Zákaz odebírání vody z Bečvy a dalších povrchových toků a nádrží začal v 58 obcích Přerovska platit ve čtvrtek a prozatím je vyhlášen do 18. září.
„Z důvodů přetrvávajících klimatických podmínek, vlivem kterých se kriticky snížil průtok ve vodních tocích, přistoupil vodoprávní úřad k tomuto opatření. Dochází ke kyslíkovému deficitu a k vážnému ohrožení vodních a na vodu vázaných ekosystémů,“ vysvětlil náměstek přerovského primátora Petr Měřínský.
„Není možno vodou z potoků zalévat zahrádky, napouštět bazény či u nás třeba kropit silnice vodou z Bečvy. Vodoprávnímu úřadu doporučení zaslali pracovníci Povodí Moravy, kteří už od konce července upozorňovali na komplikace spojené s extrémně suchým obdobím a nepříznivou hydrogeologickou situací,“ doplnila mluvčí přerovského magistrátu Lenka Chalupová.
Pokud by se podle ní situace dál zhoršovala, bude dalším krokem zákaz odběru vody pro průmyslové využití, tedy v podnicích, které ji z řeky čerpají při svém provozu.
Do nejnižších zaznamenaných průtoků mají řeky stále daleko...
Problémy přitom nejsou jen na Bečvě. „Situace na vodních tocích v povodí horní Moravy a Bečvy je vážná,“ uvedl Jan Unucka, vedoucí oddělení hydrologie ostravské pobočky Českého hydrometeorologického ústavu.
Přestože řeky mohou na první pohled působit dojmem, že jsou vyschlé jako nikdy, historická data ukazují, že v minulosti bylo ještě výrazně hůř.
„O absolutních minimech ještě v současnosti zatím nelze mluvit,“ potvrdil Unucka.
Například Moravou na měřicí stanici v Moravičanech nyní protéká kolem 2,9 kubíku za sekundu, což představuje jen zhruba 27 procent množství vody, která tudy v srpnu běžně protéká. V srpnu 2004 jí však protékala jen polovina. Stejnou řekou pak v Olomouci protéká 4,2 metrů krychlových za sekundu, v červenci 1930 to ovšem bylo pouze 1,4 metru krychlového.
Podobné je to pak třeba na jednom z přítoků Moravy, řece Bystřici. Přestože na první pohled je průtok minimální - v obci Velká Bystřice aktuálně kolem 0,3 kubíku se sekundu - v srpnu 2003 tudy protékalo pouhých 0,07 kubíku.
Druhou důležitou řekou, Bečvou, jejíž stav si už vyžádal zmíněný zákaz, pak nyní v Dluhonicích protéká jen kolem 0,85 metru krychlových, což představuje pouhých sedm procent objemu vody, které obvykle v korytě v srpnu bývá. Nejnižší zaznamenaná hodnota to však stále není, neboť v roce 1954 tu bylo naměřeno o dvě desetiny méně.
... při velkém suchu je však zjištění přesných čísel problém
Podle Unucky je nicméně třeba brát data s rezervou. „Úroveň automatizace a vybavení stanic je dnes na zcela jiné úrovni než ještě v 90. letech. Měřicí stanice nejvyšší kategorie jsou nyní často vybaveny několika čidly a data jsou pořizována a přenášena v nesrovnatelně menších časových intervalech,“ nastínil.
„Do 90. let převažovala manuální obsluha ve formě pozorovatele, který zapisoval do výkazu vodní stav dle hodnoty na vodočetné lati nebo takzvaném limnigrafu ve stanici,“ dodal.
Kromě toho se navíc podle něj při výpočtech průtoku používá křivka, která má při extrémních stavech, tedy záplavách nebo naopak velkém suchu, největší chybovou odchylku, což komplikuje přesnější měření.
