Žebříček sleduje především vědecko-výzkumnou činnost a soustředí se také na kvalitu výuky. Ilustrační snímek

Žebříček sleduje především vědecko-výzkumnou činnost a soustředí se také na kvalitu výuky. Ilustrační snímek | foto: Michal Sváček, MAFRA

Univerzita Palackého pronikla mezi 500 nejlepších vysokých škol na světě

  • 3
Univerzita Palackého v Olomouci se umístila v prestižním mezinárodním žebříčku hodnotícím kvalitu světových vysokých škol na 488. místě, v rámci Evropy byla 210. Postavení v žebříčku Best Global Universities Rankings považuje univerzita za obrovský úspěch. I proto, že z tuzemských vysokých škol se mezi pět set nejlepších dostala už jen Univerzita Karlova a České vysoké učení technické.

Žebříček, který publikovala americká společnost U. S. News & World Report, patří podle rektora UP Jaroslava Millera mezi nejprestižnější na světě. Navíc sleduje především vědecko-výzkumnou činnost a soustředí se také na kvalitu výuky.

„Z 90 procent hodnotí tento žebříček vědeckou činnost. Vzhledem k tomu, že UP je v globálním kontextu relativně malou univerzitou, je 488. místo naprosto vynikajícím umístěním,“ říká rektor.

Pokud by se výsledky přepočítaly takzvaně na hlavu, poskočila by podle něj škola ještě o několik desítek míst dopředu.

Výsledné skóre jednotlivých univerzit společnost složila z deseti ukazatelů. Největší váhu má celosvětová a regionální vědecká reputace. Dalších šest kritérií hodnotí publikační činnost. Největší důraz přitom klade na počet publikací a počet vysoce citovaných publikací, tedy těch, které náleží mezi 10 % nejcitovanějších prací v daném oboru. Poslední dva se soustředí na počet udělených doktorských titulů celkem a v přepočtu na jednoho akademika. Sleduje se tak kvantita i kvalita vědecké činnosti.

„Ukazuje se, že trend, který jsme na univerzitě nastavili, nese výsledky. Je u nás opravdu velký tlak na publikační činnost, v posledních dvou letech bodují naše vědecká centra. Nové vedení univerzity v tom chce určitě pokračovat,“ říká prorektor pro vnější vztahy Petr Bilík.

Dodává však, že přestože je umístění prestižní, škola se o ně primárně nesnaží: „Je to až následné ocenění naší dlouhodobé práce.“

Že v nastoleném trendu bude univerzita pokračovat, potvrzuje i rektor. „Kromě prestiže je to pro nás také otázka ekonomického přežití. Když to opravdu hodně zjednoduším, tak čím více úspěchů máme ve vědecké oblasti, tím více máme peněz. A tím více můžeme investovat nejen zpátky do vědy, ale také do strategického rozvoje univerzity,“ vysvětluje Miller.

A zmiňuje i další výhodu. „Díky prestiži, kterou máme, můžeme přitáhnout renomované vědce. Můžeme je zaplatit. A ti tak nemusí přijmout místo například v Oxfordu, mohou pracovat v Olomouci,“ dodává.

Nejvyšší skóre, tedy 100 bodů, získala Harvardská univerzita. Americké školy obsadily první čtyři místa, za Harvardem následovaly MIT, Berkley a Stanford. Páté a šesté místo patří britským školám Oxford a Cambridge. Z českých nejlépe dopadla Univerzita Karlova v Praze, která se umístila na 179. místě, ve čtvrté stovce pak skončilo České vysoké učení technické.