První přihlášku podala papírna před čtyřmi roky. "Přihlášku jsme sice tehdy podali, ale po dohodě s ministerstvem kultury a českým výborem UNESCO byla stažena, protože to vypadalo tak, že bude zamítnuta," sdělil ředitel ruční papírny Jan Jurčík.
Podle něj jediné zamítnutí znamená definitivní konec o vstup mezi světovou elitu. Potvrdil to také ředitel národního památkového ústavu Olomouc František Chupík. "To je obvyklá praxe. Výbor pro světové dědictví UNESCO se k zamítnutým žádostem už nikdy nevrací," řekl Chupík.
Papírna teď připravuje novou přihlášku, která bude více propracovaná. "Je to spousta podkladů, které musíme předložit a nemůžeme si dovolit žádnou chybu," upozornil Jurčík. Odhaduje, že definitivní ano, nebo ne od UNESCO získají v horizontu pěti až šesti let.
Na zápis je špatná doba, památek z Evropy už má UNESCO moc
Velkolosinská ruční papírna má všechno o to těžší, že UNESCO v poslední době dává přednost žádostem z jiných kontinentů než z Evropy. "V zastoupení jednotlivých kontinentů na seznamu světového dědictví je velký nepoměr. Dá se říct, že je přeevropováno a UNESCO to chce změnit," vysvětlil šéf olomouckých památkářů.
Losinská papírnaPapírenskou manufakturu dal vybudovat v místech bývalého obilného mlýna Jan mladší ze Žerotína. Podle svědectví pramenů zahájila papírna výrobu někdy v rozmezí let 1591 až 1596. Zcela poprvé pak existenci papírny připomíná její dosud nejstarší známá průsvitka z roku 1596. |
Evropským památkám a zajímavostem podle něj může pomoci, když se Česká republika dohodne se sousedními zeměmi a podají společnou nominaci na více technických památek. "Když bude mít ruční papírna podporu celé střední Evropy, bude mít výrazně vyšší šanci se do UNESCO dostat," míní Chupík.
Olomoucký kraj má v současnosti pouze jednu památku zapsanou ve světovém dědictví. Tou je Sloup Nejsvětější Trojice v Olomouci, jedinečná barokní památka z první poloviny osmnáctého století. Jedno z vrcholných děl středoevropského baroka se dostalo na seznam UNESCO v roce 2000.
"Je to velmi prestižní záležitost. Určitě výrazně pomohla ke zvýšení návštěvnosti Olomouce a prostřednictvím morového sloupu můžeme lépe informovat svět o dalších olomouckých skvostech," uvedl náměstek olomouckého primátora Ladislav Šnevajs.
Nejde ale pouze o upozorňování na světovou památku. "Díky zápisu do seznamu světového dědictví máme víc prostředků na ochranu a také snazší přístup k penězům na restaurování a opravy sloupu," vysvětlil Šnevajs.
Na seznamu by odborníci rádi viděli Hradisko či Dlouhé Stráně
Na seznamu světového dědictví by se podle odborníků dobře vyjímaly také další památky regionu. Jenže šance jsou malé a v současnosti žádná jiná kromě losinské papírny na zápis neaspiruje.
Odborníci by chtěli mít na prestižním seznamu například Klášterní Hradisko v Olomouci. Pro turistiku má zařazení památky nebo zajímavosti na seznam UNESCO zásadní význam.
"Ukazuje se to všude ve světě. Zařazený fenomén dostává celosvětovou publicitu, čehož se dá velmi dobře využít," řekl šéf Sdružení cestovního ruchu Jeseníky Jan Závěšický, který by zase v seznamu světového dědictví rád viděl přečerpávací vodní elektrárnu Dlouhé Stráně v Jeseníkách.
