Vědci z přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého pracují na neobvyklém projektu společně s experty z Mendelovy univerzity v Brně a dalšími odborníky.
„Dálnice a silnice vůbec považuje veřejnost z hlediska dopadu na životní prostředí za problematické. Paradoxně ale takové v některých ohledech být nemusejí. Zelené plochy podél silnic totiž mají velký potenciál pro uchování biodiverzity bezobratlých a rostlin v kulturní krajině,“ uvedl Tomáš Kuras z katedry ekologie a životního prostředí.
„Kupodivu to nemusí být vůbec složité ani drahé, naopak. Jde jen o to, změnit pohled na silnice a využít jejich potenciál,“ dodal.
Podle vědců je ovšem zapotřebí umět pracovat se zelenými pásy lemujícími především rychlostní silnice a dálnice. Zatím na nich totiž bývají většinou vysety druhově chudé směsi rostlin, především trav. Mezi těmi se pak příliš nedaří bylinám a takové „trávníky“ nemohou poskytovat dobré podmínky k životu ani hmyzu. To chtějí nyní autoři projektu změnit.
„Vybrali jsme deset lokalit v Čechách a na Moravě, na nichž vysejeme kokrhel a stávající, druhově chudé travnaté porosty, proměníme v kvetoucí. Kokrhel totiž parazituje na trávách, které oslabuje. Tím vzniká prostor pro rozšíření bylin, a ty zase poskytují zázemí motýlům a jinému hmyzu,“ přiblížil vedoucí výzkumného týmu Jan Mládek.
Pestřejší zelené pásy mají také přinést úsporu na údržbě
Na vybraných místech už proto ekologové zaznamenali výskyt motýlů a v listopadu vysejí na polovině každé lokality kokrhel, což jim poskytne možnost pozorovat, jak je tato metoda prospěšná. Ve výsledku pak chtějí dosáhnout toho, že svahy podél silnic budou pestřejší a hezčí na pohled, a zároveň pomohou ohroženým druhům.
„To je pro nás velmi významné. Uvědomme si, že za poslední století z české krajiny nadobro zmizelo přibližně tři tisíce druhů hmyzu. Změna bude mít navíc přínos i pro správce zelených ploch, protože trávníky s kokrhelem se nemusejí tak často sekat a jejich údržba vyjde levněji,“ vysvětlil Kuras.
Nevšední projekt potrvá do května 2019 a jeho rozpočet je zhruba 14 milionů korun, z toho 11 milionů je státní dotace. Navržený postup odborníci ověří na již zatravněných plochách i na nově budovaných úsecích, kde se semena kokrhele přímo přidají do speciálně připravených osevních směsí spolu s živnými rostlinami motýlů, jako jsou například chrpy, šalvěje nebo jetele.
