V Olomouci opět začala deratizace potkanů. Jedovaté nástrahy skončí v sedmi tisících kanalizačních šachet. Ilustrační snímek

V Olomouci opět začala deratizace potkanů. Jedovaté nástrahy skončí v sedmi tisících kanalizačních šachet. Ilustrační snímek | foto: AP

V Olomouci rozmístí 600 kilogramů nástrah, začalo velké hubení potkanů

  • 2
Do olomouckých ulic vyrazili deratizátoři. Za úkol mají vyhubit potkany, kteří mohou přenášet řadu nemocí a s každým rokem se na podzim jejich počet zvyšuje. Po městě proto pracovníci deratizační firmy rozmístí 600 kilogramů nástrah, které zahubí hlodavce v sedmi tisících kanalizačních šachet.

Firmy ve velkých městech, jako je Olomouc, deratizaci provádějí pravidelně. Jeden pár potkanů totiž může mít až 800 mláďat za rok. Právě pravidelné hubení hlodavců je tak jednou z možností, jak jejich vzrůstající populaci držet pod kontrolou.

„Hubení potkaní kolonie v kanalizaci je základním prostředkem, jak zabránit jejich přemnožení. Je to totiž právě kanalizace, kudy se šíří a osidlují nová místa,“ říká Libor Mazánek z protiepidemického odboru Krajské hygienické stanice Olomouckého kraje. Potkani podle něj mohou být značně nebezpeční, šíří totiž nakažlivé nemoci.

„Zhruba před dvaceti lety jsme odchytávali potkany a zjišťovali, kolik z nich je nakaženo leptospirózou, která je přenosná na člověka. Byla to třetina. To znamená, že každý třetí potkan může být nebezpečný,“ vysvětluje Mazánek.

To se ukázalo i před několika týdny, když na pískovně Náklo nedaleko Olomouce potkani nakazili hned dva lidi právě leptospirózou neboli Weilovou žloutenkou. Ta může být při nedostatečné léčbě i smrtelná.

„Právě díky pravidelné deratizaci je tento případ, kdy se nakazili hned dva lidé, spíše výjimkou,“ vysvětluje hygienik s tím, že přesto odborníci při nálezu potkaní kolonie předpokládají, že alespoň jeden z hlodavců nakažený je.

Sypou granule kočkám. A zvou si potkany přímo domů

Do olomouckých ulic deratizátoři vyrazili na začátku tohoto týdne. „Plošná deratizace se provádí pulzační metodou pomocí kombinované nástrahy. To je směs granulí a zrna v mikrotenových sáčcích, která je ošetřena tak, aby byla odolná proti vlhkosti,“ vysvětluje Markéta Bártová, tisková mluvčí Moravské vodárenské.

Smrtící nástrahy deratizátoři pokládají nejčastěji na suchá místa u poklopu kanalizace, v níž žije nejvíce potkanů.

Nejvíce práce mají na olomouckých sídlištích. Velká koncentrace lidí a odpadu totiž hlodavce láká. Mnoho lidí navíc podle Mazánka situaci zhoršuje také tím, že venku nechává přes noc krmení pro toulavé kočky.

„To je velký problém. Vlastně tím potkany přikrmují a lákají. Stejně jako lidé, kteří například na břehu Bystřičky vysypou žrádlo pro kachny. I tam už byl případ leptospirózy. Nakazil se jí vodák,“ uvádí Mazánek.

„Nemůžeme proti tomu nic dělat, jen lidem pořád dokola opakovat, aby to nedělali. Granule pro kočky samozřejmě vábí i potkany. Lidé si je tak zvou přímo domů,“ dodává hygienik.

Lidé by se neměli přibližovat ani ke zdánlivě mrtvým zvířatům

Pravidelnou deratizaci stok provádí firmy na podzim a na jaře. Po dobu, kdy kladou deratizátoři nástrahy, by si měli lidé dávat pozor a nepřibližovat se ke zdánlivě mrtvým zvířatům.

„Než jed zabere, trvá to až týden. Hlodavci pomalu vykrvácí a mohou se zdát krotcí nebo mrtví, není to ale pravda,“ varuje Mazánek.

Podle něj se dokáže i polomrtvý potkan vymrštit s překvapivou silou. „Umí vyskočit i půl metru od země. Často nám lidé v době deratizace píší, že jsou u nich hlodavci přemnožení, že jsou tak přežraní, že neuhýbají ani před autem. To je ale právě důsledek jejich hubení,“ uzavírá.