Uprchlíci u nás? Nepředstavitelné! To je nejčastější odpověď lidí z Vidnavy na Jesenicku na otázku, zda by si uměli představit v obci uprchlické zařízení. Přitom ministerstvo vnitra, které hledá budovy pro migranty, dostalo v poslední době hned dvě nabídky na objekty ve Vidnavě.
Jako první možné útočiště pro imigranty se začal skloňovat bývalý klášter, který v minulosti sloužil jako učiliště a později jako výchovný ústav. Letos jej získala zpět od státu Kongregace Milosrdných sester sv. Karla Boromejského, známých jako boromejky. Sestry jej nedávno nabídly k využití pro uprchlíky.
Druhá nabídka padla od ministerstva spravedlnosti, které před lety koupilo od církve bývalý kněžský seminář, který už dříve poskytl azyl kosovským Albáncům. Resort spravedlnosti chtěl později budovu přestavět na detenční ústav pro vězeňskou službu. To se ale nepovedlo a objekt dál chátrá bez využití.
Soužití s kosovskými Albánci nefungovalo, vzpomíná starosta
Starosta Vidnavy Rostislav Kačora je přesvědčen, že uprchlické zařízení by ve městě být nemělo. Ať už v bývalém klášteře, nebo v někdejším semináři.
„Máme tu zkušenosti z dvouletého pobytu kosovských Albánců. Musím říct, že tu byly neustálé problémy a soužití příliš nefungovalo,“ řekl starosta.
Církevní budovy ve Vidnavě |
Podle něj je navíc nemyslitelné, aby se v centru malého městečka objevily naráz stovky uprchlíků.
„Máme 1 200 obyvatel, z toho možná polovina jezdí za prací a přes týden tu nejsou. Je pro mě těžko představitelné, že by sem přišly třeba dvě stovky lidí jiné kultury a mentality. Takové městečko, jako je Vidnava, by to nevstřebalo,“ míní Kačora.
Obavy neskrývají ani obyvatelé. „Když tu byli kosovští Albánci, bylo to dobré tak prvních čtrnáct dnů, kdy zjistili, co si mohou dovolit. Pak začaly rvačky a výtržnosti. Obávám se, že by to nebylo jiné. Nějaká pracovní místa by nevyvážila vzniklé problémy,“ obává se například Robert Cirrik.
Nechceme jít proti místním lidem, zní od boromejek
Na zkušenosti s kosovskými Albánci si vzpomněla také učitelka ze Základní umělecké školy ve Vidnavě Lenka Lorencová.
„Jak dostali peníze, utráceli je za alkohol a vznikaly problémy,“ vybavuje si Lorencová. Stejně jako další lidé ve městě by chtěla referendum.
„Pokud chce stát uvažovat o uprchlickém zařízení u nás, tak by měl respektovat většinové mínění. Já pro uprchlické zařízení ve Vidnavě určitě nebudu,“ řekla.
Boromejky nabídly bývalý klášter státu prostřednictvím České biskupské konference.
„Objekt je dnes prázdný. Máme snahu pomoci lidem v nouzi. K nabídce této budovy jsem byla také inspirována Svatým otcem Františkem, který vyzval k pomoci uprchlíkům,“ uvedla generální představená kongregace Bohuslava Kubačáková.
„Nelíbilo se mi, že sestry boromejky mi tuto informaci sdělily až poté, kdy učinily nabídku státu. Podle mě se měly zajímat už předem, jak se k tomu staví město,“ zlobí se ovšem starosta.
Představená ale oponuje, že boromejky nechtějí jít proti městu. „Chceme, aby se tato naše nabídka projednávala ve vzájemném konsenzu církve, státu a samosprávy. Nechceme však jít proti lidem v místě žijícím,“ řekla Kubačáková.
Vláda budovy prozatím odmítla. Starosta by žádal referendum
Alespoň prozatím se ale zdá, že i navzdory nabídkám obou budov se místní obyvatelé v dohledné době stěhování uprchlíků bát nemusejí. Například generální sekretář České biskupské konference Tomáš Holub totiž sdělil, že ministerstvo vnitra zatím nemá o využití církevních objektů zájem.
„Římskokatolická církev zatím v oblasti využití některých objektů pro pomoc migrantům pracuje jen s nabídkami a vizemi, které samozřejmě nejdříve musí posoudit vláda, respektive ministerstvo vnitra,“ sdělil Holub.
Do „rezervy“ pro případ dalšího přívalu uprchlíků se zatím zřejmě nedostane ani bývalý kněžský seminář, který by na rozdíl od kláštera boromejek potřeboval velké investice.
„Objekt je absolutně nevyhovující a v katastrofálním stavu,“ zhodnotil jej minulý týden ministr vnitra Milan Chovanec.
„Zvažujeme možné využití navržených prostor s ohledem na potřeby, stav objektů i náklady na jejich úpravu. Následně o vhodných kapacitách informujeme představitele samosprávy i veřejnosti, které seznámíme s režimem fungování takového typu zařízení a samozřejmě s dalšími tématy, která budou starosty a občany zajímat,“ dodala mluvčí ministerstva vnitra Hana Malá.
Jenže vidnavský starosta ani přesto rozhodně v klidu není. „Ten nával uprchlíků bude pokračovat a časem se Vidnava může znovu dostat na přetřes,“ upozorňuje. A dodává, že pokud ministerstvo v budoucnu projeví o některý z vidnavských objektů zájem, uspořádá v obci referendum.
„Jde o natolik závažnou věc se zásadním dopadem na celé město, že by se bez referenda neobešla,“ říká odhodlaně.
