Obecní úřad v Troubkách už rok zaměstnává pracovnici, která má pomoct vykoupit od místních vlastníků pozemky potřebné pro budoucí protipovodňovou hráz. Žádný z pozemků na seznamu ale zatím obci nepatří. Celý uplynulý rok zástupci úřadu strávili tím, že aktualizovali projekt Povodí Moravy.
Starosta Troubek Radek Brázda tvrdí, že tím obec předešla problémům s majiteli, které obec začne oslovovat s ročním zpožděním až nyní. Povodí Moravy věří, že i tak lze stihnout původně předpokládaný termín zahájení stavby v roce 2019.
„Dlouho jsme řešili aktualizaci projektové dokumentace a hlavně pozemky - jak moc budou zabrané a které nebude potřeba zabírat vůbec. Byla to iniciativa z naší strany, v projektu například nesmyslně zůstaly pouze dočasné zábory i tam, kde bude nutné vybudovat příjezdovou komunikaci, nebo v místech, kam bude zasahovat hráz,“ vysvětlil starosta Radek Brázda.
Změn bylo podle něj hodně, protože od roku 2011, kdy projekt Povodí Moravy vznikl, narostl počet potřebných pozemků i vlastníků.
„Chceme tím předcházet problémům při výkupech. Nechceme se dočkat situace, že vlastník řekne: když mi zabíráte část pozemku, jak se dostanu na zbytek? Chtěli jsme, aby projektant v dokumentaci myslel i na tohle,“ doplnil Brázda.
Bez majetkoprávního vypořádání stavba nezačne
Letos v červenci uplynulo už 19 let od nejničivější povodně, kterou obec a vůbec celá Morava jako taková kdy zažila. V roce 1997 tu velká voda zbořila polovinu domů a zabila devět místních obyvatel. Přestože další povodeň pak ještě v roce 2010 nadělala škody za 400 milionů korun, až na drobné úpravy nemají Troubky dodnes účinnou ochranu proti vodě.
Obec se dlouho nemohla s Povodím dohodnout na podobě ohrázování. Troubečtí původně odmítali podle nich příliš technický hrázový systém navržený státním podnikem a hledali vlastní, přírodě bližší podobu hrází. Loni ale Troubky překvapivě rychle kývly na projekt Povodí Moravy. Rozhodl fakt, že pouze na tento způsob ohrázování bude možné získat peníze z dotací.
Aby mohla stavba hrází začít, musejí se Troubky také změnit územní plán. „Část trasy ohrázování není v souladu s územním plánem. Chystáme teď úplně nový plán, dělají se už rozbory a průzkumy, přičemž hlavní část schvalování proběhne příští rok. Výkupy pozemků už ale můžeme začít postupně řešit,“ popsal starosta Brázda.
Povodí postaví Troubkám dva až tři metry vysoké hráze
„S výstavbou není možné začít dřív, než dojde k majetkoprávnímu vypořádání, ke změně územního plánu a k vydání územního rozhodnutí,“ doplnil mluvčí Povodí Moravy Petr Chmelař.
Již dříve zástupci podniku odhadli, že pokud se podaří vykoupit pozemky bez problémů, bude možné začít s výstavbou ochrany Troubek v roce 2019.
„Tento termín začátku výstavby je v případě rychlého majetkoprávního vypořádání stále reálný,“ podotkl Chmelař.
Právě výkupy pozemků byly ovšem kamenem úrazu u prvních snah o stavbu protipovodňové hráze, o niž Troubky usilovaly už rok po první ničivé povodni. Plány ztroskotaly na tom, že ze 190 vlastníků devět majitelů odmítlo své pozemky prodat. Tomu se obec nyní snaží vyhnout.
„Udělali jsme takové úpravy, abychom například nejproblematičtější lokalitu kolem Malé Bečvy ošetřili dočasnými zábory. S některými vlastníky jsme už jednali a předběžně jsme se s nimi dohodli,“ tvrdí starosta Brázda. Obec se připravuje také na to, že některým majitelům nabídne jinou půdu.
„Máme asi 30 hektarů pozemků, které budeme schopni směnit,“ upřesnil starosta.
Povodí Moravy počítá s prstencovým ohrázováním celé obce. Kolem Troubek chce postavit dva až tři metry vysoké hráze se čtyřiceti odlehčovacími studnami a přečerpávacími bazény, s jejichž pomocí se obec během povodní vypořádá s prosakující spodní vodou. Stavba přijde zhruba na 400 milionů korun.
