Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Tragický osud olomouckých Židů v ulicích připomenou Kameny zmizelých

  12:01aktualizováno  12:01
Nejméně před šestnácti olomouckými domy budou od června ležet takzvané Kameny zmizelých. Mosazné destičky zapuštěné do země mají lidem připomenout jejich někdejší obyvatele - Židy, kteří se stali obětí holokaustu.

„Kamení k zakopnutí“ neboli Stolperstein budou nejméně před šestnácti olomouckými domy připomínat Židy, kteří v nich žili a zahynuli při holokaustu. | foto: www.stolpersteine.com

Cecilie Aschkenesová bydlela před druhou světovou válkou v Olomouci na náměstí Hanse Kulicha 5 (po válce Ječmínkovo náměstí). Jejich dům byl i skladem piva, stáčírnou a prodejnou a dříve celý i s firmou patřil Moritzi Aschkenesovi, který zemřel v roce 1916.

Spolu s Cecílií žily v domě i její dcery Ida a Elisabeth s manželem Arnoldem Böhmerem. Těm se později narodily dcery Augusta a Hana. Všichni ale měli v té době smůlu - byli Židé. A tak v roce 1942 museli své domácnosti opustit, a kromě Augusty, která emigrovala na Nový Zéland, zemřeli v koncentračním táboře.

Od 16. června tento tragický osud v Olomouci připomenou mosazné destičky zapuštěné do země v místech, kde stával jejich dům s dvorem a zahradou. Ten byl zbourán, když se stavěla víceúrovňová křižovatka. Kvůli ní zaniklo i celé Ječmínkovo náměstí.

Židovskou rodinu Aschkenesových (na snímku Ida Aschkenesová) budou v Olomouci připomínat hned čtyři Kameny zmizelých.
Někdejší olomoucké Ječmínkovo náměstí v dubnu 1978.

Rodinu Aschkenesových (na snímku Ida Aschkenesová) budou připomínat čtyři Kameny zmizelých. Dům, ve kterém rodina žila, byl na Ječmínkově náměstí, které už dnes neexistuje (foto z roku 1978).

Obdobné připomínky na Olomoučany, kteří se kvůli holokaustu nevrátili domů, se ve stejný den objeví před dalšími šestnácti domy. Olomouc se totiž zapojí do projektu Kameny zmizelých. Kdo si text na nich bude chtít přečíst, bude se muset sklonit.

Před válkou měla zdejší Židovská obec 2 500 členů, po ní 200

Nevědomky tak uctí památku konkrétního člověka i všech šesti milionů Židů, kteří byli za války zavražděni. K olomoucké Židovské obci se před válkou hlásilo dva a půl tisíce lidí, po válce jen dvě stě. Počet obětí holokaustu ve městě byl přitom zřejmě ještě vyšší.

S nápadem na vzpomínkové destičky přišel před časem německý umělec Gunter Demnig. Společně s židovskými organizacemi po celé Evropě vytváří projekt s názvem Stolpersteine. Název v překladu znamená "kamení k zakopnutí". Spěcháte ulicí a najednou zakopnete o něco kovového v zemi, zakopnete o memento zmařeného života.

"Pan Demnig osobně každou destičku vyrábí a ukládá na místo. Sám je přijede do Olomouce klást. Na destičce bude vyryto, kdo v domě bydlel a co se s ním stalo. Každé osobě bude věnován jeden kámen o rozměru 10 krát 10 centimetrů. Zapustí se do dlažby vždy v místech, kde nacisté z domovů vyhnali své oběti, které pak odvezli do koncentračních táborů," popisuje Tomáš Hrbek, vnuk Cecilie Aschkenesové.

Na každém kameni bude stručný popisek vztahující se k osobě, která v daném místě žila. Nebude chybět místo narození, datum deportace a místo zavraždění. Například kámen na počest Hrbkovy babičky dostane tento text: Cecilie Aschkenes, narozena 16.11.1866, transport AAm-265 (04.07.1942 Olomouc -> Terezín), transport Bx-1573 (22.10.1942 Terezín -> Treblinka) - zahynula.

Cecilie Aschkenesová v zahradě olomouckého domu své rodiny jedenáct let předtím, než zahynula v Treblince.

Cecilie Aschkenesová v zahradě olomouckého domu své rodiny jedenáct let předtím, než zahynula v Treblince. foto: archiv Tomáše Hrbka

"Kladení kamenů ve městě je jednorázová akce, u které budou 16. června přítomni vedle autora projektu i rodinní příslušníci obětí," dodává Hrbek.

Kámen zemřelých je možné si objednat do poloviny března

Olomoucká Židovská obec zatím podle jejího předsedy Petra Papouška eviduje 22 žádostí o položení kamenů, před některými domy totiž bude více než jeden kámen.

Jak získat Stolperstein

Stolperstein je dlažební kostka velikosti deset krát deset centimetrů s údaji o oběti. V případě, že máte zájem o jeho položení pro své příbuzné nebo známé, obraťte se na sekretariát Židovské obce Olomouc, a to do 15. března 2011. Tel. 585 223 119, e-mail: kehila@kehila-olomouc.cz

"Rádi bychom informovali o tom, že do 15. března mohou na naší obci žádat o vyhotovení dalších kamenů. Máme totiž přímý kontakt jen na členy obce, ale potomci obětí jsou i mimo obec. Za kameny se platí, klade se proto jen na žádost konkrétní osoby, která kamen zaplatí," popisuje.

"Text, který se má vyrýt, Demnigovi pošle místní organizace v místním jazyce," vysvětluje Bob Matuška z České unie židovské mládeže, která v Česku s výtvarníkem spolupracuje. Přiznává přitom, že projekt má i své kritiky. Nelíbí se jim, že se po osudech obětí holokaustu doslova šlape.

Kameny jsou už ve 288 evropských městech

"Zakopnout" o vzpomínkové dlaždičky je nyní možné už ve 280 evropských městech. Mimo jiné v Rakousku, Německu, Maďarsku a Nizozemsku. Vloni se k nim připojila Praha, Ostrava, Kolín, Třeboň, Brno nebo Neratovice.

"Původně jsme podle terezínských seznamů hledali lidi, kteří zmizeli i s rodinou. Nyní děláme destičky i na žádosti potomků," říká Matuška. První kámen položil Gunter Demnig ilegálně v roce 1996. Po několika letech mu město Berlín vydalo povolení a přidaly se i další radnice.

"Kameny, které pokládám, jsou za ty lidi, kteří nemají náhrobky, protože jejich prach skončil v řece. Když sem příbuzní přijdou, jejich smutek je velmi hluboký. Někteří ani neměli příležitost se s oběťmi setkat. Ale místo opouštějí spokojení. Vědí, kolik empatie se tu nalézá," vysvětluje důvody své práce Demnig.

Náklady na výrobu jednoho Stolpersteinu jsou 95 euro - v ceně je materiál i práce. Celý projekt je neziskový a ani realizační tým nedostává odměnu.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

(Ilustrační snímek)
Olomouckým krajem prošlo letos o třetinu více bouřek, ničily hlavně lesy

Extrémní období, které se vymyká celé uplynulé dekádě. Tak meteorologové hodnotí letošní prázdniny v Olomouckém kraji, kdy region bičovalo nesrovnatelně více...  celý článek

Hledaný zloděj, který na přerovském nádraží ukradl zapomenutou kabelku.
VIDEO: Zloděj trpělivě čekal na krádež beze svědků, kameru přehlédl

Trpělivost prokázal zloděj, po kterém pátrají přerovští policisté. Na zapomenutou kabelku ležící na lavičce tamního nádraží musel čekat čtvrt hodiny, neboť...  celý článek

Vizualizace viladomů, které developeři plánují postavit v Olomouci na Lazcích u...
Lidé se bojí dalšího „Mačkalova“, proti developerovi podali 139 odvolání

V olomoucké čtvrti Lazce vrcholí spor o budoucnost pozemku u řeky. Developer na něm chce stavět takzvané viladomy, část místních je ovšem proti a plán...  celý článek

Rozhovor s Vítězslavem Ivičičem: Nikdo nechce číst, že je buran
Rozhovor s Vítězslavem Ivičičem: Nikdo nechce číst, že je buran

Člověk, který vybočuje nejen svým osobitým stylem, ale také svými kritickými názory.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.