Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Ornou půdu zabírají sklady a obchody. Za tři roky zmizelo 1 500 hektarů

  9:01aktualizováno  9:01
Hypermarkety, sklady nejrůznějšího zboží či výrobní haly. Kvůli těmto stavbám ubývá v Olomouckém kraji velmi rychle orná půda. Investorům se totiž nevyplatí upravovat staré průmyslové areály a raději staví na "zelené louce". Za loňský rok ustoupilo zástavbě v kraji 526 hektarů polí.
Orná půda v Olomouckém kraji mizí po stovkách hektarů každý rok. Lány obilí tak ustupují hypermarketům a průmyslovým areálům. (Ilustrační snímek)

Orná půda v Olomouckém kraji mizí po stovkách hektarů každý rok. Lány obilí tak ustupují hypermarketům a průmyslovým areálům. (Ilustrační snímek) | foto: Luděk Peřina, MAFRA

Lány obilí, řepky nebo kukuřice v Olomouckém kraji jsou rok od roku menší. Jen v loňském roce ubylo podle údajů Českého úřadu zeměměřičského a katastrálního v kraji 526 hektarů orné půdy z celkových 207 375, přírůstek byl přitom jen 23,25 hektaru. Za poslední tři roky tak z regionu zmizelo bezmála 1 500 hektarů orné půdy.

Orná půda v číslech

Celkem je v Olomouckém kraji 207 375 hektarů orné půdy. Jen za loňský rok ubylo v regionu 526 hektarů polí, přírůstek činil pouhých 23,25 hektaru. V roce 2010 zmizelo 596 hektarů, o rok dříve to bylo 359 hektarů orné půdy. Celkově tak za poslední tři roky v kraji zmizelo bezmála 1 500 hektarů orné půdy, pole ustoupila hypermarketům, průmyslovým areálům či výrobním halám.

Důvod? Firmám se stavět na "zelené louce" vyplatí mnohem víc než zvelebovat staré průmyslové či zemědělské areály označované jako brownfields. Orná půda se tak pomalu mění v pozemky pro zástavbu.

Nejlákavější jsou pozemky u dálnic

"Je to problém obecně, Olomoucko není výjimkou. Staví se logistická centra a další obrovské budovy. Oko člověk přimhouří ještě u dálnic, které jsou potřebné, ale nad jinými projekty zůstává rozum stát," míní předseda okresní olomoucké agrární komory Miloš Porč.

Na úbytek orné půdy konkrétně na Olomoucku Porč upozorňuje již několik let. Nejlákavější jsou pozemky u dálnic a dalších dopravních tepen. Majitelé totiž mohou stavět na atraktivním místě a ještě bez zátěže spojené s likvidací předchozí zástavby.

"Na Olomoucku je to dobře vidět třeba v Holici nebo směrem na Brno v okolí Lutína. Na orné půdě také hojně vznikaly sluneční elektrárny, teď už naštěstí není jejich zřizování tak lákavé," popisuje Porč.

Zabránit tomu, aby majitelé orné půdy prodávali své pozemky a umožnili tak jejich přeměnu v parcely pro výstavbu, je podle něj těžké, velkou roli v tom totiž hrají peníze. "Bohužel platí, že kdo má peníze, má často i moc a za 'zelenou louku' k výstavbě si kupci rádi připlatí," vysvětluje.

Změnu na stavební parcelu nemusí úřad povolit

Přesto může ten, kdo koupí ornou půdu a bude na ní chtít vystavět velký areál či třeba jen dům, narazit. Změna orné půdy na stavební parcely mu totiž nemusí být povolena.

"Každý zájemce musí o změnu v katastru žádat obec, což bývá poměrně dlouhý proces. Během něj se mají možnost vyjádřit odborníci i veřejnost, své k tomu mohou říct památkáři, ochranáři, půdní fond či vodohospodáři. Konečné rozhodnutí je ale na zastupitelstvu jednotlivých obcí, kteří tyto názory vzít v potaz mohou, i nemusí," nastínil Josef Veselský, vedoucí odboru životního prostředí a zemědělství krajského úřadu.

I když výstavbu na orné půdě odborníci nevidí rádi, připouští, že někdy není zbytí. "Průmyslové objekty a domy by neměly stát na pozemcích, které mohou sloužit k pěstování plodin. Třeba takový Kostelec na Hané ale nemá moc jiných možností, jak se rozšiřovat," upozornil Veselský.

Obecně podle něj platí, že čím větší město, tím větší je i snaha o výstavbu na orné půdě. Pomoci by ale mohl fakt, že ta nejlepší půda k zemědělským účelům - první a druhé kvality - je zákonem chráněna před změnou tohoto typu.

Autoři:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.