Za poměrně vysokým počtem mrtvých na Šternbersku stál strach z Rudé armády, kvůli němuž se okolím prohnala vlna desítek sebevražd. Smrt celkem 320 nevojáků bude připomínat pomník na jednom dvojhrobě na místním hřbitově.
"Jde o číslo, které je u nás v povědomí. Z velké části šlo o lidi, kteří si tehdy ze strachu před Rudou armádou vzali život. Byly to například ženy, které se bály znásilnění, a samozřejmě také řada úředníků tehdejší nacistické samosprávy města," popsal Vilém Zlamal, předseda občanského sdružení Prohlubování českoněmeckých vztahů ve Šternberku.
Zlamal by si přál, aby památník za zhruba pět tisíc eur zvýšil zájem mladých lidí o historii Šternberska. "Náklady hradila německá strana, lidé z vlasteneckého spolku místních vysídlenců. My jsme se zavázali, že budeme dohlížet na jeho stav," dodává Zlamal.
Jako o unikátním hovoří o šternberském památníku zástupce ředitele olomouckého okresního archivu Miroslav Koudela: "V našem regionu je to neobvyklé, z podstatné části se vzpomíná hlavně na padlé vojáky."
Koudela se také společně s ředitelem archivu Bohdanem Kaňákem zabývá počty mrtvých. "S konkrétním číslem jsem se v žádném z archivů nesetkal. Počty zabitých civilistů se zřejmě pohybovaly v desítkách," přemítá Koudela. Kaňák potvrzuje, že se jednalo o vlnu sebevražd. "Od svého tchána, který patřil mezi pamětníky, vím o řadě případů."
Oba historici nevylučují excesy ze strany Čechů. "Nějaké osobní útoky motivované mstou rozhodně vyloučit nemůžeme, k této době bohužel patří. Kromě obcí byl ideálním místem pro vyřizování účtů internační tábor v nedalekém Štěpánově," řekl Koudela.
