Největší proměnu nyní chystají projektanti v Holici v přízemních prostorách budovy s číslem popisným 47, které už nevyhovují nejen potřebám moderní výuky, ale ani hygienickým požadavkům.
„Vedle klasických učeben vzniknou modulární open space prostory i nové hygienické zázemí. Stavební úpravy se dotknou také atria, mikroskopického sálu či auly,“ popsala tajemnice fakulty Jana Zimová.
Po rekonstrukci se zvýší kapacita výukových prostor ze stávajících 240 na 350 studentů, navíc vysokoškoláci se tady budou také lépe cítit. K současné budově přibude přístavba, která bude prosklená, vzdušná a zasazená do okolní zeleně.
„Bude tak symbolizovat otevřenost vysokoškolského prostředí,“ podotkla Zimová. Na rekonstrukci získala fakulta dotaci 89,3 milionu korun, stavba začne příští rok na jaře.
Stavební ruch se bude ve stejném období ozývat také z nedalekého skleníku, jenž slouží zejména katedře botaniky.
„Nový skleník bude mít vyšší konstrukci a všechny podmínky pro řízené pěstování rostlin, které odpovídají současným trendům. Studenti získají nové šatny, toalety a pobytovou místnost. Bude tam i nová pedologická laboratoř, kterou budou využívat studenti vznikajícího oboru fytopatologie a studenti ekologie,“ popsala Zimová. Výše dotace na tuto část modernizace se vyšplhala na 58,3 milionu korun.
Někdejší realita: přejezdy z konce města na druhý
Proměny jsou součástí řešení tristní situace, která na přírodovědecké fakultě panovala ještě před osmi lety. Studenti a učitelé byli roztroušení zhruba na sedmi místech v Olomouci a cestování za výukou z jednoho konce města na druhý byla zejména pro studenty dvouoborových kombinací každodenní součást života.
Matematické obory měly totiž své útočiště v Hejčíně, zatímco biologie v Holici. Další studenti docházeli do dvou různých budov na třídě Svobody, do objektu v Křížkovského ulici a někteří museli až na hvězdárnu v Lošově.
Zlom přišel s novou budovu, kterou si fakulta nechala postavit na zelené louce v areálu „na Envelopě“. Do objektu, který přišel na víc než miliardu korun, se přestěhovali studenti všech oborů. Pouze biologové zůstali v Holici.
„Objekt do velké míry vyřešil problém s místem, který doprovázel fakultu zhruba 50 let. Nové sídlo umožnilo soustředit obory matematiky, chemie, fyziky a věd o Zemi v jednom centru,“ uvedla mluvčí fakulty Martina Šaradínová.
Fakulta investovala půldruhé miliardy, většina šla ale na vědu
Rozvoji olomoucké přírodovědecké fakulty hodně pomohly evropské dotace. Díky nim vzniklo v Holici Regionální centrum pokročilých technologií a materiálů (RCPTM), jehož stavba přišla na zhruba 545 milionů korun. Centrum, které je v provozu od roku 2013, má už díky vědeckým výsledkům mezinárodní renomé.
Evropské peníze přispěly i ke vzniku Centra regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum (CRH), jehož vybudování a přístrojové vybavení přišly na téměř 808 milionů korun.
Teprve před dvěma roky skončila i rekonstrukce další budovy přírodovědecké fakulty v holickém areálu. Modernizace se v ní dočkaly laboratoře a pracovny, herbárium, zvířetník a skleníky. Stavba stála téměř 95 milionů korun.
Podle pedagogů, kteří v Holici působí dlouhodobě, se dnešní podoba areálu nedá s dobou například před dvaceti lety vůbec srovnávat.
„Za posledních sedm nebo osm let udělala fakulta velký skok. Většina investic v Holici ale putovala do vědy a výzkumu, výuková stránka byla doposud trochu potlačena,“ podotkl hydrobiolog Martin Rulík z katedry ekologie a životního prostředí.
