Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

V Olomouci rozmístí 600 kilogramů nástrah, začalo velké hubení potkanů

  10:29aktualizováno  10:29
Do olomouckých ulic vyrazili deratizátoři. Za úkol mají vyhubit potkany, kteří mohou přenášet řadu nemocí a s každým rokem se na podzim jejich počet zvyšuje. Po městě proto pracovníci deratizační firmy rozmístí 600 kilogramů nástrah, které zahubí hlodavce v sedmi tisících kanalizačních šachet.
V Olomouci opět začala deratizace potkanů. Jedovaté nástrahy skončí v sedmi tisících kanalizačních šachet. Ilustrační snímek

V Olomouci opět začala deratizace potkanů. Jedovaté nástrahy skončí v sedmi tisících kanalizačních šachet. Ilustrační snímek | foto: AP

Firmy ve velkých městech, jako je Olomouc, deratizaci provádějí pravidelně. Jeden pár potkanů totiž může mít až 800 mláďat za rok. Právě pravidelné hubení hlodavců je tak jednou z možností, jak jejich vzrůstající populaci držet pod kontrolou.

„Hubení potkaní kolonie v kanalizaci je základním prostředkem, jak zabránit jejich přemnožení. Je to totiž právě kanalizace, kudy se šíří a osidlují nová místa,“ říká Libor Mazánek z protiepidemického odboru Krajské hygienické stanice Olomouckého kraje. Potkani podle něj mohou být značně nebezpeční, šíří totiž nakažlivé nemoci.

„Zhruba před dvaceti lety jsme odchytávali potkany a zjišťovali, kolik z nich je nakaženo leptospirózou, která je přenosná na člověka. Byla to třetina. To znamená, že každý třetí potkan může být nebezpečný,“ vysvětluje Mazánek.

To se ukázalo i před několika týdny, když na pískovně Náklo nedaleko Olomouce potkani nakazili hned dva lidi právě leptospirózou neboli Weilovou žloutenkou. Ta může být při nedostatečné léčbě i smrtelná.

„Právě díky pravidelné deratizaci je tento případ, kdy se nakazili hned dva lidé, spíše výjimkou,“ vysvětluje hygienik s tím, že přesto odborníci při nálezu potkaní kolonie předpokládají, že alespoň jeden z hlodavců nakažený je.

Sypou granule kočkám. A zvou si potkany přímo domů

Do olomouckých ulic deratizátoři vyrazili na začátku tohoto týdne. „Plošná deratizace se provádí pulzační metodou pomocí kombinované nástrahy. To je směs granulí a zrna v mikrotenových sáčcích, která je ošetřena tak, aby byla odolná proti vlhkosti,“ vysvětluje Markéta Bártová, tisková mluvčí Moravské vodárenské.

Smrtící nástrahy deratizátoři pokládají nejčastěji na suchá místa u poklopu kanalizace, v níž žije nejvíce potkanů.

Nejvíce práce mají na olomouckých sídlištích. Velká koncentrace lidí a odpadu totiž hlodavce láká. Mnoho lidí navíc podle Mazánka situaci zhoršuje také tím, že venku nechává přes noc krmení pro toulavé kočky.

„To je velký problém. Vlastně tím potkany přikrmují a lákají. Stejně jako lidé, kteří například na břehu Bystřičky vysypou žrádlo pro kachny. I tam už byl případ leptospirózy. Nakazil se jí vodák,“ uvádí Mazánek.

„Nemůžeme proti tomu nic dělat, jen lidem pořád dokola opakovat, aby to nedělali. Granule pro kočky samozřejmě vábí i potkany. Lidé si je tak zvou přímo domů,“ dodává hygienik.

Lidé by se neměli přibližovat ani ke zdánlivě mrtvým zvířatům

Pravidelnou deratizaci stok provádí firmy na podzim a na jaře. Po dobu, kdy kladou deratizátoři nástrahy, by si měli lidé dávat pozor a nepřibližovat se ke zdánlivě mrtvým zvířatům.

„Než jed zabere, trvá to až týden. Hlodavci pomalu vykrvácí a mohou se zdát krotcí nebo mrtví, není to ale pravda,“ varuje Mazánek.

Podle něj se dokáže i polomrtvý potkan vymrštit s překvapivou silou. „Umí vyskočit i půl metru od země. Často nám lidé v době deratizace píší, že jsou u nich hlodavci přemnožení, že jsou tak přežraní, že neuhýbají ani před autem. To je ale právě důsledek jejich hubení,“ uzavírá.



Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.