Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Univerzita vypnula stovkám lidí internet. Nelíbí se jí vlastní smlouvy

  13:08aktualizováno  13:08
Podivný spor probíhá uvnitř olomoucké Univerzity Palackého. Ta se rozhodla po letech ukončit činnost univerzitní sítě UPnet a napadá platnost vlastních smluv. S majitelem licence na systém, který kvůli poskytování připojení zaměstnancům sama vytvořila, se bude soudit. Podle něj je za vším osobní msta.
Ilustrační foto

Ilustrační foto | foto: AP

Univerzita pár minut po silvestrovské půlnoci odpojila své zaměstnance od UPnetu, tedy internetové sítě, kterou právě pro ně zřídila a provozovala přírodovědecká fakulta. Důvodem k vypovězení smlouvy je podle školy fakt, že původní dohoda, kterou uzavřelo bývalé vedení fakulty s autory projektu, je v rozporu se zákonem.

„Provozovali jsme službu a zjistili, že není v pořádku. Proto jsme ji odpojili,“ řekl Petr Bilík, prorektor pro vnější vztahy univerzity. Vedení školy podle něj přišlo na to, že uzavřené smlouvy byly od počátku neplatné.

„Byly v rozporu se zákonem o veřejných zakázkách, jsou nevýhodné, a navíc jsme zjistili i další problémy,“ tvrdí.

Takové tvrzení ale rozzlobilo administrátora sítě. Smlouvy jsou podle něj v pořádku. Spor mezi ním a univerzitou označil za vyvrcholení osobní nevraživosti mezi zakladateli UPnetu a novým vedením fakulty.

„UPnet funguje zcela řádně bez jakýchkoliv problémů od roku 2008. Byl jako projekt přírodovědecké fakulty odsouhlasen jak rektorem UP, tak děkany všech fakult,“ shrnul Lošťák.

„I v roce 2010, kdy přišlo nové vedení UP v čele s rektorem Miroslavem Mašláněm, byl UPnet opět tímto vedením plně podporován jako zaměstnanecký benefit umožňující přímé propojení zaměstnanců z místa jejich bydliště do vnitřní sítě UP,“ dodal.

Problémy začaly s příchodem nového vedení fakulty

Problémy podle něj začaly ve chvíli, kdy přírodovědecká fakulta změnila vedení, v němž usedl současný děkan Ivo Frébort. Ten se podle Lošťáka rozhodl najít důvod, proč síť zrušit.

„Ihned po nástupu začal proti UPnetu vystupovat a chtěl ho zrušit. Pověřil právní oddělení UP, aby analyzovalo Licenční a servisní smlouvu, zda je možné ji nějakým způsobem vypovědět. Jedná se o osobní mstu nejen vůči mé osobě, ale i proti bývalému děkanovi Juraji Ševčíkovi, který se zasloužil o vybudování UPnetu a projekt zaštiťoval svým jménem,“ myslí si Lošťák.

„Je to nesmysl, žádné osobní spory za tím nejsou. Víc se k tomu ale vyjadřovat nebudu, veškeré podklady má právní oddělení univerzity,“ reagoval Frébort.

Informaci, že za snahou vedení školy ukončit projekt je ve skutečnosti především osobní nevraživost mezi současným děkanem a jeho předchůdcem, přitom MF DNES získala z několika dalších, na sobě nezávislých zdrojů. Zatímco Frébort to na přímý dotaz popřel, Ševčík se ke vztahu se svým nástupcem odmítl vyjádřit, stejně jako k rozhodnutí školy UPnet po letech činnosti vypnout.

Administrátor: Jde o likvidaci, lidé podepíšou smlouvy s jinými

Lošťák to označuje přímo za cílenou likvidaci. Vypnutím totiž UPnet přijde o zákazníky, kteří připojení ke své práci potřebují. Ti si nyní raději sjednají smlouvy u jiných provozovatelů.

„I když soud v budoucnu prohlásí, že Licenční a servisní smlouva je platná, nebude již možné UPnet obnovit. Jeho jméno bude poškozeno a uživatelé budou většinou vázáni u komerčních operátorů. To, co se budovalo téměř šest let, bude nenávratně zničeno,“ říká Lošťák. U soudu se proto hodlá domáhat kompenzace za smlouvu, jež měla platit až do roku 2019.

Na soud se však už obrátilo i vedení UP - v listopadu podalo žalobu na neplatnost servisní smlouvy. Té stejné smlouvy, kterou před lety sama škola UPnet stvořila. A zatímco škola zaměstnance o vypnutí sítě informovala na podzim, administrátor UPnetu klienty ve stejné době ujišťoval, že o připojení nepřijdou. Přesně čtyři minuty po silvestrovké půlnoci ale byli všichni natrvalo „off-line“.

Vypnutí mělo zabránit předběžné opatření, soud to ale odmítl

Lošťák se sice vypnutí sítě pokusil předejít a požádal soud o předběžné opatření, kterým by odpojení zabránil. Olomoucký soud o něm však rozhodl a návrh zamítl, takže více než 400 klientů nemá v nejbližší době šanci, že se síť opět rozběhne.

Většina z nich jsou zaměstnanci UP, ale také pracovníci magistrátu či fakultní nemocnice, s nimiž má škola ohledně služeb UPnetu rovněž uzavřené smlouvy. A řadu z nich ukončení provozu naštvalo.

„Jsem tím znechucený. To, jak se univerzita ke svým zaměstnancům zachovala, mi přijde trapné. UPnet jsem využíval a řádně platil přes tři roky a byl jsem s ním spokojený,“ řekl MF DNES jeden z rozzlobených klientů.

„Dokonce mám zaplaceno s předstihem na několik měsíců dopředu, přesto mne odpojili. Bohužel se zdá, že osobní zájmy některých konkrétních lidí jsou zase jednou nadřazené zájmům ,obyčejných‘ zaměstnanců,“ dodal muž, jenž si z obavy před nepříjemnostmi v zaměstnání nepřál zveřejnit jméno, redakce ho však zná.

„Přece by bylo logické a k lidem férové a ohleduplné, aby v situaci, kdy o legitimnosti smluvních vztahů má rozhodovat soud, na který se navíc obrátila sama škola, aby alespoň vyčkala jeho rozhodnutí a do té doby ponechala vše nezměněné. Takhle to ale naopak celé vyznívá jako snaha zbavit se za každou cenu co nejrychleji všech klientů a udělat z celé záležitosti frašku,“ míní o kauze.



Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.