Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Vědci z tuctu zemí zkoumají v novém centru na Hané, jak vylepšit obilí

  10:23aktualizováno  10:23
Sto třicet vědců z celého světa může od pondělí využívat špičkové přístroje a technologie v novém Centru regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum. To vzniklo za 808 milionů korun v areálu Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v olomoucké ulici Šlechtitelů.
ilustrační snímek

ilustrační snímek | foto:  Michal Sváček, MAFRA

Nové centrum patří k nejmodernějším v republice i Evropské unii. Vědci tu mají k dispozici hned čtyři výzkumné objekty a skleníky, v nichž mohou zkoumat například dědičné informace pšenice či ječmene. Na projektu se společně podílejí Univerzita Palackého, Ústav experimentální botaniky Akademie věd ČR a Výzkumný ústav rostlinné výroby.

"Dvojpodlažní budovy jsou vysoce účelové a zcela podřízené vědeckému výzkumu a náročným požadavkům nejmodernějšího přístrojového vybavení. To si žádalo sofistikované řešení vzduchotechniky, chlazení, elektroinstalací a inteligentního řízení," uvedla projektová manažerka Centra regionu Haná Jana Zimová.

Součástí budov jsou například takzvané fytotronové komory s unikátní technologií pro monitoring a růst rostlin.

Vědci tu využívají technologie a přístroje, z nichž některé v Česku takřka nejsou a i v Evropě s nimi pracují vědci jen v několika výzkumných centrech. Odborníci se díky nim mohou zabývat například proteinovou a rostlinnou biotechnologií, genetikou či chemickou biologií.

"Zájem o práci v centru projevili i vědci ze zahraničí. Z celkového počtu 300 přihlášených ze 30 států světa, včetně Japonska a USA, bylo celkem přijato 31 nových vědeckých pracovníků a 32 doktorandů," řekla mluvčí olomoucké univerzity Martina Šaradínová. Nyní tak v centru pracuje celkem 130 vědců dvanácti národností.

"Pracovníci Centra regionu Haná patří v mnoha oborech ke světové špičce a máme na svém kontě již řadu významných úspěchů. Patří mezi ně i metoda, která umožňuje čtení složité dědičné informace pšenice, díky níž je centrum klíčovým účastníkem velkého mezinárodního projektu," nastínil vědecký ředitel centra Jaroslav Doležel.

Mezi další úspěchy patří třeba vylepšování vlastností ječmene pomocí genetické modifikace či zisk amerického patentu na nově připravenou sloučeninu Incyde, která má zlepšit výnosy zemědělských plodin.

Lidstvu totiž podle vědců v budoucnosti hrozí nedostatek potravin. Ten by mohly pomoci vyřešit právě geneticky modifikované plodiny. "Zemědělství sice pořád zůstává ve stínu moderních a chytlavých technologií, pomalu ale začínají prosakovat zprávy, že jednou bude potravin málo," řekl ČTK Doležel.

Bude jich podle něj nejen málo, ale budou i kriticky chybět. "V roce 2050 nás bude na Zemi devět miliard, a pokud nezvýšíme produkci potravin o 60 procent, budeme hladovět," dodal.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.