V Hranicích sice skončily automaty, které fungovaly na základě povolení od města, avšak ty, které mají razítko ministerstva, jsou v provozu stále. Vyhlášku o zákazu automatů přitom přijali hraničtí zastupitelé už v roce 2011 a byli tak první v Olomouckém kraji. Poté však ještě dobíhala lhůta, na kterou měly jednotlivé automaty povolení.
Vypršela ke konci loňského roku a od 1. ledna měly být Hranice městem bez blikajících skříněk. Ale nejsou.
„Ve městě stále funguje zhruba 160 výherních automatů,“ řekl vedoucí finančního odboru radnice Vladimír Zemek.
„Děje se tak na základě vyjádření Ústavního soudu, podle něhož má rozhodnutí ministerstva financí, které tyto automaty povolilo, vyšší právní sílu než vyhláška města,“ podotkl starosta Vladimír Juračka.
Existují totiž dva druhy výherních přístrojů: jedny schvalují radnice, druhé právě ministerstvo. A přesně toho provozovatelé využili a o razítko na povolení automatů požádali tam.
Město se zákazem vzdalo příjmu zhruba 12 milionů ročně
Město na kličku provozovatelů heren zareagovalo a poslalo na ministerstvo podnět, aby zrušilo povolení všem automatům na území Hranic. Ministerstvo sice vyšlo radnici vstříc, na ukončení provozu heren si ale v Hranicích budou muset ještě počkat.
„Podle ohlasů z dalších obcí, které musely podobnou situaci řešit, víme, že celý proces trvá zhruba půl roku. Pokud se provozovatelé automatů odvolají, může to být dalšího půl roku navíc. Každopádně do konce roku by měly automaty z města zcela zmizet,“ prohlásil starosta.
Hraničtí rozhodli o zákazu heren navzdory tomu, že do městské kasy z nich přitékalo zhruba 12 milionů ročně. Původně bylo v Hranicích v provozu zhruba 250 automatů. Ne všichni zastupitelé ale se zákazem souhlasí.
„Může se to minout účinkem. Hráči prostě půjdou jinam. Lokální zákaz nic neřeší, peníze se jenom přesunou do jiných měst, pokud by mělo něco situaci vyřešit, byl by to jen plošný zákaz,“ míní zastupitel Dušan Randýsek.
Zástupce heren: Znamená to ztrátu míst a zmaření investic
Proti zákazu se postavil i zástupce sdružení provozovatelů výherních automatů Svatopluk Kopecký ze společnosti Bonver.
„Zaměstnáváme tady zhruba 30 pracovníků, z nichž část budeme muset po ukončení činnosti automatů propustit. Uplatnění na trhu práce budou hledat jen těžko,“ tvrdí.
„Další věcí je i určitá podnikatelská jistota. Provozovatelé heren tady investovali do nákupu a oprav nemovitostí. Je otázkou, co se s nimi bude dít poté, co v nich herny skončí. Problémem pro provozovatele, kteří jsou v pronajatých prostorách, zase bude vyvázat se s dlouhodobých smluv,“ dodal Kopecký a varoval také hranické zastupitele před rizikem, že začnou vznikat nelegální herny.
„Podobnou situaci jsme zažili v Litvínově. Okamžitě po zákazu se zde objevila černá herna s takzvanými kvízomaty. Ty obcházejí zákon tak, že neplatí daně ani státu, ani obci,“ uvedl Kopecký.
Ilegálních heren se nebojíme, ohlídáme si je, říká starosta
Hranický starosta se ale ilegálních heren nebojí. „Považuji hrací automaty za velké neštěstí a těším se, až blikající skříňky z města zmizí. Potom uděláme vše pro to, aby tady žádné černé herny nebyly,“ prohlásil Juračka.
Radnice navíc už nyní využívá i dalších prostředků, aby snížila další negativní dopady gamblerství.
„Provedli jsme v hernách několik kontrol, při kterých jsme narazili zhruba na patnáct lidí, kteří zde hráli a kteří přitom pobírají sociální dávky. Nahlásili jsme je na úřad práce, jenž může využít toho, že jim místo finanční hotovosti bude podporu vyplácet například ve věcných dávkách či v poukázkách,“ informoval velitel místních strážníků Miroslav Mann.
Provozovatelé heren ale zkoušejí všechny možnosti, jak se zákazu vyhnout. Jedna ze společností požádala hranické zastupitelstvo o roční odklad vyhlášky, žádost však zastupitelé zamítli. Nově se tak v hernách ve městě objevily petiční archy za zachování heren a výherních automatů.
