Stačilo pak například zhruba pět minut a šumění vody na třetině přerovského jezu utichlo. Vodě se tu do cesty postavily žluté vaky. Naplnila je sama řeka, a v délce šestnácti metrů se tak vlastními silami přehradila. Martin Šístek, obchodní zástupce firmy, která tento kanadský patent v České republice a ve východní Evropě prodává, je spokojený.
"Tady jsme tyto vaky rozbalovali v pěti lidech, ale zvládne to i jeden člověk. Maximální výška hladiny, kterou tím úplně zastavíme, je metr a půl. Je to velmi skladný systém. Jezdím octavií a dostanu do ní na délku sedmdesát metrů hrazení o výšce více než půl metru," líčí Šístek. Jeho kolegové zatím vaky po úspěšném testu balí a ve dvou odnášejí do auta.
Celkem se během dne část přerovské Bečvy zastaví čtyřikrát, Povodí Moravy chce totiž mít přehled o způsobech, jimiž se dá bojovat s povodní.
"Máme tu k tomu v tuto chvíli ideální podmínky. Kvůli odtěžování štěrku je na zhruba dvoukilometrovém úseku přerovské Bečvy hladina o dva metry níž. Nechystáme se podle mých informací žádné protipovodňové bariéry nakupovat, jde nám o jejich srovnání do budoucna," přibližuje mluvčí Povodí Moravy Gabriela Tomíčková.
Zdůrazňuje, že čas montáže není jediný ukazatel, jenž její kolegy bude při pozdějším vyhodnocování zkoušek zajímat. I přesto je třeba přiznat, že v rychlosti zastavení řeky nemohl v úterý nikdo kanadským vakům konkurovat.
Po kanadských vacích nastoupily české bytelné desky
V tu chvíli však už vaky u Bečvy střídá firma Josefa Turka. Ta už si na její zkrocení přivezla směsici kovově stříbrných trubek a především rozměrné desky. "Jsou vyrobené z vrstveného sklolaminátu, na sobě mají navíc kvůli pevnosti i výstužná žebra. Je to od a až do zet český nápad a výrobek," podotýká hrdě Turek.
Test přenosných hrází |
Kromě desek, které při svých rozměrech tři krát jeden a půl metru váží zhruba šedesát osm kilogramů, se postupně v toku Bečvy objevují i ocelové konstrukce, o něž se tyto zábrany zapřou.
"Díky nástavným dílům tak zastavíme vodu až do výšky jednoho a půl metru. Naše desky se používaly už při záplavách na Liberecku, chráníme s nimi u nás i jeden objekt státní důležitosti. Pomáhaly také v Černé Hoře při zabezpečení hlavního města," shrnul Turek.
Montáž této hráze zabrala pětici jeho dělníků kolem dvaceti minut, na první pohled působí celá konstrukce mnohem bytelněji než vaky. Mezery mezi deskami jsou utěsněné speciálními zásuvnými díly.
Olomouc předvedla ocel, došlo ale i na pytle s pískem
Se svojí technikou se ale předvedla i Olomouc. Ve svém arzenálu má od roku 2007 na tři sta metrů přenosných hrází. Základem je švédská ocel s životností kolem padesáti let a klasické dřevěné europalety. Ty místní hasiči připevnili právě k této ocelové konstrukci, nahoru přišla pevná modrá fólie, kterou zajistil řetěz.
"Je to pro nás určitá náhrada za doposud používané pytle s pískem. Tento systém je využitelný v jakémkoli prostoru. Limitem je jen fakt, kolik metrů jí sami vlastníte. Na doplnění máme i úhlové prvky, dokážeme tak z těchto rovných zábran vytvořit i jakýsi malý bazén," popisuje Jan Langr, jenž na olomouckém magistrátu vede odbor ochrany
"Ten se používá například při ochraně významné trafostanice v záplavovém území. Pokud by však v Olomouci bylo potřeba stavět něco delšího, máme samozřejmě na doplnění pytle s pískem," dodává.
I ty se nakonec v úterý na Bečvě objevily. Pětatřicet hasičů z Přerovska jich sem na přehrazení šestnáctimetrového úseku řeky do výšky kolem půl metru navozilo tři sta.
"Máme je ozkoušené a můžeme se na ně spolehnout. Každý z těch systémů, který se tu objevil, má podle mého své přednosti a zároveň omezení," srovnává velitel hasičů pro toto cvičení Arnošt Lenoch.
