Knihovna už dlouho řeší, kde bude skladovat přibývající hromady knih. Zatímco teď už je téměř nemá kam dát, s novou budovou by si vystačila minimálně dvacet let. Ilustrační foto

Knihovna už dlouho řeší, kde bude skladovat přibývající hromady knih. Zatímco teď už je téměř nemá kam dát, s novou budovou by si vystačila minimálně dvacet let. Ilustrační foto | foto: Otto Ballon Mierny, MAFRA

Vědecká knihovna nemá místo na knihy. Depozitář hledá i v bývalých neředínských kasárnách

  • 0
Na jednu z budov v areálu bývalých kasáren v Olomouci-Neředíně si dělá zálusk olomoucká Vědecká knihovna. Olomoucký kraj jako její zřizovatel ji chce totiž od města získat. Plánuje tu nový depozitář, knihovnu totiž trápí nedostatek skladovacích prostor a nová budova by ji zabezpečila na pětadvacet let.

Kam s nimi? Už několik let se takto ptají zaměstnanci Vědecké knihovny v Olomouci, když se rozhlíží po depozitářích plných knih. Knihovna, která musí ročně uskladnit asi třicet tisíc nových výtisků, má v některých skladech místo už jen na rok, jinde maximálně na tři.

I proto chce její zřizovatel, Olomoucký kraj, požádat město Olomouc o převod jedné z budov v areálu bývalých kasáren v Olomouci-Neředíně. Pokud pak sežene desítky milionů korun na její rekonstrukci, zřídí tam centrální depozitář.

"Knihovna má velmi akutní problém. U některých fondů hrozí, že za dva až tři roky nebude svazky kam dávat. Adaptací kasárenské budovy bychom získali rezervu na pětadvacet let," řekl vedoucí odboru kultury krajského úřadu Jindřich Garčic.

Jednání o převodu budovy jsou na začátku. Vedení města v něm ale problém nevidí. "Čekáme na oficiální žádost kraje. Teprve poté bude rada rozhodovat, zda půjde o bezúplatný převod nebo prodej," uvedl náměstek primátora Ladislav Šnevajs.

Vědecká knihovna je jednou ze tří v zemi, která musí archivovat jeden výtisk všeho, co v Česku vyjde. Od beletrie přes odborné knihy až po časopisy nebo noviny. Využívá k tomu nejen hlavní budovu v centru města, ale také dalších šest depozitářů po celé Olomouci.

Knihy už zaplnily kostel i bývalou továrnu. Nestačí to

Knihy zaplnily například kdysi luteránský, takzvaný červený kostel v sousedství, nebo i budovu v bývalém výrobním areálu na Lazcích. Přesto potřebuje další prostory.

"Už včera bylo pozdě. Některé knihy už na začátku příštího roku nebudeme mít kam ukládat," upozornil Miloš Korhoň, který má depozitáře ve Vědecké knihovně na starosti. Největší bibliotéka v kraji čítá už přes dva miliony položek, z toho devadesát devět procent jsou knihy.

Dalších výtisků přitom přibývá po desetitisících. Například jen loni jich knihovna musela uskladnit 35 tisíc. "Nejde jen o to, že nám chybí skladovací kapacita, ale některé knihy musíme uchovávat v nevyhovujících prostorách. Například v červeném kostele v zimě mrzne a není tam ani žádné odvětrávání," popsal Korhoň.

Budova, kterou si knihovna vyhlédla v Neředíně, je jednou ze tří, které unikly demolici. Dnes zchátralý třípatrový objekt sloužil jako ubikace vojáků sovětské armády, která se v Olomouci usídlila po okupaci v roce 1968.

Bývalá kasárna postupně nachází využití

Město, které celý kasárenský areál získalo po revoluci bezúplatným převodem od státu, jej teď s pomocí evropských dotací dává do pořádku, aby mohlo pozemky nabídnout výrobním firmám.

V jedné z budov, které tu zůstaly, má magistrát sklad protipovodňových zábran, v další sídlí letecké muzeum. Třetí objekt si už od roku 2007 pronajímá Vědecká knihovna, i když jej nevyužívá.

"Děláme to proto, aby nám ji nezbourali. Od začátku jsme chtěli, aby kraj objekt získal do svého vlastnictví a zrekonstruoval, takže jsme rádi, že se celá věc konečně pohnula," podotkl Korhoň.

Do posuvných regálů nového depozitáře by se podle něj vešlo 600 tisíc svazků. "Budeme tak mít klid aspoň na dvacet let, protože nebudeme muset neustále řešit, kde si co pronajmout."

Garčic odhaduje náklady na rekonstrukci budoucího depozitáře na sto milionů korun, studie Vědecké knihovny ale hovoří o polovině. Kraj chce navíc na investici získat peníze z evropských fondů.

I když nový depozitář knihovně na řadu let pomůže, nepovažuje Garčic toto řešení za konečné. "Budeme se snažit nastartovat diskusi o výstavbě nové knihovny. Stavba na zelené louce ale bude stát miliardy korun. I proto si myslím, že já už se za svého života její realizace nedočkám."

Tajemný červený kostel: teď sklad, jednou možná veřejná knihovna

Do červeného kostela se mohou lidé podívat jen výjimečně, například v rámci Dnů evropského dědictví. Letos ale tuto možnost nedostanou.Už ne pouze příležitostně, ale každý den by v budoucnu mohli Olomoučané nahlížet do interiéru červeného kostela na třídě Svobody. Novogotická stavba plná knih, které tu archivuje Vědecká knihovna, je dnes přístupná jen výjimečně, například při Dnech evropského dědictví.

Jestli se však Olomouckému kraji někdy podaří postavit novou budovu knihovny včetně rozsáhlých depozitářů mimo centrum Olomouce, chce kostel zpřístupnit veřejnosti.

"Kostel by si zasloužil důstojnější využití. Představoval bych si tady například půjčovnu knih s přímou výpůjčkou," řekl vedoucí odboru kultury na kraji Jindřich Garčic.

Kostel původně sloužil německé evangelické církvi augšpurského vyznání, takzvaným luteránům. Typická novogotická stavba severoněmecké cihlové gotiky stojí v Olomouci od roku 1902. Hned po druhé světové válce převzali kostel čeští evangelíci, ale bohoslužby se zde dlouho nekonaly.

První omezení ze strany města přišla v roce 1956, o tři roky později kostel převzala Univerzitní knihovna. Z vnitřního vybavení kostela zůstala pouze dřevěná kazatelna, varhany dostal husitský kostel v Chudobíně a kostelní lavice skončily v plamenech.

Vědecká knihovna má nyní v památce uskladněno přes 300 tisíc svazků. I když jedná o novém depozitáři v Neředíně, bez prostor kostela se ani po jeho dokončení neobejde.