Zařízení by mělo holuby křikem jejich přirozených nepřátel postupně vystresovat nakolik, že centrum města sami dobrovolně opustí. Masarykovo náměstí přitom v současné době obývá hejno čítající přibližně stovku ptáků.
„Nebude mít okamžitý efekt, během několika dní určitě holuby z centra nevyžene. Postupně by jim však mělo pobyt v centru znechutit tak, že se v něm nebudou chtít zdržovat. Draví ptáci znamenají pro holuby nebezpečí, hlasy dravců je proto stresují,“ nastínil Ondřej Škarda z odboru životního prostředí radnice.
Holubi zaregistrovali podle něj na křik svých nepřátel okamžitě. „Ihned, když jsme zařízení pustili, si posedali, přikrčili se a rozhlíželi se kolem, odkud číhá nebezpečí. Účinnost zařízení ale budeme moci vyhodnotit až za několik měsíců,“ popsal Škarda.
K samotné „rušičce“ řekl, že by měla pokrývat prostřednictvím čtyř amplionů umístěných na radniční věži celou plochu Masarykova náměstí. Ve svém repertoáru má zařízení hlasy několika druhů dravých ptáků.
„Pokud by si holubi na opakující se zvuky zvykli, je možné čip s nahrávkou vyměnit za jinou,“ upřesnil Škarda.
Po odchytech se počet holubů rychle vrátil na původní stav
Obsluha zařízení taktéž může měnit intenzitu hlasů dravců. „Pro začátek začínáme s menší hlasitostí,“ řekl pracovník odboru životního prostředí a dodal, že plašička vysílá výhradně přes den, respektive za světla.
„Zařízení je vybavené světelným senzorem, s příchodem soumraku se automaticky vypíná,“ doplnil s tím, že za přístroj a jeho montáž radnice zaplatila zhruba 30 tisíc korun.
V minulých letech Uničov investoval do klasických odchytů holubů, kdy specializovaná firma rozmisťovala v zimním období v těžko přístupných místech klece s návnadou a odchycené ptáky odvážela k legálnímu usmrcení.
„Tyto odchyty však byly značně neefektivní, protože do tří měsíců po jejich skončení se počty holubů zpravidla vrátily na původní číslo. Proto jsme začali hledat jinou alternativu,“ vysvětlil Škarda.
Olomouc dá letos za odchyt a likvidaci 150 tisíc
Boj s holuby svádějí i další města regionu. Například Přerov sází na zmiňovaný odchyt, přestože nezastírá, že není všelékem.
„Obecně víme, že odchyt je nejúspěšnější v období, kdy holubi nemají dostatečný přístup k potravě, tedy v zimě a na počátku jara. Vzhledem k teplým zimám se počet odchycených holubů každoročně snižuje,“ uvedla mluvčí přerovského magistrátu Lenka Chalupová.
Klece s návnadami nechává po městě každoročně rozmísťovat i olomoucký magistrát. Na odchyt a následnou likvidaci ptáků vynaloží jen v letošním roce přibližně 150 tisíc korun.
„Loni se nám podařilo pomocí odchytů zlikvidovat asi 1 200 těchto, jak já říkám, létajících potkanů,“ vypočítal vedoucí odboru životního prostředí magistrátu Petr Loyka. Celkový počet holubů v krajském městě ovšem odhaduje na několik tisíc.
Do boje proti holubům by se měli podle něj zapojit i lidé, a to například tím, že si zabezpečí půdy, výklenky či nepoužívané balkony tak, aby tam ptáci nemohli zalétávat a hnízdit. „K dispozici jsou různé odpuzovače a hrotové systémy. Především je ale důležité, aby lidé holuby za žádných okolností nepřikrmovali,“ zdůraznil Loyka.
Města se snaží likvidovat holuby zejména proto, že tito ptáci jsou přenašeči nejrůznějších onemocnění, která mohou být nebezpečná i pro člověka. Svými výkaly znečišťují a ničí památky, fasády domů a veřejná prostranství.
