Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Členství ve VIP klubu může centrům střední Moravy přinést až 5 miliard

  7:52aktualizováno  7:52
Za šest let zhruba pět miliard korun. Tak štědře otevře v letech 2014 až 2020 svou dlaň Evropská unie vůči Olomoucké aglomeraci. Patří do ní se svým okolím Olomouc, Prostějov a Přerov. Tamní politici už připravují plán, jak takzvané teritoriální investice využít k rozvoji celého středu Olomouckého kraje.

Horní náměstí v Olomouci. | foto: Luděk Peřina, MAFRA

Aglomeraci založila města Olomouc, Prostějov a Přerov už loni, aby splnila limity pro čerpání dotací na teritoriální investice (ITI), na které by v případě samostatného postupu nedosáhla.

Teď středomoravští politici dávají dohromady seznam projektových námětů, které by se mohly o peníze v následujících letech ucházet.

"Nejde jen o dotace. Jsem přesvědčen, že budoucnost, konkurenceschopnost a atraktivita Olomouce je ve společné prezentaci a rozvoji jak Olomoucké aglomerace, tak celého Olomouckého kraje," řekl primátor Olomouce Martin Major.

Cestu k miliardám otevřel kabinet Jiřího Rusnoka

Olomoucká aglomerace se loni na první pokus na seznam vyvolených oblastí, které mohou počítat s nadstandardní podporou od Unie, nedostala. Cestu k miliardám jí otevřel ještě před odchodem Rusnokův kabinet a soupis letos ve prospěch trojice měst rozšířil i přes původní nesouhlas ministerstva pro místní rozvoj.

K šestici stávajících aglomerací: Pražské, Brněnské, Ostravské, Plzeňské, Pardubickohradecké a Ústecko-chomutovské tak přibyla i ta Olomoucká. Od zařazení na VIP seznam si města slibují hodně.

Začala už připravovat strategii rozvoje aglomerace tak, aby se stala atraktivní i pro investory. Například Prostějov by dotace ITI rád použil na stavbu obchvatu města či nové spalovny.

"Pro Prostějov je využití teritoriálních investic jednou z významných cest, jak si zajistit mimorozpočtové zdroje na financování těchto projektů," sdělil primátor Prostějova Miroslav Pišťák.

Podle informací z magistrátů velkých měst regionu budou finance směrovány do dobudování silniční sítě v rámci celé aglomerace, na podporu ekologické dopravy, ale také třeba ekologického systému nakládání s odpady. Peníze by měly proudit i do sociálních služeb pro seniory a znevýhodněné skupiny obyvatel.

"Peníze budeme směřovat rovněž do vzdělání, vědy a výzkumu. To je velmi důležitá oblast. Abychom byli atraktivní pro investory nejen jako jednotlivá města, ale jako celá oblast," zdůraznil náměstek olomouckého primátora Ladislav Šnevajs.

"Máme vymezené území aglomerace, probíhá sběr projektových námětů a v polovině roku by mělo být jasno, které priority je možno v rámci ITI financovat," dodal.

Peníze půjdou i do menších měst v okolí center aglomerace

Kromě projektů, jejichž investory budou Olomouc, Prostějov a Přerov, budou do strategie zahrnuty také priority z jiných měst a obcí v oblasti zahrnující zhruba plochu okresů, jejichž centry jsou tato města. "Jsme sice na okraji Olomoucké aglomerace, ale určitě se budeme snažit možnosti dotace využít," uvedl například mluvčí Hranic Petr Bakovský.

Nabídku podílet se na teritoriálních investicích v rámci aglomerace nedostávají od trojice hlavních měst oblasti jenom samotné obce v okolí, ale také firmy, instituce a neziskové organizace. Kompletní strategie by měla být dokončena v létě letošního roku. Poté ji dostane na stůl řídicí výbor ITI a příslušné ministerstvo. Politici očekávají potvrzení do konce roku.

"Je potřeba se velmi dobře připravit, protože nás čeká řada složitých jednání. Nic nesmíme podcenit, protože Evropská unie je v kontrole stále přísnější," uzavřel Major.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.