Zhruba třetina mostů na silnicích druhé a třetí třídy v Olomouckém kraji je ve špatném stavu, jeden dokonce v havarijním. Důvodem je nedostatek peněz na opravy a jejich stáří. (Ilustrační snímek)

Zhruba třetina mostů na silnicích druhé a třetí třídy v Olomouckém kraji je ve špatném stavu, jeden dokonce v havarijním. Důvodem je nedostatek peněz na opravy a jejich stáří. (Ilustrační snímek) | foto: Daniel Beran, MAFRA

Třetina z mostů v péči Olomouckého kraje je ve špatném stavu

  • 1
Na silnicích druhých a třetích tříd, které má na starosti Olomoucký kraj, je celkem 1 116 mostů. Podle výsledku mapování krajských silničářů je ovšem zhruba třetina z nich ve špatném či velmi špatném stavu, a jeden byl dokonce vyhodnocen jako havarijní.

"Havarijní je most v Raškově na Šumpersku. Jeho stav průběžně sledujeme," nastínil ředitel krajské správy silnic Drahomír Babnič s tím, že už vzniká projektová dokumentace na jeho rekonstrukci.

Stavební stav mostů se na základě normy rozděluje do sedmi skupin, od těch bezvadných až po havarijní, označené římskou číslicí VII. Odborníci v Olomouckém kraji nyní nejvíc mostů, celkem 351, zařadili do kategorie "uspokojivý".

Druhé co do počtu, jsou pak ty ve špatném stavu, kterých je 284, a dalších 52 je ve velmi špatné kondici. Naopak jedničku za bezvadnou "fyzičku" dostalo 141 mostních konstrukcí.

Kromě chybějících peněz na rekonstrukce může být příčinou horšího stavu u menších mostů hlavně jejich stáří. U těch s větším rozpětím, postavených po roce 1960, navíc může jít o nekvalitní provedení. Nemalý vliv má také stále rychlejším tempem houstnoucí doprava.

Silničáři se s opravami soustředili hlavně na důležité silnice

"Za posledních pět šest let jsme se věnovali hlavně opravám mostů, které by v případě havárie skutečně zablokovaly dopravu na důležitých místech," upozornil Babnič. Konkrétně jsou obecně velkým problémem starší mosty klenoucí se nad dálnicemi.

"Proto jsme jich nad silnicemi směrem na Brno i Mohelnici spravili v předchozích letech několik," popsal ředitel krajských silničářů, kteří sledují stav mostů od svého vzniku v roce 2002. S ohledem na nákladnost oprav k jejich financování využili léta hojnější na dotace.

Babnič také upozornil, že čísla statistik v sobě mohou leccos skrývat. Při prostém pohledu na poměr mostů v jednotlivých kategoriích totiž nelze poznat, zda půjde o opravu za pár set tisíc nebo za desítky milionů. A logicky tak nákladnějších oprav silničáři provedou z jednoho "balíku" peněz méně než těch menších a levnějších.