Troubky na Přerovsku nemají ani dvacet let po katastrofálních záplavách roku 1997 protipovodňovou ochranu. Obec si nakonec postavila načerno dvě dočasné hráze.

Troubky na Přerovsku nemají ani dvacet let po katastrofálních záplavách roku 1997 protipovodňovou ochranu. Obec si nakonec postavila načerno dvě dočasné hráze. | foto: Tomáš Frait, MF DNES

Načerno postavenou hráz chtějí Troubky zachránit posunutím o pár metrů

  • 3
Stěhování hráze bude zřejmě k vidění v povodněmi opakovaně sužovaných Troubkách na Přerovsku. Obec si ji totiž postavila načerno na pozemcích sousedního Přerova, který s tím nesouhlasí a hrozí jejím zbouráním. Řešením tak má být přesun hráze na vedlejší parcely soukromých vlastníků.

Hrázka, která od roku 2013 stojí v místě zvaném Závalí, je jednou z mála věcí, které po 20 letech od největší katastrofy na Moravě chrání dvoutisícovou vesnici před alespoň menšími povodněmi. Obec ji chápe jako dočasné řešení do doby, než stát začne budovat složitý systém jejího ohrázování.

Nedávno však vyšlo najevo, že s umístěním provizorního valu nesouhlasí přerovská radnice a také Povodí Moravy. Stavební úřad zatím vyšel Troubkám vstříc tím, že pozastavil řízení o odstranění černé stavby, a zároveň prodloužil termín, do kterého může obec dodat podklady pro její dodatečné povolení.

„Předěláváme projektovou dokumentaci. Chceme hrázku přesunout o tři čtyři metry na sousední pozemky, na kterých už val z části stojí. Šlo by jen o jejich větší zábor. S vlastníky jednáme, podle předběžných informací by to z jejich strany neměl být problém,“ shrnul starosta Troubek Radek Brázda.

S hrozícím odstraněním valu se odmítá smířit. „Nechceme o tuto hrázku přijít, protože je to pro nás určitá míra ochrany,“ řekl.

I tato varianta ovšem stále leží na stolech stavebního úřadu. „Pokud obci neprojde dodatečné povolení, bude vydáno nařízení o odstranění stavby,“ informoval vedoucí úřadu Pavel Juliš.

Klíčový hlas o budoucnosti hráze má Povodí Moravy

Nejde totiž jen o to, že hrázka musí stát na pozemcích lidí, kteří s ní budou souhlasit, ale také o její parametry. „Projektová dokumentace musí odpovídat vlastnostem vodního díla,“ vysvětlil Juliš.

Stěžejní však bude, jak se k novému řešení postaví Povodí Moravy. Načerno postavený val přitom vodohospodáři už jednou odmítli.

„Vyjádření k přesunutí zemního valu, který stojí na pozemcích Přerova, si od nás zatím nikdo nevyžádal,“ uvedl mluvčí Povodí Moravy Petr Chmelař. S původním umístěním podnik nesouhlasil, protože podle něj hráz zhoršuje odtokové poměry na Bečvě.

„Je zcela zásadní, aby stavba protipovodňové ochrany nezvýšila riziko ohrožení zdraví a majetků obyvatel podél řeky,“ řekl mluvčí.

Z předchozího hydrotechnického posouzení vyplynulo, že na stavbu Troubeckých by doplatila přerovská městská část Henčlov, kde by se podle Povodí hladina při stoleté vodě zvýšila o téměř 30 centimetrů.

Náměstek: Ochrana jedné obce na úkor druhé není dobrá cesta

Právě tyto závěry vedly také přerovské radní k tomu, aby odmítli dodatečný pronájmem pozemků, na nichž si Troubky val postavily. Náměstek primátora Pavel Košutek čtyři roky starou akci Troubeckých dokonce označil za partyzánštinu.

„Když si jedna vesnice vybuduje ochranu, ale zhorší tím situaci v sousední obci, to přece není dobrá cesta,“ poznamenal.

Troubky při povodni a dnes

Troubky, které se staly mementem povodní z roku 1997, byly bez jakékoliv ochrany až do roku 2010. Poté, co tehdy vesnice skončila pod vodou podruhé, rozhodli se místní zastupitelé uklidnit obyvatele stavbou první hráze v Závalí (psali jsme zde).

I tento 700 metrů dlouhý a v průměru metr a půl vysoký val dimenzovaný na dvaceti- až padesátiletou povodeň vznikal narychlo bez stavebního povolení, ale úřady jej dodatečně schválily jako stavbu dočasnou.

Hrázka má zastavit „couvající“ vodu

O tři roky později nedaleko této hráze nechalo vedení obce navýšit také mez oddělující od sebe katastry Troubek a sousedního Henčlova. O tuto zábranu teď mohou Troubečtí přijít. Jde přitom o část polní komunikace, kterou obec navýšila v průměru o půl metru oproti okolnímu terénu – v krajině téměř není poznat.

„Řešili jsme tak hrozbu, že pokud by povodeň narazila na Závalí a couvla zpátky, přišla by voda do vesnice z jiného místa,“ objasnil pohnutky k černé stavbě starosta Brázda.

Přerovský stavební úřad už jednou Troubkám nařídil stavbu odstranit. Obec se ale obrátila na soud, který věc vrátil vodoprávnímu úřadu k novému posouzení.

Povodí chce Troubky chránit systémem o celkové délce přes šest kilometrů. Stavba přijde na zhruba 400 milionů. Obec kvůli hrázím připravuje nový územní plán a letos chce začít s výkupy pozemků. Obyvatelé, kterým hráze nebo plánované vyrovnávací studny zasahují do zahrad a dvorů, je však odmítají prodat. Povodí proto už poněkolikáté projekt upravuje.

„Společně s obcí koordinujeme drobné úpravy v projektu tak, aby hráze a další funkční objekty byly přesunuty na pozemky obce, a tím mohlo dojít k usnadnění majetkoprávního vypořádání Troubek s vlastníky dotčených pozemků,“ potvrdil mluvčí Chmelař. Starosta odhaduje, že ohrázování se začne budovat nejdříve v letech 2019 až 2020.