbojní Valaši. Pro poklad se už nikdo nevrátil. Dnes je ukrytý v přerovském muzeu. Část by lidé mohli vidět v nových plánovaných expozicích.

5Roky utajená madona

Pětapadesát centimetrů vysokou sošku z lipového dřeva dostal roku 1964 tehdejší Vlastivědný ústav v Šumperku darem. Jeho osazenstvo se domnívalo, že má před sebou lidovou dřevořezbu z 18. století. Odhalení pravého původu se soška dočkala až při restaurování začátkem devadesátých let.

Jedinečná pozdně gotická Madonna

Jedinečná pozdně gotická Madonna

Jde o gotickou madonu z konce 15. století. „Do té doby o ní bylo známo jen to, že několik desetiletí zdobila oltář Šubrtovy kapličky, jež dodnes stojí u cesty vedoucí souběžně s železnicí ze Zábřeha do Lupěného,“ doplňuje publikace.

Soška je umělecky hodnotné dílo, její význam přesahuje hranice Šumperska.

6Památka na smrt kata

Kus pověsti objevili lidé v roce 1900 při práci na poli u jesenické fary. Narazili na sedmdesát centimetrů vysoký kamenný kříž s dodnes čitelným německým nápisem.

Kříž na památku zabití kata

Kříž na památku zabití kata

„Byl zhotoven jako památka na tragickou smrt jesenického kata M. W. z rukou švédských vojáků na sklonku třicetileté války,“ přibližují autoři knihy.

Kříž je první památkou zapsanou v březnu 1901 v přírůstkové knize muzea v Jeseníku. Objev byl důležitým impulzem pro jeho založení.

Badatelé vypátrali katovo jméno, za iniciálami se ukrýval Michal Wachsman. Podle pověsti na jaře 1646 při orání spatřil švédské vojáky. Utíkal, aby varoval lidi v Jeseníku. Švédové ho ale zastřelili.

7Kalamář Jiřího Wolkera

Tajemství si do dnešních dnů drží jeden z exponátů prostějovského muzea. Masivní kalamář známého básníka a místního rodáka Jiřího Wolkera. Žil v letech 1900 až 1924.

Kalamář básníka Jiřího Wolkera

Kalamář básníka Jiřího Wolkera

„Podle vzhledu a výzdoby musel být kalamář starší než on sám. Styl dekoru ukazuje na konec 19. století,“ srovnává kniha.

Odkud se kalamář do rodiny mladého poety dostal, se nepodařilo zjistit. To, že jej skutečně používal, dokládají fotografie bytu Wolkerových. Vznikly poté, co proslulý básník zemřel na tuberkulózu. Snímek zachytil i opuštěný psací stůl.

„Na něm rozeznáváme i starožitný masivní litinový kalamář,“ líčí autoři publikace.

8Grafiky od oběti StB

Listopad 1947. Čestným občanem Zábřehu na Šumpersku se stává plukovník Karel Lukas. Padesátiletý voják, legionář z první světové války, ve druhé vojenský atašé exilové vlády v Londýně. Za poctu dává městu kolekci téměř 750 listů světového grafika 17. století Václava Hollara.

Grafický list od Václava Hollara

Grafický list od Václava Hollara

„Kolekce je druhým nejrozsáhlejším souborem Václava Hollara v republice a třetím na světě,“ konstatují autoři knihy. Grafiky jsou teď v Muzeu Zábřeh.

Když je Lukas předával, zbývaly mu dva roky života. Po komunistickém puči byl obviněn z velezrady, po dvou měsících ho ubili ve vězení. Důvodem byl zřejmě jeho majetek, rozdělili si ho příslušníci StB. V roce 1950 Lukas přišel i o čestné občanství. Zpět ho dostal v roce 1990, stejně tak i hodnost generálmajora.

9Medaile odmítnutá excísařem

Na světě existují jen dva kusy unikátní olomoucké zlaté medaile. Radní je v 19. století vyrazili na památku celoevropsky významné události. Došlo k ní v Olomouci 2. prosince 1848, Habsburkové si v Arcibiskupském paláci předali vládu. Ujal se jí osmnáctiletý František Josef I. a nahradil strýce Ferdinanda V.

Jedna ze stran olomoucké pamětní medaile

Jedna ze stran olomoucké pamětní medaile

Podle představ vedení města měli právě oni zlaté medaile dostat. Dalších padesát jich vzniklo ze stříbra a tři sta z mědi. Ty město je rozdávalo a prodávalo. U zlatých se ale objevil nečekaný zádrhel.

Zatímco František Josef I. vzpomínku na Olomouc přijal, excísař Ferdinand se zdráhal. Nechtěl po odevzdání vlády veřejně vystupovat, a pokud možno, ani přijímat delegace. Převzít medaili tak měl Ferdinandův zástupce. To ale radní odmítli. Zůstala proto v Olomouci, opatruje ji Vlastivědné muzeum.

10Figura ze zmizelého orloje

Dřevěná figura zvoníka, jež se otáčí v pase a hýbe pažemi i hlavou. Tak vypadá nejstarší dochovaná postava z dnes neexistující podoby olomouckého orloje. Zvoník pochází z druhé poloviny 16. století. Na sobě má pro tehdejší dobu typické oblečení, původní barvy se nezachovaly.

Nejstarší dochovaná figura z olomouckého orloje

Nejstarší dochovaná figura z olomouckého orloje

„První dochovaná zmínka o existenci zvonící postavy na orloji je z roku 1662,“ dodává kniha Svědkové starých časů. Dnes zvoník patří do sbírek Vlastivědného muzea.

Samotný orloj pochází z konce 15. století. Od té doby několikrát ve výklenku radnice změnil vzhled. Od 50. let minulého století je laděný do stylu socialistického realismu.



Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.