Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Odolnější banány a více pšenice. Vědci z Hané zásobují svět

  11:30aktualizováno  11:30
Vědcům z Olomouce se podařilo "přečíst" dědičné informace banánovníku. V rámci mezinárodního projektu, do kterého se zapojilo sedm států, tak výrazně pomohou k větší úrodě banánů v Africe a Asii. Podobně se jim daří i s pšenicí.

Díky olomouckým vědcům se na plantážích budou pěstovat odolnější banány. Ilustrační snímek | foto: Jiří Kottas

Díky zjištění dědičných informací banánovníků budou časem na plantážích v Africe či Asii růst odrůdy, které budou nejen rodit víc plodů než ty stávající, ale budou i více odolné vůči chorobám a škůdcům. Článek o rozluštění dědičné informace banánovníku se objevil i v prestižním mezinárodním časopise Nature.

"Přečtená dědičná informace bude sloužit jako vzor a usnadní čtení genomu dalších druhů banánovníku, které daly vzniknout pěstovaným odrůdám," popsal vědecký ředitel olomouckého univerzitního Centra regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum Jaroslav Doležel.

Svá nová zjištění využije jeho tým při další práci na odhalování změn souboru dědičných informací, které provázely vznik pěstovaných bezsemenných odrůd banánovníku i jejich "rodičovských" druhů. Tím to ale nekončí. Olomoučtí odborníci se budou dál podílet na mezinárodních programech zaměřených na záchranu planých i pěstovaných forem banánovníku v jihovýchodní Asii a Africe.

"Jsme takzvaným genotypovacím centrem pro banánovník, které má celosvětovou působnost a pomocí speciálních metod identifikuje všechny nově objevené druhy," dodal Doležel. Stejně tak olomoučtí určují i všechny "položky" ukládané do světové genové banky banánovníku. Tu spravuje Katolická univerzita v belgické Lovani.

Olomoučtí vědci jako jediní na světě vyvinuli postup projektu

Banánovník je čtvrtou nejdůležitější plodinou na světě a základní potravinou pro stovky milionů obyvatel tropů. A proč se vůbec do výzkumu rostliny, která není zrovna charakteristická pro střední Evropu, zapojili odborníci z Hané?

"Ačkoliv se může zdát účast českého týmu ve výzkumu spojeném s banánovníkem neobvyklá, je to dáno světovým renomé zdejšího pracoviště v oblasti analýzy genomu rostlin," vysvětlil technologický skaut Centra Libor Hájek. Doleželův tým je proto zapojený i do mezinárodního projektu zaměřeného na čtení souboru genetických informací další nezbytné plodiny: pšenice.

"Jako jediné na světě totiž zdejší pracoviště vyvinulo postup, který je zásadní pro uskutečnění celého projektu. Stejně jako u banánovníku se očekává, že rozluštění genetické informace pšenice umožní efektivnější šlechtění nových odrůd s vyššími výnosy," upřesnil Doležel. Dopátrat se kýžených údajů je důležité hlavně s ohledem na rostoucí počet obyvatel Země a s tím spojenými stoupajícími nároky na zdroje potravin.

Právě Doležel teď získal prestižní Akademickou prémii Akademie věd ČR. Ta je určená pro vědecké osobnosti patřící ke špičce svého oboru a znamená v tomto případě i podporu pro projekty studia dědičné informace rostlin. Finanční prémie do výše 5 milionů ročně zahrnuje po dobu šesti let náklady spojené s výzkumem či pořízením přístrojů. "Výrazně to podpoří náš úspěšný projekt," dodal Doležel.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.