V přerovském muzeu otevřeli novou výstavu, která zachycuje bombardování i leteckou bitvu nad městem a okolím před 70 lety. Vernisáže se zúčastnil i válečný veterán těchto bojů Hilmar Johansson.

V přerovském muzeu otevřeli novou výstavu, která zachycuje bombardování i leteckou bitvu nad městem a okolím před 70 lety. Vernisáže se zúčastnil i válečný veterán těchto bojů Hilmar Johansson. | foto: Tomáš Frait, MF DNES

Vítala nás kanonáda, popisoval na výstavě letec sestřelení u Přerova

  • 11
Špatný konec měl koncem roku 1944 pro posádku amerického bombardéru vůbec první let nad územím tehdejšího Československa. Nad Přerovem ho Němci sestřelili. Člen posádky Hilmar Johansson poté strávil několik měsíců v zajetí na což zavzpomínal při návštěvě nové výstavy o bombardování města.

Poprvé se do Československa dostal ve svých devatenácti letech, když v několikakilometrové výšce prolétal nad protektorátním územím jako součást bombardovacích svazů americké armády. Hilmar Johansson seděl v přední střelecké kabině letounu B-24 Liberator.

Evropy si přitom do té doby mladý Hilmar Johansson příliš neužil. Převeleli ho sem na konci roku 1944 a jeho první let mířil v prosinci z letecké základny u italského města Foggia přes tehdejší protektorát Čechy a Morava nad polské Slezsko, kde měla jeho bombardovací letka zaútočit na tamní ropné rafinerie.

„Přivítání na českém území nebylo moc přívětivé. Okamžitě na nás začaly střílet pozemní protiletadlové baterie. Vyřadily nám jeden motor a za chvilku vysadil i druhý na stejném křídle. To už jsem tušil, že zpátky do Itálie se jen tak nedostaneme,“ vyprávěl Johansson, který byl členem desetičlenné posádky slavného bombardovacího stroje.

Po zuřivé střelbě ze země se za chvíli přidal i útok německých stíhacích letounů ze vzduchu.

„Nalétávali na nás zpředu, já jsem seděl ve své střelecké kabině a pálil jsem z kulometů ostošest. Nakonec bylo naše letadlo plné děr a kapitán zavelel, abychom si nasadili padáky,“ vzpomínal válečný letec.

Seskok s padákem necvičili, považovali ho za příliš nebezpečný

To už posádka věděla, že zpátky do Itálie své letadlo nedostane, proto jej pilot stočil od Přerova směrem k ruské frontě, která byla podstatně blíže. Poškozený stroj se však dostal pouze někam na pomezí rakouských a maďarských hranic, když ho musela posádka opustit.

Nová výstava Zkáza z nebes

„Ze skoku s padákem jsme měli trochu strach. Nikdy předtím to nikdo z nás nedělal, americká armáda totiž považovala výcvik s padáky za příliš nebezpečný,“ uvedl Johansson. První, co si při výskoku uvědomil, bylo ticho, které najednou panovalo kolem.

„V letadle byl strašný rachot motorů a střelby, a když jsem vyskočil, slyšel jsem jen šumění větru okolo. Dole mne už ale čekal uvítací výbor Němců. Stříleli mi těsně nad hlavou, abych se jim vzdal,“ popisoval dávné události veterán, který poté skončil v zajateckém táboře. Následovalo pět měsíců utrpení a strádání, než zmíněný tábor osvobodila Rudá armáda.

„Musím říct, že za těch pár dní, co jsem tady v Česku, jsem snědl stejné množství jídla jako za pět měsíců v zajateckém táboře,“ žertoval při vzpomínce na podmínky v zajetí nyní devadesátiletý Hilmar Johansson.

Hrdinu dojala návštěva památníku v Troubkách

Po válce se do České republiky vrátil ještě třikrát, pokaždé ve spojitosti s připomínkou velké letecké bitvy, která se nad našim územím rozhořela v listopadu a prosinci roku 1944, kdy spojenecké bombardovací svazy prováděly ničivé nálety na ropné rafinerie ve Slezsku.

Bomby ale padaly i jinam a 20. listopadu roku 1944 také na Přerov. Právě bombardování města připomíná nová výstava Zkáza z nebes, na jejíž slavnostní vernisáž se Hilmar Johansson spolu s dalším veteránem Orvillem Hommertem přijel podívat.

„Moc mne těší přijetí, jakého se nám tady dostalo. Můžu se vrátit domů s tím, že Češi jsou k Američanům velmi přátelští,“ hodnotil návštěvu Přerova muž, kterého dojala i návštěva pomníku šesti padlým americkým letcům v nedalekých Troubkách.

„Zemřeli jsme rádi, abyste vy žili a byli svobodni,“ citoval Johansson nápis na památníku.

Bombardování Přerova v roce 1944

Do dějin Přerova se 20. listopad roku 1944 zapsal jako jeden z nejtragičtějších dnů z období druhé světové války. Město si jako náhradní cíl vybraly americké bombardéry, kterým špatné počasí znemožnilo udeřit podle plánu na ropné rafinerie ve Slezsku.

K náletu došlo ve 13:40 a zúčastnilo se jej 26 bombardérů B-24 Liberator. Ty měly zřejmě zaútočit na železniční uzel v Přerově a také na továrnu Optikotechna, která dodávala německé armádě optické vybavení. Poblíž nádraží nakonec ale dopadla jediná bomba a na Optikotechnu žádná. Němci totiž při náletu přinutili zaměstnance továrny, aby na střechu budov natáhli plachty se znakem Červeného kříže.

Bombardéry nakonec svůj náklad shodily do lesa Žebračka a na území mezi levým břehem Bečvy a nemocnicí. Část pum ale zasáhla i obydlená území, zejména oblast ulic Kosmákovy, Kozlovské a Malé Trávnické. Výsledkem bylo 13 mrtvých a celá řada zraněných, 17 těžce poškozených domů a dalších více než 170 domů poškozených zejména následky tlakových vln.

Další válečná událost čekala Přerov o pár týdnů později, kdy se nad městem strhla velká letecká bitva mezi 15. leteckou armádou USA a luftwaffe.¨

„Bylo tehdy pod mrakem, takže ze země nešlo nic vidět, jen občas padající kusy letadel,“ vzpomínal svědek událostí Jaroslav Schön z Přerova, který při příležitosti výstavy sepsal knihu Válečné letecké dny nad Přerovskem.