Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Voda ničí Terezskou bránu v Olomouci, která prošla milionovou opravou

  11:19aktualizováno  11:19
Pozůstatek olomouckého barokního opevnění je v ohrožení. Do Terezské brány, hlavního vstupu do někdejší bastionové pevnosti, totiž zatéká. V jedné z volně přístupných kleneb kvůli provlhlému zdivu padá omítka. Brána zdobená kamennými reliéfy přitom prošla v roce 2009 opravou za osm milionů.

Terezská brána, cenná památka a pozůstatek olomouckého barokního opevnění. Snímek po dokončení rekonstrukce za osm milionů korun, která proběhla v roce 2009. | foto: Libor TeichmannMAFRA

Úkolem dělníků bylo před čtyřmi lety mimo jiné právě zajistit památku proti ničivému působení vody. Vlhkost si ale nyní do mohutných zdí Terezské brány postavené v letech 1752 a 1753 našla cestu shora. Na vině je desítky let starý měděný odtok na dešťovou vodu.

"Došlo u něj k poškození vlivem koroze. Právě proto do klenby brány zatéká a následně zde opadává omítka," přibližuje Radka Štědrá, mluvčí olomouckého magistrátu.

"Nyní přesně zjišťujeme, které části brány a v jakém rozsahu jsou poškozené. Až na základě těchto údajů budeme znát předpokládanou cenu a termín dokončení oprav," dodává.

Zároveň však záchranu Terezské brány, která stojí nedaleko centra Olomouce u dnešního Palachova náměstí, radnice řeší jako reklamaci. S tou se obrátila na místní firmu Stavitelství Pospíšil.

Právě ta totiž měla v roce 2009 kompletní rekonstrukci této cenné památky na barokní opevnění Olomouce na starosti. Opravy tehdy celkem vyšly na osm milionů korun. Počítalo se s tím, že bránu zajistí na desítky let.

Zrezlý měděný odtok měl podle projektanta nahradit plast

Podstatná část nákladů tehdy šla právě na její obranu proti vodě. A to jak od země, kde jsou v hloubce kolem pěti metrů na dřevěných pilotech uloženy samotné základy brány, tak i seshora, kde bránu ohrožuje dešťová voda. Té dali dělníci před čtyřmi lety do cesty mimo jiné i pryskyřicový nátěr.

Vzácnou bránu ničí voda

"Voda s sebou přináší i soli, které zbavují kámen složek, které ho drží pohromadě," uvedl v roce 2009 při dokončení oprav brány restaurátor Ladislav Werkmann.

Projektant Jaroslav Pospíšil z firmy Stavitelství Pospíšil svoji čtyři roky starou práci hájí s tím, že již před čtyřmi lety měla dnes nefunkční měděný odtok nahradit součástka z plastu. Počítalo se s ní v tehdejší projektové dokumentaci.

"S touto výměnou ovšem nesouhlasili památkáři. Nařídili proto, abychom tam nechali ten původní měděný odtok, který byl tenkrát ještě v pořádku. Dnes již bohužel není. Po zhruba padesáti letech, co zde sloužil, se není čemu divit," přemítá projektant.

Město chtělo bránu na konci 19. století zbourat

Otázka, zda před dalším zatékáním bude cennou Terezskou bránu chránit plast, či měď, však v tuto chvíli zůstává bez odpovědi. Národní památkový ústav čeká na návrh podoby její další opravy.

"Budeme k němu v rámci správního řízení dávat odborné vyjádření. Říci v tuto chvíli, jaký materiál zde bude použit, není možné. Nevíme, s jakým návrhem projektant přijde. Důležité je, aby do této stavby dále nezatékalo," zdůrazňuje za olomouckou pobočku Národního památkového ústavu Ondřej Belšík z odboru péče o památkový fond.

I když se tak v Olomouci v tuto chvíli pracuje na dalších plánech záchrany Terezské brány, byli to paradoxně na konci 19. století právě Olomoučané, kteří by ji nejraději strhli, jak popisuje Michael Viktořík ve své knize Táborová pevnost Olomouc.

Po roce 1888 se tady totiž začalo s rozsáhlým bouráním barokních hradeb, které podle tehdejších obyvatel doposud bránily městu v rozvoji. Definitivně zmizet tak měla i Terezská brána, do té doby hlavní vstup do olomoucké pevnosti.

Její demolici však Olomouci rozmluvil přední odborník na urbanismus Camillo Sitte. Ten svým takzvaným regulačním plánem v roce 1894 zčásti určil novou podobu města, které se po stržení barokních hradeb začalo ve velkém rozrůstat.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.