Ševče, drž se svého kopyta! O platnosti známého přísloví, s nímž přišel už Alexandr Veliký, se přesvědčil i obránce Slovácka Aleš Urbánek.
Coby profesionální fotbalista před týdnem při jednom z kondičních tréninků prvoligového týmu překonával překážku na atletickém stadionu, což odnesl bolestivým zraněním.
"O jednu z překážek jsem zakopl a spadl na záda tak nešťastně, že jsem si zlomil dva bederní obratle," popisuje osudný okamžik Urbánek. "Podzimní část sezony už jsem odpískal. Není šance, že bych ještě něco stihl. Pět až šest týdnů budou obratle srůstat, mám mít naprostý klid, snad to pak bude dobré."
Rok, kdy se z něj stává třicátník, je pro rodáka ze Slavičína ve znamení smůly. "Říkal jsem si, že už mě snad někdo začaroval," hořce se usmívá Urbánek.
Už na jaře totiž přišel o devět zápasů vinou zranění kolene. "Letní přípravu už jsem ale absolvoval naplno. Moc jsem toho nehrával, a když mě pak trenér trochu začal stavět, zase mi Laštovka prošlápl koleno," připomíná další úraz po zákroku českobudějovického obránce, ze kterého se dával do pořádku ve druhé půli září.
A pak zkušenému levonohému hráči znovu nezbývalo než trpělivě čekat na šanci od trenéra Miroslava Soukupa. "Teď nás čekají kvalitní zápasy s atraktivními soupeři, o které já bohužel přijdu," povzdechl si Urbánek.
Dnešní domácí utkání s Olomoucí, kde fotbalově vyrostl, bude Urbánek sledovat jen v televizi. "Mám polehávat. Občas si zahraju něco na počítači, kde mě teď chytly formule. A taky mám víc času na naše dvě malé děti," našel na svém stavu aspoň jedno pozitivum.
